Zneužívání alkoholu a zdraví

„Santé!“ „Salute!“ „Za váše zdaróvje!“ „Čuk suk choe!“ Když lidé ve Francii, Itálii, Rusku nebo ve Vietnamu popíjejí, přiťukávají si slovy: „Na zdraví!“ Je však paradoxní, že miliony lidí na celém světě se upíjejí k smrti.

ZNEUŽÍVÁNÍ alkoholu je komplexní problém, který má několik fází — konzumaci rizikovou, škodlivou a závislost. Riziková konzumace je podle Světové zdravotnické organizace „taková forma pravidelného požívání alkoholu, která může mít škodlivé následky“ po stránce tělesné, duševní nebo společenské. Znamená to konzumovat více alkoholu než je hranice  doporučená zdravotníky nebo stanovená zákonem. Škodlivá konzumace, označovaná také jako nadužívání alkoholu, zahrnuje případy, kdy k tělesnému nebo duševnímu poškození již dochází, ale ještě nevznikla závislost. A závislost je popisována jako „neschopnost zdržovat se alkoholu“. Závislý člověk má silnou touhu po alkoholu a pokračuje v pití navzdory problémům, které mu to působí. Pokud je mu alkohol odejmut, trpí abstinenčními příznaky.

Při rizikové konzumaci alkoholu se člověk vystavuje nebezpečí bez ohledu na svůj věk, pohlaví a národnost. Jak vlastně alkohol působí na tělo? K jakým zdravotním problémům vede nadměrné pití? A jakou míru konzumace alkoholu lze obecně pokládat za bezpečnou?

Nebezpečný pro mysl

Etanol, chemická látka obsažená ve většině alkoholických nápojů, je neurotoxická. To znamená, že může poškozovat nebo ničit nervový systém. Opilý člověk má v podstatě otravu. Velké dávky etanolu způsobují kóma a smrt. Například studenti v Japonsku mají ve zvyku pít alkohol na způsob ikkinomi neboli „na ex“, a to má každý rok za následek smrt několika z nich. Tělo je sice schopno přeměnit etanol v neškodné látky, ale potřebuje k tomu určitý čas. Jestliže se do těla dostane více alkoholu, než se stačí zpracovat, etanol v krvi stoupá a začne narušovat mozkové funkce. Jakým způsobem se to děje?

Řeč, zrak, myšlení, chování i koordinace pohybů jsou řízeny neuvěřitelně složitou sérií chemických reakcí, které probíhají v mozkových neuronech. Etanol tyto reakce mění — tlumí nebo zvyšuje účinek některých neurotransmiterů, což jsou látky přenášející signály z jednoho neuronu na druhý.  Proud informací v mozku je tudíž pozměněn, a mozek nereaguje normálně. Běžnými příznaky alkoholového opojení bývá nezřetelná řeč, neostré vidění, zpomalené pohyby a ztráta zábran.

V případě dlouhodobého vlivu alkoholu se chemické pochody v mozku této situaci přizpůsobí a začnou škodlivé účinky etanolu kompenzovat, aby byla zachována normální funkce mozku. Vzniká tolerance, to znamená, že stejné množství alkoholu má slabší účinek. K závislosti dochází tehdy, když se mozek natolik přizpůsobí přítomnosti alkoholu, že bez něj už nedokáže správně fungovat. Člověk potřebuje alkohol k udržení chemické rovnováhy. Pokud jej nemá, jsou chemické pochody v mozku úplně narušeny a vzniknou abstinenční příznaky, jako například úzkost, třes, nebo dokonce křeče.

Nadužívání alkoholu ovlivňuje nejen chemické pochody v mozku, ale může navíc způsobovat degeneraci a zničení mozkových buněk, čímž se mění struktura mozku. Při abstinenci dochází k částečné obnově, nicméně se zdá, že některé formy poškození jsou nevratné, což se negativně projeví na paměti a kognitivních funkcích. Poškození mozku však způsobuje nejen dlouhodobá konzumace alkoholu, ale výzkum ukazuje, že škodlivé může být i relativně krátké období nadužívání alkoholu.

