Pozorujeme svět

Mýtus o růstu vlasů

„Stříhání a holení nemá vliv na rychlost růstu vlasů i vousů ani na jejich strukturu a sílu,“ uvádí článek v novinách The New York Times. Již mnoho let se traduje, že když si člověk stříhá vlasy a holí vousy, budou růst rychleji a budou silnější. Opakované studie prováděné od 20. let minulého století však prokázaly, že „délka, struktura a kvalita vlasů i vousů nejsou dány tím, jak často je holíte a stříháte, ale vaší genetickou výbavou a hladinou hormonů,“ píše se v článku. Proč tedy tento mýtus přetrvává? Možná proto, že mnozí muži se začínají holit v mládí, tedy v době, kdy vousy mají světlejší barvu a ještě nedosáhly nejvyšší rychlosti růstu. Kromě toho „vous je tmavší a tvrdší u svého kořínku, takže po odstranění konečku vzniká dojem, že je drsnější,“ píší noviny. „Navíc strniště, které se na tváři objeví, bývá nápadnější než stejně velký přírůstek u vousů, které jsou delší.“

 Pozor na hlučné hračky

„Hlučné hračky poškozují sluch dítěte,“ uvedly noviny Toronto Star. Napsaly, že tým kanadských audiologů neboli odborníků zabývajících se zkoumáním sluchu hodnotil „40 druhů hraček pro děti do tří let“. Dospěl k závěru, že „nejméně 25 z nich bylo natolik hlučných, že by mohly dětem poškodit sluch“. Nejvyšší hladinu zvuku, 115 decibelů, měla hračka ve formě mobilního telefonu. Podle audiologa Richarda Larocquea je tento zvuk „slabší než zvuk tryskáče, ale silnější než většina diskoték“. Současná hranice povolená organizací Health Canada je 100 decibelů. Ze studie vyplývá, že limitovat „hranici na 87 decibelů po dobu 30 minut by sluch chránilo účinněji,“ píše se v článku.

Přístup k pracovním schůzkám

Noviny The New York Times píší, že v mnoha firmách se požaduje, aby pracovní schůzky byly krátké a aby se nekonaly zbytečně. Ve snaze zabránit mrhání časem někteří vedoucí pracovníci sáhli ke krajním opatřením, jako je používání stopek, píšťalek a nepohodlných křesel, nebo rozhodli, že schůzky budou probíhat vestoje. Tento názor sdílejí nejen vedoucí pracovníci, ale i další lidé. V jednom průzkumu mezi 600 pracovníky byly „příliš dlouhé schůzky“ označeny za největší ztrátu pracovního času. Patti Hathawayová, autorka knihy, ve které pojednává o tom, jak zvládat některé situace v práci, navrhuje vedoucím pracovníkům, aby si nejdříve prohlédli program, a pak se rozhodli, zda jednání je skutečně nutné. Pokud cílem pracovní schůzky má být jen poskytnutí informací, pak je možné zvážit, zda by nemohly být zaslány e-mailem.

Pěstitelská školka pod zemí

„Vlhký důl je vynikajícím prostředím k pěstování stromků. Díky geotermální energii je tu po celý rok konstantní vlhkost a teplota 25 stupňů Celsia,“ uvedly noviny Toronto Star. V roce 1986 důlní a metalurgická společnost Inco Limited začala v tichosti provozovat podzemní pěstitelskou školku. Ve svém dole Creighton, který leží blízko kanadského města Sudbury, se v hloubce 1 400 metrů každoročně vypěstuje 50 000 semenáčů. Zásobní nádrže jsou opatřeny časovým spínačem zavlažování, díky kterému semenáče dostanou denně 2 000 litrů vody s hnojivem. Sluneční světlo je nahrazeno třiceti tisíciwattovými žárovkami, které „první týden svítí nepřetržitě 24 hodin denně, dále po tři týdny svítí 18 hodin denně a šest hodin je tma. Po zbytek doby je to 12 hodin světla a 12 hodin tmy, stejně jako v přírodě,“ uvádějí noviny. S pěstováním se začíná koncem ledna. Na konci května již může být semenáči borovice smolné a borovice Banksovy osázen pozemek důlní společnosti. Některé stromky jsou též darovány blízké obci.

Práce na zahradě pomáhá pacientům po mrtvici

„Lidem po mrtvici přináší nejvíc chuti do života práce na zahradě,“ napsaly německé noviny Gießener Allgemeine. Sedmdesát pacientů, kteří měli mrtvici, dostalo po šesti měsících od ukončení rehabilitace otázku, co jim přináší největší uspokojení. Mohli si vybrat například práci v domácnosti, nakupování, vaření, čtení, procházky, jízdu autem, zaměstnání a různé společenské akce. Avšak jedinou činností, která podle těchto lidí zvyšovala uspokojení ze života, byla práce na zahradě. Odbornice v pracovním lékařství Brigitte Oberauerová říká, že díky práci na zahradě „se pacienti po mrtvici dokázali nejen lépe soustředit, ale také delší dobu pozornost udržet. Tato činnost zaměstnává smysly a připomíná člověku, že zase něco nového vyroste a že život jde dál, což je pro toho, kdo prodělal vážnou nemoc, velmi důležité.“ Práce venku také brání izolaci, zvyšuje pohyblivost a cvičí smysl pro rovnováhu.

Péče o letité je ohrožena

„Jestliže nyní lidé nezvýší životní úroveň a nezavedou určitý typ perspektivních opatření pro letité, tak v letech 2030 až 2040 dojde k humanitární krizi kolosálních rozměrů,“ varuje Richard Jackson, ředitel organizace Global Aging Initiative, která sídlí ve Washingtonu. Jak uvedlo mezinárodní vydání novin The Miami Herald stoupající dlouhověkost a pokles porodnosti vedou k tomu, že na celém světě „značně přibývá letitých lidí“. Předpokládá se například, že v Mexiku počet těchto lidí vzroste do roku 2050 z 5 na 20 procent. V mnoha rozvojových zemích k podobnému prudkému vzrůstu starší části populace již dochází. Například v Číně bude v polovině tohoto století pravděpodobně žít 332 milionů letitých lidí. Článek uvedl, že na zajištění „gigantických sociálních služeb“, které starší lidé potřebují, již nezbývá mnoho času.

Děti a volně prodejné léky

Noviny Folha Online uvedly, že v Brazílii a v dalších zemích se stalo zvykem dávat dětem léky, i když to vlastně není zapotřebí. Mnoho rodin má doma stálou zásobu léků. Avšak „v rozporu s tím, co si lidé obvykle myslí, i volně prodejné léky, pokud jsou použity nesprávně nebo zbytečně, mohou způsobit trvalé poškození zdraví dítěte“. A řada potíží, jako například obyčejný kašel, odezní i bez léků. „Zvykli jsme si řešit každý problém pomocí léků,“ říká Lúcia Ferrová Bricksová, dětská lékařka v Instituto da Criança při fakultní nemocnici v São Paulu. Také potravinové doplňky se používají v nadměrné míře, přestože k pokrytí potřeb dítěte stačí ve většině případů vhodná strava. „Když mě rodiče žádají, abych dítěti předepsala nějaké vitaminy, řeknu jim, ať mu z několika druhů ovoce udělají dobrý džus,“ vysvětluje doktorka Bricksová.