Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Odstavit děti od televize

Pětiměsíční studie, do které bylo zahrnuto 16 mateřských škol ve státě New York, ukázala, že když děti dostaly několik jednoduchých návodů, jak trávit čas bez televize, „zkrátila se doba sledování televize o tři hodiny týdně,“ uvedla zpráva v listu The New York Times. Děti byly mimo jiné povzbuzovány ke čtení a k různým ručním pracím. Například vyráběly prostírání pro celou rodinu nebo udělaly na každou televizi v domě ozdobný nápis „Nepouštět televizi“. I samy děti přišly s různými nápady, čím by se sledování televize nebo videa dalo nahradit. Rodičům bylo doporučeno, aby svým dětem denně četli a aby nezapínali televizi, když rodina společně jí. Během zmíněných pěti měsíců rodiny dvakrát absolvovaly týden bez televize. Podle dr. Barbary Dennisonové, která studii vedla, by si rodiče neměli myslet, že návyk sledovat televizi se nedá překonat. Uvedla, že „děti jsou překvapivě otevřené vůči jiným způsobům, jak trávit čas“.

Tabák škodí celému tělu

„Kuřáci poškozují nejen své plíce a cévy, ale i všechny tkáně ve svém těle,“ napsal časopis New Scientist. Ve zprávě, kterou vydal Richard H. Carmona, hlavní lékař zdravotnických zařízení ve Spojených státech, jsou uvedeny desítky nemocí související s užíváním tabáku. Patří k nim mimo jiné zápal plic, leukemie, šedý zákal, paradentóza a také rakovina ledvin, děložního hrdla, žaludku a slinivky. Doktor Carmona prohlásil: „To, že kouření škodí, víme už desítky let, ale tato zpráva ukazuje, že jde o mnohem závažnější problém, než jsme si mysleli. Toxiny z cigaretového kouře se krví dostanou všude.“ O cigaretách s nižším obsahem dehtu a nikotinu dr. Carmona poznamenal: „Žádné bezpečné cigarety neexistují a je úplně jedno, zda se jim říká ‚light‘, ‚ultra-light‘ nebo jakkoli jinak.“ Řekl také, že kuřáci obvykle umírají o 13 až 14 let dříve než nekuřáci. Podle listu The New York Times pan Carmona také uvedl: „Kouření způsobuje onemocnění téměř každého orgánu, a to v každém věku.“

Překovat zbraně ve vybavení hřišť

V Brazílii proběhla kampaň s cílem omezit počet zbraní, které jsou mezi obyvatelstvem. Za každou dobrovolně odevzdanou zbraň se vyplácela kompenzace v hodnotě 30 až 100 dolarů. Internetové noviny Folha Online uvedly, že od července do prosince 2004 bylo v celé zemi shromážděno více než 200 000 zbraní. Ve státě São Paulo byly zbraně rozdrceny, slisovány, roztaveny a bylo z nich odlito vybavení pro dětská hřiště, které pak bylo instalováno v městském parku. Tímto způsobem byly vyrobeny různé houpačky a také skluzavka. Márcio Thomaz Bastos, ministr spravedlnosti, řekl: „Jedním z hlavních cílů této odzbrojovací kampaně je vštípit občanům mírovou kulturu.“

Méně jeptišek

„V Argentině stále klesá počet žen, které by se chtěly stát jeptiškami,“ psalo se v roce 2004 v listu Clarín vycházejícím v Buenos Aires. Zpráva dále uváděla: „Během posledních čtyř let počet jeptišek klesl o 5,5 procenta, tedy z 9 113 v roce 2000 na 8 612 v letošním roce. A v porovnání s rokem 1960, kdy bylo 13 423 jeptišek, je pokles ještě větší — téměř 36 procent.“ K důvodům, které tento trend způsobují, patří „neatraktivní image náboženských povolání“ a „obavy z celoživotního závazku“ vůči církvi. Ve stejném období ubylo i kněží. List Clarín uvedl: „Mnozí se domnívají, že v nadcházejících letech bude pokles ještě horší, a všichni se shodují na tom, že je to celosvětový jev.“

Výletní plavby pro seniory

Náklady na péči o zestárlé stouply natolik, že podle názoru některých lidí by atraktivní alternativou k životu v domech s pečovatelskou službou mohl pro seniory být život na výletní lodi. Podle časopisu Journal of the American Geriatrics Society „se výletní lodě podobají pečovatelským domům v poskytovaných službách, měsíčních nákladech a mnoha dalších věcech“. Na některých lodích jsou k dispozici dokonce služby, které v mnoha pečovatelských domech nebývají. Patří k nim mimo jiné lékařská pohotovostní služba po 24 hodin, osobní doprovod do jídelny, úklid pokoje a praní. K dalším výhodám patří možnost cestovat a potkávat nové lidi. Zpráva také uvádí, že „mnohem víc lidí by mělo chuť ‚přijít za babičkou‘, která by bydlela na výletní lodi“.

Záchvaty paniky

„Záchvat paniky může přijít kdykoli, dokonce i v noci. Člověk se probudí s bolestí na prsou, lapá po dechu, má intenzivní pocit strachu, dusí se, je zalitý potem a má nutkání někam utéct,“ napsal list The Vancouver Sun. Na základě rozhovorů s 36 894 respondenty byla nedávno sestavena zpráva, která ukazuje, že touto poruchou trpí 3,7 procenta obyvatel Kanady starších 15 let, což je asi jeden milion lidí. Záchvatem paniky častěji trpí ženy (4,6 procenta) než muži (2,8 procenta). U takových lidí „je v porovnání s ostatními dvakrát větší pravděpodobnost, že úlevu budou hledat v alkoholu, a třikrát větší pravděpodobnost, že budou kouřit,“ dodává list. Pozitivním zjištěním je, že téměř 70 procent těch, kdo prodělali záchvat paniky, vyhledá lékařskou pomoc. Doktor Jacques Bradwejn, přednosta psychiatrického oddělení při Ottawské univerzitě, je toho názoru, že tuto poruchu sice mohou způsobovat genetické nebo biologické faktory, ale že záchvaty „mohou být vyvolány stresovými životními situacemi,“ uvedla zpráva.

Největší potravinový skandál

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) umírá každým rokem hlady asi pět milionů dětí, napsal italský list Corriere della Sera. Organizace vydala zprávu, která ukazuje, že na celém světě trpí nedostatkem potravin 852 milionů lidí. Z toho 815 milionů žije v rozvojových zemích, 28 milionů v transformujících se zemích a 9 milionů v rozvinutých zemích. Zpráva cituje deklaraci podepsanou představiteli 110 zemí, kteří se v roce 2004 zúčastnili summitu o boji proti hladu a chudobě konaném v ústředí Organizace spojených národů v New Yorku. Deklarace uváděla: „Největší skandál není to, že hlad existuje, ale to, že přetrvává, i když máme prostředky, jak jej odstranit.“