Přejít k článku

Přejít na obsah

„Sejdeme se u studny“

„Sejdeme se u studny“

„Sejdeme se u studny“

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V MOLDAVSKU

NEVĚSTA napjatě sleduje, jak ze studny vytahují vědro s vodou, kterou vylévají na cestu. Radostně se pak směje, když ji ženich zvedne do náruče a přenese přes mokrou zem. Novomanželé právě dodrželi starodávný zvyk. Přátelé a příbuzní, kteří se na to přišli podívat, jim provolávají slávu. Tento neobvyklý svatební zvyk ukazuje, že v Moldavsku je studna víc než jen zdroj vody.

Moldavsko leží v jihovýchodní Evropě. Na severu, východě a jihu hraničí s Ukrajinou, na západě s Rumunskem a má rozlohu 34 000 čtverečních kilometrů.

I když Moldavskem protéká téměř 3 100 řek, sucho jim obvykle nedovolí zajistit dostatek vody pro 4 300 000 obyvatel této země. Nezbytným doplňkem povrchových zdrojů vody jsou proto studny, které zde pokrývají asi 20 procent spotřeby této životodárné tekutiny. Odhaduje se, že v moldavském povodí řeky Prut je 100 000 až 200 000 studní.

Studny se zdobenými kryty jsou výhodně umístěné podél moldavských cest a cestiček, připravené uhasit žízeň unavených pocestných. V mnoha vesnicích je však obecní studna i místem, kde se setkávají přátelé a kde se probírají události, jež se během dne odehrály.

Tradiční úcta k vodě

Úcta k vodě se v Moldavsku projevuje mnoha způsoby. Například záchody jsou budovány v bezpečné vzdálenosti od studny. Znečištění studny se dále předchází tím, že je zakázáno vylévat do ní přebytečnou vodu zpět. Pokud se vytáhne víc vody, než je potřeba, voda se vylije na zem nebo do nádoby poblíž studny. Pokládá se také za neslušné, aby si na zem u studny někdo odplivl. Podle tradice se lidé u studny dokonce ani nesmí hádat.

Studny vytvářejí mezi Moldavany ducha soudržnosti. Kopání nové studny je společenská událost a považuje se za stejně důležitou věc, jako je stavba nového domu. To je patrné z místního přísloví, které říká: „Kdo nepostavil dům, nevychoval syna, nevykopal studnu a nezasadil strom, promarnil svůj život.“ Když je studna hotová, všichni, kdo se na stavbě podíleli, jsou pozváni na velkou hostinu.

Problematika životního prostředí

Většina moldavských studní čerpá vodu z podzemního rezervoáru, který leží v hloubce 5 až 12 metrů. Další vodonosná vrstva je v hloubce 150 až 250 metrů. Navzdory tradičním opatřením je většina podzemní vody v Moldavsku znečištěna v důsledku nerozumných průmyslových a zemědělských postupů, které se používaly v minulosti. Publikace Republic of Moldova Human Development Report (Zpráva o rozvoji lidstva — Moldavská republika), kterou v roce 1996 vydala Organizace spojených národů, uvádí, že dusíkaté látky a patogenní bakterie znečistily „přibližně 60 % studní v Moldavsku“. V nedávné době se však kvalita studniční vody zlepšila. Vedl k tomu pokles průmyslové výroby a také se snížilo množství chemikálií a pohonných hmot, které do spodní vody prosakují.

Když zavítáte do Moldavska, nemusíte však vylévat vodu na silnici, abyste si s někým mohli přátelsky popovídat. Zprávy o tom, co se během dne stalo, si můžete vyslechnout u sklenice chladné vody. Jediné, co potřebujete, je to, aby vám přátelský Moldavan nabídl, že se s vámi sejde u studny.

[Rámeček a obrázky na straně 26 a 27]

TRADIČNÍ ŘEMESLO

Oleg je místní klempíř. Od doby, kdy vyšel ze školy, vyrábí ozdobné kryty na studny. Vypráví o tom: „Myslím, že klempířské řemeslo máme v krvi. Na začátku minulého století se to můj dědeček naučil od jednoho z mnoha židovských klempířů, kteří žili ve velké židovské komunitě u vesnice Lipkany. Za druhé světové války přišly pogromy, takže těch pár klempířů, kteří tu potom zůstali, už nebyli Židé. Tehdy se toto řemeslo naučil tatínek a ten svou dovednost zase předal mně.“

Složité tvary, jimiž jsou zdobeny kryty, Oleg vytváří pomocí několika jednoduchých nástrojů a šablon. Jeho ruce jsou vedené především tradicí a představivostí. Místní obyvatelé si jeho zručnosti velmi váží. Oleg říká: „Moji zákazníci se obvykle snaží usmlouvat lepší cenu, ale když pro ně udělám kryt na studnu, rádi zaplatí, kolik si řeknu.“

[Mapy na straně 26 a 27]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

UKRAJINA

MOLDAVSKO

RUMUNSKO

Černé moře