Pozorujeme svět

„Problematické“ děti se mohou změnit

„Mnohé děti, které jsou na základní škole problematické, z toho vyrostou,“ prohlašuje list The Sydney Morning Herald. „Mohou se z nich stát přizpůsobiví dospívající.“ Australský Ústav pro studium rodiny sledoval při svém výzkumném programu 178 dětí, u kterých se ve věku 11 nebo 12 let projevovaly alespoň tři z rysů, jako je „silná agresivita, neochota spolupracovat, malá sebekontrola, nesoustředěnost, hyperaktivita a výbušné nebo náladové reakce“. O šest let později se 100 z těchto dětí chovalo „prakticky stejně jako mladí lidé z kontrolní skupiny, s nimiž v dětství žádné problémy nebyly“. Co problematickým dětem pomohlo? „Děti, ze kterých se stali šťastní dospívající, se pravděpodobně nestýkaly s antisociálními vrstevníky [a] pravděpodobně také měly lepší dohled ze strany rodičů,“ říká zpráva.

 Medvědice se nenechají rušit

„Přítomnost hlučných ekoturistů může hnědým medvědům žijícím v přírodě přinášet nečekaný užitek,“ píše britský časopis New Scientist. Návštěvníci odlehlých nenarušených oblastí často nepříznivě ovlivňují chování zvířat, což někdy mívá katastrofální následky. Britští a američtí vědci, kteří studují hnědé medvědy v odlehlé oblasti západní Kanady, kde se třou lososi, však „zjistili, že zatímco dospělí samci se turistům vyhýbají, . . . přítomnost lidí nevadí medvědicím ani medvíďatům, pro které je hluk autobusů signálem toho, že nebezpeční samci od řeky odešli,“ uvádí zpráva. „I když všichni samci zjevně odešli, medvědice se objevily až tehdy, když přijeli turisté.“ Medvědice využívají příležitost nasytit se na těch nejlepších místech a nemusí se obávat toho, že samec zaútočí na mláďata.

Když nemocní chodí do práce

„U lidí, kteří se nutí jít do práce, i když se cítí nemocní,“ uvádí britské internetové noviny Telegraph, se zvyšuje pravděpodobnost vzniku srdeční choroby. Vědci z londýnské University College studovali během desetiletého období zdravotní stav a pracovní docházku 10 000 státních zaměstnanců. U 30 až 40 procent zaměstnanců, kteří při nemoci nezůstali doma a neodpočívali — i když se jednalo jen o rýmu —, „se v následujících letech zdvojnásobil výskyt onemocnění věnčitých tepen,“ prohlásil sir Michael Marmot, vedoucí výzkumného projektu.

Nejobtížněji přeložitelné slovo

„Za nejobtížněji přeložitelné slovo na světě byl označen výraz ‚ilunga‘ z tšilubštiny“, kterou se mluví v Konžské demokratické republice, uvádí BBC News. Toto slovo zvítězilo v hlasování, kterého se účastnilo tisíc lingvistů. Ilunga znamená „člověk, který je ochoten poprvé jakýkoli prohřešek odpustit, podruhé jej tolerovat, ale potřetí už nikoli“. Dalším slovem, které se umístilo na předních místech, je japonský výraz naa, který se používá pouze „v japonské oblasti Kansaj pro zdůraznění nějakého prohlášení nebo pro vyjádření souhlasu s někým“. Jurga Zilinskieneová, výkonná ředitelka překladatelské a tlumočnické agentury, která o tento průzkum požádala, uvedla: „Lidé někdy zapomínají na to, že tlumočník . . . musí nejen převádět slova z jednoho jazyka do druhého, ale také z jedné kultury do druhé.“ A „odpovídající myšlenka zkrátka někdy v jedné kultuře chybí“.

Oddechová četba vede k lepšímu prospěchu

Oddechová četba přispívá k lepšímu prospěchu více než „počet hodin strávených nad učebnicemi, učení se s rodiči, používání poznámek ze školy nebo využívání počítače,“ uvádí list Milenio, který vychází v Mexico City. Průzkum mnoha set tisíc přijímacích testů na střední školy ukázal, že studenti, kteří věnují čas jak učení, tak oddechové četbě, budou pravděpodobně dosahovat lepších studijních výsledků. Knihy, které studenti ve volném čase čtou, se nutně nemusí týkat toho, co probírají ve škole. Může se jednat o vyloženě oddechovou četbu, například biografie, básně nebo knihy o různých námětech z oblasti přírodních věd. Zpráva také ukazuje, že studenti, kteří místo čtení tráví mnoho hodin před televizní obrazovkou, mívají horší prospěch.

Životopisné podvody

Uchazeči o práci se přirozeně snaží, aby na svého případného zaměstnavatele udělali co nejlepší dojem. Někteří se však při tom uchylují k vyloženým podvodům. Organizace Australian Background, která prověřuje informace uchazečů o zaměstnání, zjistila, že z 1 000 uchazečů jich 21 procent lhalo o své kvalifikaci, napsal list The Sydney Morning Herald. Navíc „60 procent těch, kdo měli záznam v trestním rejstříku, to neuvedlo, a to ani tehdy, když byli tázáni,“ napsal list. Personalista Gary Brack prohlásil: „Uchazeč vám může tvrdit, že měl na starosti celý svět. Když se pak ale zeptáte u jeho posledního zaměstnavatele, zjistíte, že měl na starosti jen koutek v kanceláři.“

Nedostatek pohybu je horší než kouření

„Životní styl, který se vyznačuje nedostatkem pohybu, zabíjí spolehlivěji než kouření.“ To vyplývá z průzkumu, který se zabýval tím, do jaké míry se za svého života věnovalo tělesné aktivitě 24 000 obyvatel Hongkongu, kteří zemřeli v roce 1998. Studie odhalila, že nedostatkem pohybu se riziko předčasné smrti zvyšuje o 59 procent u mužů a o 33 procent u žen, napsal list South China Morning Post. „Pokud nekouříte, je to dobře. Pokud ale necvičíte, pak jste [stále] ve velkém nebezpečí,“ prohlásil Lam Tchaj-Hing, vedoucí katedry komunální medicíny při univerzitě v Hongkongu. Profesor Lam uvedl, že i trocha cvičení je lepší než nic. Doporučil o půl hodiny zkrátit čas, který člověk stráví v sedě, a nahradit ho chůzí nebo úklidem v domácnosti.

Syfilis na vzestupu

Počet oznámených případů pohlavně přenášené choroby syfilis se v Itálii „během posledních dvou let více než zdvojnásobil,“ napsal italský týdeník Panorama. Giampiero Carosi, ředitel výzkumu infekčních a tropických chorob při univerzitě ve městě Brescia, uvedl, že tyto případy se z větší části týkají mladých lidí, kteří nikdy neabsolvovali vzdělávací programy o prevenci AIDS a kteří vyhledají lékaře po první sexuální zkušenosti. Týdeník Panorama upozorňuje, že u 40 procent těch, kdo se syfilidou nakazili, nemoc postoupí až do třetího stadia, kdy „se rozšíří do vnitřních orgánů a zasáhne mozek, srdce, kosti, klouby, oči a játra“.