Pozorujeme svět

Krysy na pomoc

Detektory kovu odedávna používané k vyhledávání pozemních min „jsou pomalé a nevýhodné, protože reagují na každý kousek kovu, který je pak potřeba prověřit,“ uvádí jihoafrický list The Citizen. „Teď je tu ale krysa obrovská, nejnovější zbraň ve válce proti 100 milionům pozemních min, které jsou rozmístěny asi v 60 zemích a zabíjejí či zraňují přibližně 50 lidí denně.“ Detektory kovu, psi a nyní i tito velcí hlodavci se v Mosambiku používají k vyhledávání protipěchotních min, které zde zůstaly po občanské válce ukončené v roce 1992. Zpráva říká: „Pozemní miny jsou neblahým dědictvím tohoto konfliktu. Až dodnes mrzačí a zabíjejí Mosambičany včetně vesnických dětí, které se narodily dávno potom, co zbraně utichly.“ Krysa obrovská má velké lícní torby, do kterých si schovává potravu. Vyskytuje se ve většině afrických zemí, dá se snadno ochočit a je oblíbeným domácím mazlíčkem.

 Nahoru, nebo dolů?

Je z hlediska zdravotního přínosu nějaký rozdíl v tom, zda při pěší turistice chodíte do kopce nebo z kopce? Odborníci říkají, že v určitých ohledech v tom rozdíl je. V Alpách provedli studii, které se zúčastnilo 45 dobrovolníků. Po dva měsíce chodili do kopce se sklonem 30 stupňů a dolů jezdili lanovkou. Další dva měsíce to dělali naopak. Chůze do kopce i z kopce pomáhala snížit hladinu škodlivých cholesterolů. Ze studie však vyplynulo, že „chůze do kopce účinněji snižovala hladinu tuků zvaných triglyceridy, [zatímco] chůze z kopce lépe snižovala hladinu krevních cukrů a zlepšovala toleranci glukózy,“ uvedl bulletin Tufts University Health & Nutrition Letter. Chodit z kopce tedy může mít zdravotní přínos pro diabetiky a je trochu snadnější pro ty, kdo s tělesnou aktivitou teprve začínají. Obyvatelé měst, kteří bydlí nebo pracují ve vysokých budovách, mohou vyjet výtahem nahoru a pak jít po schodech dolů nebo mohou nechat auto na kopci a sejít pěšky. Pamatujte však na to, že při chůzi z kopce jsou kolena vystavena větší zátěži.

Mořské dno je plné života

V rámci mezinárodního projektu nazvaného Census of Marine Life (Sčítání mořských druhů) probíhá intenzivní studium oceánů včetně jejich dna. Španělský list El País v této souvislosti napsal, že doposud byly „znalosti o podmořském životě omezeny výlučně na vrstvu sahající od hladiny do hloubky 200 metrů“. Jelikož mořské dno leží z velké části v hloubkách od pěti do jedenácti kilometrů, zůstává z 95 procent neprozkoumané. Pro tuto náročnou část výzkumného projektu biologové používají nejmodernější techniku, která jim umožňuje najít a fotografovat živočichy ve velkých hloubkách. Vzhled mnohých těchto tvorů se totiž významně změní, pokud jsou z hlubin vytaženi na hladinu. Jeden tým 50 vědců očekává, že v mořských hlubinách budou objeveny miliony nových druhů. Pedro Martínez Arbizu, který je vedoucím projektu, informoval, že na čtverečním metru mořského dna u pobřeží Angoly vědci našli 500 druhů živočichů. „Devadesát procent [z nich] je vědě neznámých a musí být popsány a pojmenovány,“ uvedl Martínez.

Čokoláda zabíjí psy

Čokoláda „způsobuje u psů zvracení a křeče“ a „může je zabít, pokud jí sní kritické množství,“ varuje zpravodajská organizace BBC News. Čokoláda obsahuje theobromin, což je chemická látka, která je pro psy jedovatá, protože má nepříznivý účinek na jejich srdce, ledviny a centrální nervovou soustavu. Zpráva říká, že dávka „200 gramů hořké čokolády může být smrtelná pro psa vážícího 25 kilogramů, například pro fenu labradora“. Malého psa může usmrtit pouhých 30 gramů čokolády na vaření. Umělá čokoláda pro psy, která se prodává v obchodech s chovatelskými potřebami, je bezpečná.

Když vám ukradnou auto

Krádeže aut jsou v Mexico City výnosným obchodem, uvedl list El Universal. Každý den je ukradeno a později prodáno průměrně 80 aut. Jeden státní zástupce řekl, že nejoblíbenějším terčem jsou auta řízená mužem, který jede sám. U žen se totiž zloději obávají, že začnou křičet nebo že mají v autě děti, což by krádež komplikovalo. Asi 85 procent zadržených zlodějů jsou mladí lidé ve věku 18 až 25 let. K oblíbeným metodám, jak ukrást auto, patří přepadení řidiče, když zastaví na červenou, kolize s vyhlédnutým vozem, aby řidič musel zastavit a vystoupit, nebo útok na řidiče ve chvíli, kdy otevírá garáž. List řidičům doporučuje, aby se v takových situacích nebránili, zůstali v klidu — zvláště když jsou útočníci ozbrojeni — a snažili se zapamatovat si co nejvíc informací o zločincích. Naděje, že se podaří ukradené auto získat zpět, je větší, když si majitel pamatuje jeho poznávací značku, barvu a další identifikační znaky, a ihned to nahlásí policii.

Mladiství řidiči

Rodičům, kteří si myslí, že by jejich dospívající děti neměly řídit auto, dává za pravdu nedávný výzkumný projekt provedený Národním ústavem zdraví ve Spojených státech. Ze studie vyplývá, že „oblast mozku, která potlačuje riskantní chování, je plně rozvinuta až ve věku 25 let,“ píše se v mezinárodním vydání listu The Miami Herald. Dříve se předpokládalo, že mozek je plně rozvinut nejpozději ve věku 18 let, kdy smysly a reflexy dosahují vrcholu. Statistiky Institutu pro bezpečnost silničního provozu však ukazují, že „u dospívajících je ve srovnání se staršími řidiči čtyřikrát větší pravděpodobnost nehody a třikrát větší pravděpodobnost, že při ní přijdou o život“. Důvodem je to, že se snadno nechají rozptýlit a že mají sklon při jízdě riskovat.

Varování před prostředky na bělení zubů

Stomatologové z Hospital Civil Fray Antonio Alcalde v mexickém městě Guadalajara varují, že prostředky na bělení zubů mohou způsobit bolest a poškození chrupu, napsal list Milenio, který vychází v Mexico City. Tyto prostředky mohou vést k „povrchovému i hloubkovému opotřebení“ zubů a navíc ani nemusí mít bělící efekt. Lékaři ze zmíněné nemocnice uvádějí, že zdravé zuby mohou mít řadu odstínů, od oranžové až po šedou. Stomatoložka Rocío Liliana Hernándezová upozorňuje, že bílé zuby jsou podle převládajícího názoru „nejhezčí a nejzdravější“, ale že bílá barva sama o sobě neznamená zdravé zuby.