Je to polní kvítí, nebo plevel?

Od našeho dopisovatele v Kanadě

Polní květiny jsou nádherné. Zkuste se na chvíli zastavit a prohlédnout si jejich úžasně tvarované květy. Obdivujte rozmanitost překrásných barev. Vnímejte jejich příjemnou vůni. A jak lákavé je natáhnout ruku a dotknout se jemných a křehkých okvětních lístků. Nádhera květin je potěšením pro naše smysly, a dokonce rozněcuje naše city. Ano, plané rostliny zdobí přírodu a významně přispívají k radosti ze života. Za to všechno vděčíme našemu Stvořiteli.

Květy sice obdivujeme pro jejich působivé barvy, tvary a vůně, ale jejich hlavní úlohou je vytvářet semena, a tím udržovat životodárný proces reprodukce. Proto jsou vytvořeny tak, aby k opylení lákaly hmyz, ptáky, a dokonce i netopýry. Zvláště zpěvní ptáci a motýli vyhledávají květy planých rostlin. „Na rozdíl od šlechtěných rostlin jsou pro tyto létající tvory zdrojem potravy,“ říká Jim Wilson, zahradník a autor knih. Je zajímavé, že „původně byly všechny rostliny jen plané,“ uvádí The World Book Encyclopedia.

Na světě se vyskytuje mnoho tisíc druhů kvetoucích rostlin. Podle čeho se tedy pozná, která rostlina je planá? A co je to vlastně planá rostlina? Jednoduše řečeno, je to každá rostlina, do jejíhož života nezasahuje člověk. Jen v Severní Americe je mezi kvetoucí plané rostliny zařazováno více než 10 000 druhů. „Termín plané rostliny se obvykle týká bylin s nápadnými květy, ale některé publikace řadí k planým rostlinám i dřeviny. Vzhledem k tomu je prakticky nemožné vytvořit přesnou definici, které by odpovídala každá rostlina označovaná slovem planá,“ píše přírodovědec Michael Runtz, autor knihy Beauty and the Beasts—The Hidden World of Wildflowers (Krásky a zvířata — Utajený svět planých rostlin).

Semena jsou velkými cestovateli. Některá dokáží s pomocí větru nebo vody překonat ohromné vzdálenosti. Většina z nich však  má určitá přirozená omezení, protože jsou vytvořena tak, aby vyrostla v konkrétních oblastech. Některá semena jsou jemná jako prach, takže je vítr může odnést na kilometry daleko. Naproti tomu semena vybavená padáčkovitým chmýrem, například semena pampelišky, neuletí ani kilometr.

Pokud žijete v Severní Americe, možná vás překvapí, že mnohé rostliny, jež se u vás běžně vyskytují, vlastně pocházejí z jiných zemí. Rozvoj mořeplavby a objevy nových zemí vedly k tomu, že se mnohé rostliny a semena dostaly mimo svou rodnou zem. Velký počet z nich pocházel z Evropy a Asie. Některé se do nové domoviny dostaly jako pozvaní „hosté“, ale jiné jako „černí pasažéři“. Mnohé rostliny, které jsou dnes okrasou severoamerické krajiny, původně „přišly jako plevel mezi semeny zemědělských plodin; jiné mezi obilím a zrním; v obalovém materiálu, jako je sláma a seno, a také v zátěžové vodě lodí . . . Jiné rostliny byly přivezeny, aby se používaly jako koření nebo při výrobě barviv, vůní a léčiv,“ uvádí kniha Wildflowers Across America (Plané rostliny v Americe). Proč se ale mnoha planým rostlinám někdy říká plevel?

Z plané rostliny se stává plevel

Obecně řečeno, za plevel je možné označit každou rostlinu, která hojně roste tam, kde si to nepřejeme, ať už je to na trávníku, na zahradě nebo na poli. „Mnohé rostliny, kterým se říká plevel, by nepřežily . . .,  pokud by tato lidmi vytvořená prostředí neexistovala,“ říká kniha Weeds of Canada (Plevelné rostliny v Kanadě). Dále se v ní píše: „Za to, že se vytvořilo příhodné prostředí pro rostliny, kterých se vlastně chceme nejvíce zbavit, můžeme do značné míry my sami.“ Některé dovezené rostliny se začínají zabydlovat tam, kde přirozeně rostou původní méně agresivní druhy, a tím se v daném místě radikálně mění prostředí. Tak se může stát, že se dovezená a zdomácnělá rostlina změní v zákeřný plevel.