Onemocnění jater a rakovina

Játra hrají klíčovou roli při metabolizování potravy, v boji proti infekci, regulaci krevního oběhu a odstraňování škodlivých látek z těla — tedy i alkoholu. Dlouhodobé požívání alkoholu působí na játra ve třech fázích. Během první fáze se kvůli štěpení etanolu zpomaluje trávení tuků, které se potom ukládají v játrech. Tomuto procesu se říká steatóza jater neboli tuková přeměna jater. Postupem doby se rozvine chronický zánět neboli hepatitida. Alkohol může vyvolávat tento zánět nejen přímo, ale zdá se, že také snižuje odolnost těla vůči virům  hepatitidy B a hepatitidy C. * Tento zánět časem vede k rozpadu a odumření jaterních buněk. K tomuto procesu přispívá i to, že alkohol zřejmě spouští přirozený proces naprogramované buněčné smrti, kterému se říká apoptóza.

Konečné stadium je cirhóza jater. Opakující se zánět a rozpad buněk vede k nevratnému zjizvení tkáně. Játra již nemají houbovitou strukturu, ale tuhou. Proto jimi nemůže proudit krev, což má za následek jaterní selhání a smrt.

Alkohol má ještě další skrytý účinek — snižuje schopnost jater bránit tělo před karcinogenními látkami. Nejenže podporuje rozvoj rakoviny jater, ale také výrazně zvyšuje nebezpečí rakoviny ústní dutiny, hrtanu, hltanu a jícnu. Navíc vede k tomu, že rakovinotvorné látky v tabáku lépe pronikají sliznicí ústní dutiny, takže kuřáci jsou více ohroženi. Ženám, které pijí alkohol denně, hrozí větší nebezpečí rakoviny prsu. Jedna studie uvádí, že u žen, které pijí tři nebo více alkoholických nápojů denně, je riziko o 69 procent vyšší než u těch, které nepijí.

Jed pro děti

Zneužívání alkoholu má výrazně negativní účinek na nenarozené děti. „Pro rozvíjející se plod je alkohol mnohem škodlivější než jakákoli jiná droga, kterou matka zneužívá,“ napsaly noviny International Herald Tribune. Když těhotná žena pije alkohol, její dítě pije s ní. Toxické účinky alkoholu jsou ničivé zvláště v období formování plodu. Alkohol způsobuje nevratné poškození centrálního nervového systému dítěte. Neurony se nemohou tvořit správným způsobem, některé jsou zničeny, jiné se dostanou na nepatřičné místo.

Fetální alkoholový syndrom (FAS) je tudíž hlavní příčinou mentální retardace novorozenců. U dětí s tímto syndromem dochází k poškození intelektu, opožděnému vývoji, zpomalení růstu, poruchám sluchu, zraku, řeči i chování a k hyperaktivitě. Mnoho takových dětí se narodí s charakteristickými deformitami obličeje.

I matky, které během těhotenství pravidelně pijí nepříliš velké množství alkoholu, mohou mít děti, jež trpí  potížemi, jako je například problémové chování a poruchy učení. „K tomu, abyste poškodila své dítě, vůbec nemusíte být alkoholička,“ poznamenává profesorka Ann Streissguthová, která se na Washingtonské univerzitě zabývá vlivem alkoholu a drog na plod. „Stačí, abyste v dostatečné míře pila, když jste těhotná.“ Zpráva Alcool—Effets sur la santé, kterou vydal Francouzský národní ústav pro zdraví a lékařský výzkum, uvádí: „Požívání alkoholu kdykoli v průběhu těhotenství je škodlivé a není stanovena žádná minimální dávka, která by byla zcela bez rizika.“ Je proto rozumnější, aby žena, která plánuje těhotenství nebo už je těhotná, vůbec nepila alkohol. *

Bezpečná míra alkoholu

Výčet rizik uvedených výše rozhodně není kompletní. Článek, který v roce 2004 vyšel v časopise Nature, poukazoval na to, že „i malé dávky alkoholu zvyšují riziko zranění a přispívají ke vzniku asi 60 druhů nemocí“. Co tedy je bezpečná míra alkoholu? Na světě jsou miliony lidí, kteří se rádi příležitostně napijí. Klíčem k dobrému zdraví je střídmost. Co to ale konkrétně znamená? Většina lidí si o sobě myslí, že pijí střídmě. Možná tvrdí, že pokud se neopíjejí nebo nejsou na alkoholu závislí, nic se neděje. Nicméně každý čtvrtý Evropan konzumuje takovou míru alkoholu, která již je pokládána za rizikovou.

