Pozorujeme svět

Ukládat si čas místo peněz

Ve Španělsku se objevil nový druh bankovnictví. Několik místních dobrovolníků vytvořilo „časové banky“, kde si lidé mohou mezi sebou vyměňovat různé druhy služeb. „‚Časová banka‘ je první bankou, která funguje bez peněz,“ vysvětluje Elvira Méndezová, ředitelka španělské asociace Zdraví a rodina. Tyto banky vedou seznam občanů, kteří nabízejí různé služby, například péči o seniory, hlídání dětí, vaření, úklid nebo výuku. Základní jednotkou je hodina a všechny druhy služeb mají stejnou hodnotu. Jedna hodina výuky kvantové fyziky proto odpovídá jedné hodině stříhání vlasů nebo hlídání dětí. Příjemce takové služby za ni zaplatí tím, že vykoná nějakou jinou službu, a tento čas je mu připsán na účet. Časové banky se tak snaží organizovat a podporovat tradiční výměnu služeb, která dříve existovala mezi dobrými sousedy.

 Klonování mazlíčků na objednávku

Dnes je možné nechat si na objednávku naklonovat svého domácího mazlíčka. List The New York Times uvádí, že prvním takovým klonem ve Spojených státech bylo kotě, které si objednala jedna žena z Texasu. Sedmnáct let měla kočku jménem Nicky. Ještě za jejího života nechala majitelka odebrat z jejího těla vzorek DNA. Když pak Nicky uhynula, z uložené DNA bylo na objednávku vyklonováno kotě. Majitelka za to zaplatila 50 000 dolarů. Kotě dostalo jméno Little Nicky a údajně naprosto odpovídá původní kočce, dokonce i povahově. Noviny uvedly, že firma, která Little Nicky vyklonovala, plánuje klonovat také psy, protože to bude „mnohem lukrativnější trh“ než klonování koček. David Magnus, jeden z ředitelů Centra biomedicínské etiky při Stanfordově univerzitě v Kalifornii, patří ke kritikům takových postupů. Říká o tom: „Z morálního hlediska je to problematická záležitost a do určité míry je to i odsouzeníhodné. Za 50 000 dolarů mohla ta žena nechat postavit útulky pro spoustu zatoulaných koček.“

Dokáží psi předvídat epileptické záchvaty?

Někteří psi, kteří po dobu delší než jeden rok žijí v domácnosti s epileptickým dítětem, dokáží rozeznat, že dítě brzy dostane záchvat, uvádějí španělské noviny Diario Médico. Vědci dospěli k tomuto závěru potom, co podrobili studiu 45 rodin. Rodiče některých epileptických dětí si povšimli, že dříve než dítě dostalo záchvat, začal se jejich pes „chovat divně“. Nutil dítě, aby si sedlo, nebo je ze strany podepřel, aby zmírnil jeho pád.

Bhútán zakazuje prodej tabákových výrobků

Bhútánské království, které leží v pohoří Himálaj mezi Indií a Čínou, zakázalo na svém území prodej všech tabákových výrobků. Zákaz se nevztahuje na zahraniční diplomaty, turisty a pracovníky nevládních organizací. Bhútán je první zemí na světě, která se k něčemu takovému odhodlala. Bylo také zakázáno kouření na veřejných místech. „Tyto kroky jsou součástí vládního úsilí udělat z Bhútánu zemi nekuřáků,“ uvedla zpravodajská organizace BBC News.

Srdeční onemocnění souvisejí s traumaty v dětství

Pokud v dětství člověk prožil tělesně či psychicky traumatizující zážitek, zvyšuje se tím riziko, že později bude trpět nějakou srdeční chorobou. K tomuto závěru dospěli američtí vědci z Atlanty v Georgii a ze San Diega v Kalifornii, kteří zkoumali zdravotní záznamy 17 337 dospělých pacientů. Časopis Science News vysvětluje, že pacienti byli posuzováni na základě toho, zda „byli v dětství svědky domácího násilí, zda zažili psychické či fyzické týrání nebo byli svými rodiči zanedbáváni, zda žili s někým, kdo pak šel do vězení, kdo bral drogy, byl alkoholikem nebo byl duševně nemocný“. Zjistilo se, že čím více traumatizujících zážitků člověk v dětství prožil, „tím větší byla pravděpodobnost, že se u něj [v dospělosti] vyvine srdeční choroba“.

Kontaminovaná krev v Japonsku

Japonské ministerstvo zdravotnictví udělalo neobvyklou věc — zveřejnilo „jména 6 916 nemocnic a 17 dodavatelů zdravotnického materiálu, kteří podle všeho skladovali krevní produkt kontaminovaný virem hepatitidy C,“ napsal list The Japan Times. Jednalo se o koagulant, který byl příčinou „jedné z největších zdravotních katastrof v poválečné historii Japonska“. List uvedl, že v letech 1980 až 2001 byl tento koagulant podán asi 290 000 pacientů. Odhaduje se, že infikováno jich bylo 10 000. Mezi nimi bylo i mnoho těhotných žen, které koagulant dostaly proto, aby se zastavilo krvácení během porodu. Ministerstvo zveřejnilo tyto informace potom, co proběhly kampaně zorganizované infikovanými pacienty. Ti chtěli upozornit veřejnost na tento problém a podnítit další lidi, kterým byl koagulant podán, aby si nechali udělat testy na hepatitidu C. Pokud tato nemoc není léčena, může být smrtelná.

Žábám hrozí vyhynutí

Časopis New Scientist uvedl, že hynou miliony žab a nikdo přesně neví proč. Riziko, že vyhynou, je větší než v případě ptáků nebo savců. Mezi ohrožené obojživelníky patří více než jedna třetina z 5 743 známých druhů. To jsou závěry prvního celosvětového průzkumu obojživelníků. V časopise se dále píše, že „stavem obojživelníků jsou vědci znepokojeni už od roku 1989. Tehdy proběhla první Mezinárodní herpetologická konference, při které odborníci srovnali své poznatky a zjistili, že po celém světě dochází u mnoha druhů k náhlému a nevysvětlitelnému úbytku.“ Ví se, že od roku 1980 vyhynulo devět druhů obojživelníků a že 113 tehdy žijících druhů se v současnosti „už nedaří najít“. Zoolog James Hanken z Harvardovy univerzity řekl: „Zkrátka nevíme, co jim vlastně škodí.“

Krize důvěry

Pařížský deník International Herald Tribune napsal, že politikové a významní podnikatelé ztrácejí po celém světě důvěru druhých. Podle průzkumu, který v 60 zemích provedl Gallupův ústav, je většina lidí přesvědčena, že politikové jsou „nepoctiví“, mají „příliš velkou moc“, jsou „snadno ovlivnitelní“ a „jednají neeticky“. V Africe, západní Asii a Latinské Americe pochybovalo o poctivosti politiků více než 80 procent dotázaných. Podnikatelé mají o něco lepší pověst — o jejich poctivosti a etickém jednání pochybovalo jen asi 40 procent dotázaných. Pokud jde o světovou bezpečnost, 55 procent obyvatel západní Evropy se dívá do budoucnosti s pesimismem. V Egyptě „vidělo budoucnost černě“ 70 procent oslovených. Nejoptimističtější byli obyvatelé ostatních afrických zemí — 50 procent jich věřilo, že se situace zlepší.