Žijeme ve strachu

ROXANA * se bojí říct svému manželovi, že by chtěla pracovat na zkrácený úvazek. Když ho totiž požádala o peníze na jízdenku, aby mohla navštívit matku, uhodil ji tak silně, že musela vyhledat lékaře. Tato žena žije trvale ve strachu.

Rolando dříve neměl nic proti tomu, aby se jeho manželka vracívala večer veřejnou dopravou. Dnes pro ni však jezdí autem. V jejich čtvrti došlo v poslední době k tolika násilným činům, že se o ni bojí.

Haidé pracuje v centru hlavního města. Jednou se cestou domů dostala do protestního pochodu, při kterém došlo k násilnostem. Kdykoliv nyní vidí, že kolem procházejí demonstranti, svírá ji úzkost. „Necítím se tam bezpečně,“ říká. „Nechci už pracovat v centru, ale nemám jinou možnost.“

Roxana, Rolando i Haidé prožívají strach — a to nejen ve vypjatých situacích. Provází je neustále. Trvalý pocit strachu vysává z člověka energii. Může jej připravovat o příjemné pocity, protože mu brání dělat věci tak, jak by chtěl. Strach může ovládat myšlení, a člověk pak není schopen zaměřit se na něco jiného.

Žít ve strachu je velmi stresující. Často to vede k depresi a může dojít i k poškození zdraví. „Stres potlačuje imunitní systém a přispívá k mnoha nemocem,“ vysvětluje jeden zdravotnický časopis. „V těle vznikají příznaky opotřebování, a to zvláště v orgánech, na něž stres nejvíce působí. Může se objevit vysoký krevní tlak, srdeční choroby, onemocnění ledvin, zažívací potíže, žaludeční vředy, bolesti hlavy, nespavost, deprese a úzkost. Jestliže tento stav trvá dlouho, dojde k vyčerpání celého organismu.“

V dnešním světě je však zcela běžné, že lidé žijí ve strachu. Přijde někdy doba, kdy nebude ke strachu žádný důvod?

[Poznámka pod čarou]