Pozorujeme svět

Nejstarší univerzita na světě?

Tým polských a egyptských archeologů odkryl v Egyptě místo, kde stála starověká alexandrijská univerzita. List Los Angeles Times uvedl, že tým objevil 13 přibližně stejně velkých přednáškových sálů, kde mohlo být až 5 000 studentů. V sálech „byly podél tří stěn řady stupňovitých lavic, které se někdy sbíhaly do podoby písmene ‚U‘,“ píše se v listu. Uprostřed je vyvýšené sedadlo pravděpodobně určené vyučujícímu. „Je to poprvé, co byl na řeckořímském nalezišti ve Středomoří objeven takový komplex přednáškových sálů,“ řekl archeolog Zahi Hawass, prezident egyptského Nejvyššího úřadu pro památky. Pan Hawass prohlásil, že je to „možná nejstarší univerzita na světě“.

 Česneková zmrzlina?

Česnek je odedávna ceněný pro své léčivé vlastnosti. Na Státní univerzitě Mariana Marcose na severu Filipín nedávno byla pro „zdravotní“ účely připravena česneková zmrzlina, uvádějí noviny Philippine Star. Doufá se, že tento nový produkt by mohl pomoci lidem trpícím zdravotními potížemi, při kterých česnek pomáhá. Patří mezi ně rýma, horečky, vysoký krevní tlak, onemocnění dýchacích cest, revmatismus, hadí uštknutí, bolest zubů, tuberkulóza, černý kašel, otevřená zranění, a dokonce plešatost. Takže, dá si někdo česnekovou zmrzlinu?

Kdysi subtropická Arktida

Mezinárodní tým vědců, kteří prováděli vrty v Severním ledovém oceánu mezi Sibiří a Grónskem, uvádí, že v této oblasti kdysi bylo subtropické klima. Arktická vrtná expedice měla k dispozici tři ledoborce a získala vzorky usazenin z hloubky téměř 400 metrů pod mořským dnem. Zkameněliny drobných mořských rostlin a živočichů objevené v těchto vzorcích ukazují, že teplota oceánu se zde kdysi pohybovala kolem 20 stupňů Celsia, zatímco dnes je to -1,5 stupně Celsia. „Na základě vědeckých nálezů shromážděných touto expedicí budou rané dějiny Arktické pánve přehodnoceny,“ prohlásil profesor Jan Backman ze Stockholmské univerzity, jak uvádí internetová stránka BBC News.

Digitální obrazovky ve školách

Tradiční zelená tabule, křída a houba jsou ve více než 21 000 tříd základních škol v Mexiku nahrazovány elektronickou tabulí, která je připojena k počítači, uvedl mexický list El Universal. Nová tabule je dva metry dlouhá a metr vysoká a používá se v pátých a šestých ročnících. Je k dispozici sedm digitálních knih pro výuku dějepisu, přírodopisu, matematiky, zeměpisu a dalších předmětů. Obrazovku je také možné používat k projekci videoprogramů. Žáci v jedné třídě tak mohli „navštívit pyramidy v Tikalu a Palenque, vidět tradiční zvyky Mayů a poslouchat jejich hudbu“. Jaký užitek takový způsob výuky přináší? „Děti dávají větší pozor, snadněji se učí a v hodinách jsou aktivnější,“ říká jejich učitelka.

Jeden milion sebevražd ročně

Sebevraždy jsou příčinou téměř poloviny všech násilných úmrtí na světě. Každý rok se vlastní rukou zabije až jeden milion lidí, což je číslo, které v roce 2001 převýšilo počet úmrtí způsobených vraždou či válkou. Na každou uskutečněnou sebevraždu připadne 10 až 20 nezdařených pokusů. Tyto údaje zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) se sídlem ve švýcarské Ženevě. WHO upozorňuje, že po každém mrtvém zůstávají „desítky rodinných příslušníků a přátel, jejichž život je citově, sociálně a ekonomicky zdevastován“. Zpráva uvádí, že ochranou před sebevraždou je „zdravá sebeúcta“, podpora přátel a rodiny, stabilní vztahy a náboženská či duchovní činnost.

Varování před prachovými bouřemi

To, že se v pouštích používají vozidla s pohonem na všechna čtyři kola, „přispělo po celém světě k desetinásobnému nárůstu počtu prachových bouří a vede to k poškozování životního prostředí i lidského zdraví,“ uvedly londýnské noviny The Times. Taková vozidla narušují křehký povrch pouště, takže vítr pak odvane jemné prachové částice. „Po pouštích dnes jezdí spousta takových aut,“ říká profesor Andrew Goudie z Oxfordské univerzity. „Nomádi na Středním východě, kteří dříve jezdili na velbloudech, nyní dohlížejí na svá stáda aut 4 x 4.“ Profesor Goudie upozorňuje, že prachové bouře nejen víří prach na pouštích, ale „vysávají ze zemědělské půdy a z vysušených jezer herbicidy a pesticidy, které se tím dostávají do atmosféry“. Částice prachu na sobě také nesou alergeny a výtrusy, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Odborníci na životní prostředí se obávají, že některé části Afriky by mohly zažít totéž, co se ve třicátých letech 20. století stalo ve Spojených státech. Zorání velkých ploch půdy a sucho tehdy vedly k silným a opakovaným prachovým bouřím, které zničily prérijní krajinu.

Turisté platí za svou nezodpovědnost

Každý rok zahynou při rekreačním zdolávání hor stovky lidí. Někteří jsou zasaženi padajícími kameny nebo se stanou obětí nečekaných zdravotních komplikací, jako je například infarkt. Německý list Leipziger Volkszeitung však uvádí, že hlavní příčinou úmrtí v horách je nezodpovědnost. Tento problém se ale netýká jen těch, kdo jsou mladí a nezkušení. Miggi Biner, prezident Asociace horských vůdců, která sídlí v Zermattu ve Švýcarsku, prohlásil: „Zkušení nebo nezkušení — často je to otázka toho, že přecení své schopnosti nebo nevěnují dostatečnou pozornost počasí a dalším faktorům.“ A někteří majitelé mobilních telefonů si lehkovážně myslí, že kdyby se v horách dostali do nějaké nebezpečné situace, vždycky mohou zavolat o pomoc a přiletí pro ně helikoptéra.

Obří vlny

Zprávy ukazují, že každý týden se někde na světě potopí dvě velké lodě. I supertankery a obří nákladní lodě o délce více než 200 metrů se staly obětí takového neštěstí. Mnohé z těchto katastrof byly zřejmě způsobeny obřími vlnami. Dlouho se věřilo, že zprávy o obrovských vlnách, které dokáží potopit i velkou loď, jsou jen námořnickými historkami. Výzkumný projekt Evropské unie však takovým zprávám dal za pravdu. Ve snaze objevit obří vlny byly důkladnému zkoumání podrobeny například satelitní radarové snímky hladiny oceánů. Wolfgang Rosenthal, vedoucí výzkumného projektu, v článku pro list Süddeutsche Zeitung prohlásil: „Zjistili jsme, že obří vlny jsou mnohem častější, než si kdokoli myslel.“ Během období tří týdnů jeho tým objevil takových vln nejméně deset. Tyto vlny jsou téměř svislé a mohou být až 40 metrů vysoké. Když zasáhnou loď, vážně ji poškodí, nebo dokonce potopí. Jen málo lodí dokáže takové vlně odolat. Pan Rosenthal také uvedl: „Nyní musíme zjistit, zda je možné výskyt těchto vln předpovědět.“