Přibývá přírodních katastrof?

„Právem se můžeme obávat, že extrémní jevy, které jsou způsobeny změnou klimatu, budou mít v budoucnu stále katastrofálnější následky. To znamená, že musíme počítat s novými typy meteorologických rizik a s pravděpodobností mnohem větších materiálních i lidských ztrát. . . . Jelikož platí zásada, že před nebezpečím je potřeba se chránit, bude moudré, když se připravíme na dramatické změny.“ Časopis Topics Geo—annual Review: Natural Catastrophes 2003

V LÉTĚ roku 2003 byly některé oblasti Evropy zasaženy vlnou veder. V Belgii, Británii, Francii, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku si vysoké teploty vyžádaly 30 000 životů. Předmonzunová vedra v Bangladéši, Indii a Pákistánu měla za následek 1 500 mrtvých. Sucho a rekordně vysoké teploty v Austrálii vedly k požárům buše, které zničily území o rozloze tři miliony hektarů.

Světová meteorologická organizace uvedla, že „v roce 2003 se během období atlantických hurikánů vytvořilo 16 takových bouří, které dostaly jméno. Tento počet je mnohem vyšší než průměr z let 1944–1996, který činí 9,8 bouře. Odpovídá to nárůstu, který je pozorován od poloviny devadesátých let 20. století.“ Tento trend se projevil i v roce 2004. Ničivé hurikány se přehnaly Karibskou oblastí a Mexickým zálivem, připravily o život 2 000 lidí a nechaly za sebou obrovské škody.

V roce 2003 zasáhl Srí Lanku cyklon, který způsobil rozsáhlé záplavy, při nichž zahynulo 250 lidí. V následujícím roce se v západní oblasti Tichého oceánu vytvořilo nejméně 23 tajfunů, což byl rekordní počet. Deset z nich udeřilo na Japonsko a vyžádalo si více než 170 životů.  Záplavy způsobené silnými monzunovými dešti postihly téměř 30 milionů obyvatel jižní Asie, zvláště Bangladéše. Miliony z nich přišly o střechu nad hlavou, asi tři miliony lidí se musely odstěhovat a přes 1 300 osob zemřelo.

Během roku 2003 došlo k několika silným zemětřesením. Dvacátého prvního května bylo při zemětřesení v Alžíru zraněno 10 000 lidí a 200 000 jich ztratilo domov. Dvacátého šestého prosince, v 5.26 hodin ráno se země prudce zachvěla osm kilometrů jižně od íránského města Bam. Zemětřesení o síle 6,5 stupně zničilo 70 procent města, 100 000 lidí připravilo o přístřeší a nechalo za sebou 40 000 mrtvých. Byla to nejničivější přírodní katastrofa roku. Zemětřesením byla z velké části postižena také 2 000 let stará pevnost Arg-e-Bam. Byla oblíbenou turistickou atrakcí, a proto její zničení znamenalo pro tuto oblast značnou ekonomickou ztrátu.

Přesně o rok později došlo u severozápadního pobřeží indonéského ostrova Sumatra k zemětřesení o síle 9 stupňů. Následkem toho se zvedly nejničivější vlny tsunami, jaké kdy byly zaznamenány. Způsobily smrt více než 200 000 lidí a ještě více jich bylo zraněno nebo ztratilo domov. Tsunami zabíjely i na pobřeží východní Afriky, které leží více než 4 500 kilometrů západně od epicentra zemětřesení.

Objevují se na obzoru temné mraky?

Jsou takové události jen předzvěstí toho, co má ještě přijít? Pokud jde o katastrofy související s počasím, mnozí vědci se domnívají, že k extrémním výkyvům přispívají změny v atmosféře, které působí lidé a které vedou ke změnám klimatu. Je-li tomu tak, pak vyhlídky lidstva nejsou růžové. K problémům navíc přispívá to, že mnoho lidí žije v rizikových oblastech, ať už proto, že tam žít chtějí, nebo proto, že jinou možnost nemají.

Ze statistik vyplývá, že 95 procent všech úmrtí způsobených přírodními katastrofami se týká rozvojových zemí. Bohaté státy sice mají nižší úmrtnost, ale utrpí 75 procent hospodářských ztrát. Některé pojišťovací společnosti se dokonce obávají, že následkem takových prudce rostoucích ztrát nebudou schopny vyplácet svým klientům pojistné.

V následujícím článku se zamyslíme nad některými přirozenými procesy, které k přírodním katastrofám vedou, a nad tím, jak lidé zřejmě přispívají k jejich ničivým následkům. Budeme také uvažovat o tom, zda lidé vůbec mají moc a vůli dosáhnout takových změn, které jsou potřebné k tomu, aby země byla bezpečnějším domovem pro budoucí generace.

[Obrázek na straně 3]

FRANCIE 2003 Vlna letních veder v Evropě měla za následek 30 000 mrtvých; ve Španělsku teplota dosáhla téměř 45 stupňů Celsia

[Podpisek]

Alfred/EPA/Sipa Press

 [Obrázky na straně 4 a 5]

ÍRÁN 2003 Při zemětřesení v Bamu zahynulo 40 000 lidí; ženy u masového hrobu naříkají nad mrtvými příbuznými

[Podpisek]

Trosky v pozadí a plačící ženy: © Tim Dirven/Panos Pictures