Na celém světě zavládne soulad

UŽ JSTE někdy sledovali taneční či krasobruslařský pár nebo dva artisty cvičící na visuté hrazdě? Každý jejich pohyb je sám o sobě uměleckým dílem a je v něm patrná spolupráce a souhra. Nebylo by krásné, kdyby se takovým souladem bez konfliktů a bez napětí vyznačoval i náš každodenní život? Situace je však dnes taková, že lidé jsou „nepřístupní jakékoli dohodě“, přesně jak je to předpověděno v Bibli. (2. Timoteovi 3:1–5)

Navzdory obtížným okolnostem se však miliony upřímných lidí učí žít s druhými v opravdovém míru a souladu. Jak to dělají? Přijímají vřelé pozvání zapsané v Bibli u Izajáše 48:17, 18: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit. Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj právě jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“

Když reagujeme na tuto srdečnou výzvu, vyučování od Jehovy nám začne přinášet užitek. Bůh nám totiž ukazuje, jak „chodit“ ve skutečném míru a souladu. Přijmout jedinou alternativu, která se místo toho nabízí, totiž názory a filozofie nedokonalých lidí, by bylo  bláznovství. Dějiny lidstva opakovaně potvrzují základní pravdu, která je zapsána u Jeremjáše 10:23: „Pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ Jinými slovy, není v lidských silách, abychom si dobře vládli sami a vytvořili univerzálně platný kodex morálních měřítek. K tomu je oprávněn jedině Bůh. (Izajáš 33:22)

Skutečný mír a soulad

Bůh se brzy postará o to, aby na této zemi zavládl soulad. Slibuje, že přijde doba, kdy „země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře“. (Izajáš 11:9) Ano, konečně nastane trvalý mír.

Všechny formy života na této planetě zažijí nový druh souladu. Bůh totiž své věrné služebníky naučí, jak mají správně pečovat o svůj pozemský domov. Dokonce obrazně řečeno ‚uzavře smlouvu‘ se všemi dravými zvířaty, takže budou vůči lidem pokojná a budou jim podřízena. (Ozeáš 2:18; 1. Mojžíšova 1:26–28; Izajáš 11:6–8)

Tato naděje není pouhým zbožným přáním. Ve svém Kázání na hoře se totiž na ni dvakrát odvolal Ježíš. Poprvé, když řekl: „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ A podruhé, když svým učedníkům vysvětloval, jakým způsobem se mají modlit: „Náš Otče, . . . ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 5:5; 6:9, 10) Na konci svého pozemského života Ježíš shrnul význam těchto svých výroků jedním slovem — ‚ráj‘. (Lukáš 23:43) Ano, Ježíšova prolitá krev je zárukou, že naděje na život v pozemském ráji se stane skutečností. (Jan 3:16)

[Obrázek na straně 12]

V blížícím se ráji, který Bůh zřídí na zemi, zažijí všechny formy života nový druh souladu