Pokud jste už někdy zkoušeli na zahrádce něco vypěstovat, i když jen na malém záhonku, dobře víte, co to je invaze nezvaných rostlin. Holá zemina je vystavena rychlé větrné i vodní erozi. V horních přibližně třech centimetrech půdy jsou neustále doslova miliony spících semen celé řady rostlin. Pokud v půdě nic neroste, semena jsou naprogramována tak, aby okamžitě začala růst, takže mladé rostliny zaplní prázdná místa a zabrání erozi. Tento proces sice může být na zahrádce příčinou neustálého boje, ale když tomuto mechanismu rozumíme, pomáhá nám to pochopit, jakou úlohu mají jak plané rostliny, tak plevel.

Obdivujte tato nádherná stvořitelská díla

Na přirozenou krásu zalesněných svahů je nádherný pohled. Na jaře je tu zem ozdobena bílými květy trojatců nebo blankytně modrými květy čekanek, které se za jasného dne ráno otevřou, otáčejí se za sluncem a v poledne se zavřou. To jsou jen první  každoroční signály ohlašující začátek přehlídky krásných květů, které se postupně objevují od jara do podzimu a ucházejí se o vaši přízeň. Některé, například denivka plavá, se ukážou jen na chvíli. Jiné, jako je rudbekie neboli třapatka srstnatá, kvetou na sluncem ozářených polích nebo podél cest od pozdního jara až do konce léta.

Plané rostliny jsou nádhernou součástí stvořitelských děl. Když se některé objeví na vašem trávníku či zahrádce nebo si jich všimnete podél cesty či v lese, zastavte se a prohlédněte si jejich úžasně tvarované květy, obdivujte jejich překrásné barvy a vnímejte příjemnou vůni. Pamatujte na to, čím vlastně jsou — darem od jejich Tvůrce, našeho štědrého Stvořitele.

[Rámeček a obrázky na straně 18]

Je zajímavé, že . . .

Pampeliška lékařská kdysi byla v Severní Americe cizincem. Nyní ji zná téměř celý svět. Někteří odborníci tvrdí, že pochází z Malé Asie. Pro evropské osadníky, kteří se usídlili v Americe, byla na rodném kontinentu součástí jídelníčku, takže si ji při cestě do nového domova vzali s sebou, aby ji vysadili na zahrádkách. Kořen pampelišky je součástí mnoha patentovaných léků a její mladé listy se podávají jako salát.

Kopretiny bílé patří k nejběžnějším rostlinám, které můžete spatřit podél cest. Pocházejí z Evropy a bývají osvěžujícím doplňkem krajiny. Každý květ je ve skutečnosti květenstvím žlutých a bílých kvítků. Střed je tvořen stovkami drobných zlatavě žlutých plodných květů a je lemován 20 až 30 bílými okvětními lístky, což jsou vlastně neplodné květy, které slouží jako přistávací dráha pro hmyz.

Denivka plavá zřejmě pochází z Asie. Napřed byla přivezena do Anglie a odtamtud se později dostala do Severní Ameriky. Z jejího stonku vyrůstá mnoho květů, ale každý z nich vydrží jen jeden den. Ráno se otevře a na sklonku dne se navždy zavře.

Pryskyřník prudký je dalším přistěhovalcem z Evropy. V Severní Americe jej obvykle najdete na vlhkých polích nebo podél cest. Někdy vyroste až do výšky dvou metrů. Málokdo však ví, že tato rostlina může být nebezpečná. Všechny druhy pryskyřníků jsou totiž v různé míře jedovaté. Některým se po celá staletí říkalo puchýřnaté rostliny. Anne Prattová, britská spisovatelka z 19. století, napsala: „Běžně se stává, že poutník si zdřímne u trsu těchto květin a po probuzení zjistí, že kůži na tváři má velmi rozbolavělou a podrážděnou jedovatými květy, u kterých ležel.“

[Podpisky]

Pampeliška: Walter Knight © California Academy of Sciences; pryskyřník prudký: © John Crellin/www.floralimages.co.uk

[Obrázky na straně 16]

Květy čekanky

[Obrázek na straně 16]

Denivka plavá

[Obrázky na straně 16 a 17]

Kvetoucí trojatce

[Obrázky na straně 17]

Třapatka srstnatá

[Podpisky obrázku na straně 16]

Vlevo nahoře: www.aborea.se; uprostřed nahoře: Courtesy John Somerville/www.british-wild-flowers.co.uk; denivka plavá: Dan Tenaglia, www.missouriplants.com, www.ipmimages.org