Pozorujeme svět

Spánek nám pomáhá řešit problémy

„Mnozí lidé zjistili, že problém, který nedokázali vyřešit před spaním, jim ráno připadal mnohem lehčí, jako by na něm mozek celou noc nerušeně pracoval,“ napsal londýnský list The Times. Němečtí vědci tvrdí, že nyní pro to našli důkazy. Publikovali je v časopise Nature. Šestašedesáti dobrovolníkům ukázali dva způsoby, jak vyřešit matematický problém, ale neřekli jim, že existuje ještě třetí, daleko jednodušší způsob. Někteří dobrovolníci měli dovoleno spát, kdežto jiní museli být vzhůru celý den nebo celou noc. „Spánek dělal divy,“ napsal o této studii The Daily Telegraph. U těch, kteří spali, „byla v porovnání s těmi, kteří byli vzhůru, dvojnásobně vyšší pravděpodobnost, že najdou třetí možnost řešení“. Pro vyloučení předpokladu, že dobré výsledky skupiny, která spala, byly pouze důsledkem toho, že dobrovolníci byli odpočati a svěží, vědci provedli další pokus. Oběma skupinám byl předložen určitý problém. V jednom případě to bylo ráno, potom co dobrovolníci celou noc spali, ve druhém případě večer, poté co byli celý den vzhůru. Tentokrát se neukázaly ve výkonech obou skupin žádné rozdíly. Z toho vyplývá, že „výsledek není dán tím, jak je mozek odpočatý, ale tím, že se během spánku nějakým způsobem reorganizuje,“ uvádí The Times. Výzkumný pracovník dr. Ullrich Wagner proto dospěl k tomuto závěru: „Spánek funguje jako kreativní proces učení.“

 Konzumní postoje u dětí

Dnešní americké děti a dospívající jsou „generací, která je tak zaměřena na značkové zboží, nakupování a hmotařství jako žádná jiná před ní,“ říká Juliet Schorová, jež se zabývá vlivem konzumních postojů na děti a pracuje jako socioložka na bostonské fakultě. Konzumní postoje se projevují „velkým zájmem o osobní vzhled a oblečení, posedlostí bohatstvím, vlastní slávou a prodlužováním doby strávené u televize, na internetu nebo hraním videoher,“ uvádí kanadský list Globe and Mail. Profesorka Schorová zjistila, že děti posedlé touhou po věcech, které by si chtěly koupit, častěji sní o tom, že zbohatnou. „Jsou také kritičtější samy k sobě a nespokojené se svým životem, protože vše porovnávají s tím, co předkládá televize a reklama.“ Podle listu Globe se naproti tomu zjistilo, že děti, které nejsou tak hmotařsky založené, mají méně depresí, úzkostí a psychosomatických potíží, větší sebeúctu a lepší vztah ke svým rodičům.

Dobrovolné tabu gamblerů

Francouzský deník Le Figaro napsal: „Počet lidí závislých na hazardním hraní se ve Francii odhaduje na 300 000 až 500 000.“ Stále více takových lidí si však uvědomuje, že by s tímto návykem měli skončit. Podle uvedených novin si 28 000 Francouzů dobrovolně zakázalo legální formy hazardního hraní. Udělali to tak, že požádali policii, aby jim na dobu nejméně pěti let znemožnila přístup do heren, kasin a podobných zařízení. Francouzská policie uvádí, že každý rok dostane 2 000 až 3 000 takových žádostí a že za posledních deset let tento počet stoupl šestinásobně. Mnozí gambleři by chtěli, aby jejich závislost byla pokládána „za stejný typ zdravotnického problému, jako je závislost na tabáku, alkoholu a drogách,“ píše Le Figaro.

Zázvor proti ranní nevolnosti

„Kořen zázvoru přináší úlevu při ranní nevolnosti, která se objevuje v prvních měsících těhotenství,“ napsaly noviny The Australian. Výzkum provedený na Jihoaustralské univerzitě ukázal, že přibližně jeden gram zázvoru denně snižoval ranní nevolnost u žen, které otěhotněly. Na mnoha místech je zázvor tradiční formou léčby těchto problémů. Jeho účinek však nikdy nebyl prokázán vědecky. Ze studie vyplynulo, že zázvor má stejnou účinnost jako denní dávka vitaminu B₆, což je další lék běžně předepisovaný na tyto potíže.

Transfuze zvyšují úmrtnost

Ve studii publikované v časopise JAMA (Journal of the American Medical Association) se zjistilo, že pacienti s akutní srdeční ischemií, kterým byly rutinně podávány transfuze, jsou ve větším nebezpečí, že zemřou, než ti, kdo transfuze nedostávali. Ve zprávě se říká: „Vyšší riziko smrti spojené s transfuzemi bylo prokazatelné i potom, co byly vzaty v úvahu demografické charakteristiky i některé situace v nemocnici, jako například krvácení a invazivní výkony.“ Lékaři, kteří provedli tuto studii, shrnují výsledek slovy: „Nedoporučujeme, aby se stabilizovaným pacientům s ischemickými problémy automaticky podávala transfuze jenom kvůli udržení arbitrární hladiny hematokritu.“

Anglikáni jsou nejednotní

Philip Jensen, anglikánský děkan v Sydney, který patří k nejvýznačnějším australským prelátům, nedávno veřejně kritizoval arcibiskupa z Canterbury. Prohlásil o něm, že to je „teologický prostitut, který si nezaslouží, aby dostával plat,“ uvedly australské noviny The Age. Jensen odsoudil tohoto představitele své církve kvůli tomu, že má liberální postoj k homosexualitě. Noviny napsaly: „Příslušníci anglikánské církve na celém světě mají na homosexualitu zcela protichůdné názory. Mnoho afrických a asijských farností dokonce přerušilo styky jednak s anglikánskou církví v Kanadě, protože žehnala homosexuálním svazkům, a jednak s anglikánskou církví ve Spojených státech, protože jmenovala biskupem kněze, který svou homosexuální orientaci přiznával otevřeně.“

Miliarda trpících dětí

Noviny The New York Times napsaly, že podle Dětského fondu OSN více než polovina dětí na světě — tedy více než miliarda — extrémně strádá. Pokrok, kterého bylo během posledních patnácti let dosaženo, byl zmařen válkami, onemocněním AIDS a chudobou. Od roku 1990 si 55 občanských válek a řada dalších konfliktů vyžádalo přibližně 3,6 milionu životů, a z toho polovina byly děti. V mnoha těchto konfliktech se rebelové dopouštějí únosů dětí, znásilňují je nebo z nich udělají vojáky. Je rozšířena podvýživa a prakticky neexistuje zdravotní péče. Počet dětí, které v důsledku infekce AIDS osiřely, dosáhl v roce 2003 patnácti milionů. Více než dva miliony dětí jsou zneužívány sexuálním průmyslem. Zpráva navíc říká, že roční výdaje na zbrojení dosáhly 956 miliard dolarů, přičemž k potření chudoby by stačilo 40 až 70 miliard dolarů.