Různé zdroje definují střídmé pití jako 20 gramů čistého alkoholu na den pro muže, což odpovídá dvěma standardním alkoholickým nápojům. Pro ženy je to 10 gramů čistého alkoholu neboli jeden nápoj. Francouzské a britské zdravotnické orgány pokládají za „rozumné množství“ tři alkoholické nápoje denně pro muže a dva pro ženy. Americký Národní úřad pro zneužívání alkoholu a alkoholismus navíc doporučuje „lidem nad 65 let, aby omezili příjem alkoholu na jeden nápoj denně“. * Každý z nás však reaguje na alkohol jinak. Někdy může být i tato nižší hranice příliš vysoká. Publikace 10th Special Report to the U.S. Congress on Alcohol and Health například uvádí, že „pro lidi s poruchami nálady a s úzkostnými poruchami může být i toto menší množství alkoholu škodlivé“. Je třeba vzít v úvahu věk, prodělané nemoce a tělesnou konstituci. (Viz rámeček „Jak snížit riziko“.)

Jakou pomoc mohou dostat lidé, kteří zneužívají alkohol? Na to odpoví následující článek.

[Poznámky pod čarou]

 [Rámeček a obrázky na straně 5]

DÁT SI „JEDNU“ NA CESTU?

Omezení konzumace alkoholu při řízení motorových vozidel jsou téměř stejně stará jako auta. První zemí, která toto omezení uzákonila, bylo v roce 1903 Dánsko.

Když pijete nalačno, alkohol dosáhne nejvyšší hladiny v krvi asi za půl hodiny po požití. Populární názor, že káva, čerstvý vzduch nebo tělesný pohyb sníží opilost, není pravdivý. Jediné, co může účinek alkoholu na vaše tělo zmírnit, je čas. Nezapomeňte také, že když vypijete standardní množství alkoholického nápoje — ať už se jedná o pivo, víno nebo destilát — je obsah alkoholu stejný. *

Již malé množství alkoholu může narušit schopnost řízení motorového vozidla. Alkohol negativně ovlivňuje zrak. Dopravní značky se zdají být menší. Zhoršuje se periferní vidění, ale také schopnost odhadnout vzdálenost a zaměřit se na vzdálené objekty. Je zpomaleno zpracovávání informací, reflexy a koordinace.

Pokud pod vlivem alkoholu způsobíte nehodu, pravděpodobně budete mít vážnější poranění, než kdybyste byli střízliví. Navíc účinek alkoholu na srdce a krevní oběh snižuje schopnost přežít naléhavý chirurgický zákrok. „V rozporu s obecně přijímanými názory se většina úmrtí ve spojitosti s alkoholem týkala opilých řidičů,“ píše se ve zprávě Francouzského národního ústavu pro zdraví a lékařský výzkum. Vzhledem k takovému nebezpečí, je ve zprávě uvedeno následující doporučení:

▪ Nepijte před jízdou

▪ Nejeďte v autě s řidičem, který pil

▪ Nedovolte svým přátelům nebo rodičům, aby řídili pod vlivem alkoholu

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky]

Přibližně stejné množství alkoholu obsahuje

Třetinka piva (330 ml 5% alkoholu)

Odlivka destilátu (whisky, gin, vodka) (40 ml 40% alkoholu)

Sklenice vína (140 ml 12% alkoholu)

Odlivka likéru (70 ml 25% alkoholu)

[Rámeček na straně 6]

JE ZÁVISLOST NA ALKOHOLU DÁNA GENETICKY?

V rámci hledání léčby alkoholismu se vědci snaží pochopit, jakou roli při vzniku a vývoji této závislosti hrají geny. Podařilo se již objevit několik genů, které zřejmě ovlivňují reakci člověka na alkohol. Nejsou to však jediné faktory, které se na alkoholismu podílejí. I kdyby někteří lidé měli určitou genetickou dispozici, nemusí u nich závislost nutně vzniknout. Svou roli hrají také podmínky, ve kterých daný člověk žije. Jako rizikové faktory bývají často uváděny špatná výchova, nadužívání alkoholu v rodině nebo mezi vrstevníky, konfliktní situace, citové problémy, deprese, agresivita, honba za vzrušením, schopnost snést velké množství alkoholu nebo již existující závislost na jiné látce. Všechny tyto okolnosti mohou vést k závislosti na alkoholu.

[Rámeček a obrázek na straně 6]

FRANCIE:

Ze studií vyplývá, že alkohol zneužívá přibližně pět milionů Francouzů, z toho dva až tři miliony jsou na něm závislé

NIGÉRIE:

Podle lagoských novin Daily Champion „více než 15 milionů Nigerijců jsou alkoholici“ — to je skoro 12 procent populace

PORTUGALSKO:

Tato země má největší spotřebu čistého alkoholu na hlavu. Lisabonské noviny Público uvádějí, že deset procent populace trpí „závažnou formou invalidity v důsledku požívání alkoholu“

SPOJENÉ STÁTY:

Podle publikace 10th Special Report to the U.S. Congress on Alcohol and Health „splňuje diagnostická kritéria pro zneužívání alkoholu nebo alkoholismus přibližně 14 milionů Američanů, tedy 7,4 procenta populace“

[Rámeček na straně 8]

JAK SNÍŽIT RIZIKO

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala následující definici bezpečné míry alkoholu. Dodržování této hranice však neznamená, že člověku žádné nebezpečí nehrozí, protože individuální reakce na alkohol mohou být různé.

▪ Ne více než dva standardní alkoholické nápoje denně *

▪ Nejméně dva dny v týdnu nepít vůbec

Situace, kdy může být nebezpečná i jedna nebo dvě skleničky:

▪ Když obsluhujete nějaké strojní zařízení

▪ Když jste těhotná nebo kojíte

▪ Když berete nějaké léky

▪ Když máte nějaké zdravotní potíže

▪ Pokud nedokážete mít pití pod kontrolou

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek]

Zdroj: Brief Intervention for Hazardous and Harmful Drinking

[Rámeček a obrázek na straně 9]

JE ALKOHOL PROSPĚŠNÝ PRO SRDCE?

Vědci se domnívají, že chemické látky obsažené v červeném víně (polyfenoly) blokují látku, která způsobuje stažení krevních cév.

Kromě toho je alkohol všeobecně spojován se zvýšením hladiny takzvaného dobrého cholesterolu. A navíc snižuje srážlivé faktory, které způsobují vznik krevních vmetků.

Prospěšný vliv alkoholu se však vždy týká pití malého množství v průběhu týdne, tedy ne požití celého objemu za jeden večer. Konzumace více než dvou standardních alkoholických nápojů denně většinou zvyšuje krevní tlak. U silných pijanů proto stoupá nebezpečí mrtvice, může dojít ke zbytnění srdce a k poruchám srdečního rytmu. Nadměrné pití může navíc způsobit i další zdravotní problémy, které převažují nad pozitivními účinky alkoholu na kardiovaskulární systém. Zkrátka — dobrého pomálu.

[Nákres a obrázek na straně 7]

JAK VÁS MŮŽE ALKOHOL POŠKODIT

Mozek

Zničení nervových buněk, ztráta paměti, deprese, agresivní chování

Narušení zraku, řeči a koordinace

Rakovina jícnu, ústní dutiny, prsu a jater

Srdce

Oslabení srdečního svalu, možnost selhání

Játra

Tuková přeměna, pak zvětšení a ztvrdnutí (cirhóza)

Další rizika

Oslabení imunitního systému, zánět slinivky, vředy

Těhotné ženy

Riziko deformací nebo retardace plodu

[Obrázek na straně 8]

„Pro rozvíjející se plod je alkohol mnohem škodlivější než jakákoli jiná droga, kterou matka zneužívá“