Mladí lidé se ptají . . .

Musíme mít standardní svatbu?

„Moje snoubenka Cindy přišla s návrhem, abychom se vzali tajně, ve vší tichosti, aniž bychom o tom řekli svým přátelům a příbuzným. Prodiskutovali jsme to a shodli jsme se, že tato varianta bude méně náročná na čas i energii a také méně stresující.“ Allen. *

POKUD máš věk na to, abys vstoupil do manželství, a máš známost, může ti připadat možnost vzít se ve vší tichosti jako skvělý nápad. Za určitých okolností může být dvojice v pokušení vstoupit do manželství tajně, aniž o tom řekne rodičům. Jaké zásady ti pomohou při rozhodování?

Je nutné řídit se tradicí?

Manželství je sice běžným rysem většiny kultur, ale zvyklosti při svatebním obřadu se velmi liší. Pro křesťanskou dvojici není nejdůležitější, zda bude mít svatbu podle místních zvyků. (Římanům 12:2) Jde jim hlavně o to, aby jejich známost i manželství přinášely Jehovovi Bohu chválu. (1. Korinťanům 10:31)

Manželství je důstojné uspořádání — není to tedy něco, co by většina dvojic držela v tajnosti. Když chce dvojice svědků Jehovových vstoupit do manželství, v mnoha západních zemích většinou probíhá svatba v místním sále Království. * Po obřadu se může konat slavnostní hostina, kde se rodinní příslušníci a přátelé potěší ze společného jídla a případně se pobaví. Celá tato událost nemusí být nijak okázalá. Je však třeba uznat, že zorganizování svatebního obřadu a hostiny s sebou přináší stres a může znamenat značné výdaje. Například svatební hostina ve Spojených státech často stojí tisíce dolarů.

Ve snaze snížit stres a výdaje na minimum se některé dvojice rozhodly, že dají přednost jednoduššímu řešení. „Řekli jsme mým rodičům,  že nebudeme mít standardní svatbu,“ říká Cindy, „protože chceme, aby to bylo jednoduché a levné. Ujistili nás, že to chápou a že s tím naprosto souhlasí. Byli velmi vstřícní.“ Když naproti tomu její snoubenec Allen seznámil s těmito plány své rodiče, nedokázali to vůbec pochopit. „Mysleli si, že je to kvůli nim, protože nám něco udělali,“ říká Allen. „Tak to ale rozhodně nebylo.“

Možná, že i tví rodiče jsou zklamáni vaším rozhodnutím mít velmi jednoduchou svatbu, protože si přáli, aby se z tohoto mimořádného dne radovalo co nejvíce lidí. Co však dělat v případě, že svým rodičům nechceš o plánované svatbě říct? Předpokládáš totiž, že by s tvým rozhodnutím vstoupit do manželství nesouhlasili.

Vezmi v úvahu pocity členů rodiny

Může se například stát, že rodiče mají k tvému sňatku výhrady, jelikož jim připadá, že na takové závažné rozhodnutí jsi ještě příliš mladý. Možná se obávají, že tvůj vkus se časem změní a že bys mohl v budoucnosti své volby litovat. Nebo podle nich jsi již pro manželství zralý, ale domnívají se, že tvůj budoucí partner má nějakou charakterovou vadu. Anebo ti dokonce brání vstoupit do manželství proto, že sis vybral člověka, který nesdílí tvoje náboženské přesvědčení.

Jestliže jsou tví rodiče pravými křesťany, pravděpodobně mají pro své obavy biblické důvody. Je správné, že své výhrady vyjádří, protože kdyby to neudělali, Jehova by takové jednání pokládal za lhostejné a nelaskavé. A je ve tvém vlastním zájmu vyslechnout si jejich stanovisko. (Přísloví 13:1, 24)

Znázorněme si to. Když si budeš kupovat něco na sebe, pravděpodobně se některých lidí zeptáš, zda ti to sluší. Možná nebudeš vždy souhlasit s jejich názorem. Přesto ale od blízkých přátel očekáváš, že pokud ti nějaké oblečení nepadne nebo se pro tebe nehodí, řeknou ti to. Oceníš jejich připomínky, protože díky tomu zbytečně nevyhodíš peníze. Oč více by tě měl zajímat názor členů rodiny, když jde o volbu tvého životního partnera. Oblečení můžeš vyměnit nebo se ho zbavit, ale v případě manželského partnera od tebe Jehova očekává, že s ním zůstaneš po celý život. (Matouš 19:5, 6) Jestliže si zvolíš partnera, který se povahově ani duchovně k tobě nehodí, pak to bude ještě daleko horší, než kdybys stále nosil šaty, které ti nepadnou. (1. Mojžíšova 2:18; Přísloví 21:9) Kvůli tomuto špatnému rozhodnutí jsi možná propásl příležitost najít pravé štěstí. (Přísloví 5:18; 18:22)

Je pravda, že někteří rodiče mohou bránit svatbě ze sobeckých důvodů — například chtějí své dítě dále ovládat. Avšak dříve, než obavy svých rodičů odsoudíš jako sobecké a rozhodneš se tajně vstoupit do manželství, měl bys o jejich výhradách uvažovat.

Důvody k opatrnosti

Vkus se určitě mění s věkem. „Když jsem byl nemluvně,“ píše apoštol Pavel, „mluvíval jsem jako nemluvně, myslíval jsem jako nemluvně, uvažoval jsem jako nemluvně; ale když jsem se nyní stal mužem, zbavil jsem se rysů nemluvněte.“ (1. Korinťanům 13:11) Podobné je to s osobním vkusem. Rysy, které se ti u někoho líbí v dospívání, se pravděpodobně budou lišit od toho, čemu dáš přednost v dospělosti. Bible proto doporučuje počkat, až člověk ‚překročí rozkvět mládí‘ — tedy období, kdy jsou sexuální touhy nejsilnější —, a teprve potom vážně hledat manželského partnera. (1. Korinťanům 7:36)

Co ale dělat v případě, že rodiče mají k tomu, koho si hodláš vzít, výhrady? Vzhledem ke svým životním zkušenostem dokážou pravděpodobně lépe rozlišovat mezi správným a nesprávným. (Hebrejcům 5:14) Může se tedy stát, že na osobnosti tvého vyvoleného vidí závažné chyby, které ty nevidíš. Uvažuj proto o zásadě, kterou zapsal moudrý muž Šalomoun: „Ten, kdo je první ve své právní při, je spravedlivý; jeho bližní vstoupí a jistě jej prozkoumá.“ (Přísloví 18:17)  Ten, koho miluješ, tě možná přesvědčil o tom, že se k sobě hodíte. Když ho však poznali a ‚prozkoumali‘ tví rodiče, možná tě upozornili na určitá fakta, která by bylo dobré zvážit.

Rodiče ti například mohou s rozhodností připomenout biblický pokyn, že praví křesťané mají vstupovat do manželství „pouze v Pánu“. (1. Korinťanům 7:39) Ty ale možná namítneš, že znáš křesťana, který vstoupil do manželství s člověkem, jenž jeho náboženské přesvědčení nesdílel, a přesto nyní oba šťastně slouží Jehovovi. Je pravda, že se to může stát, ale takových případů je zanedbatelná část. Pokud si vezmeš někoho, kdo tvou víru nesdílí, nejenže tím přehlížíš Jehovova měřítka, ale také se vystavuješ velkému duchovnímu nebezpečí. (2. Korinťanům 6:14) *

Nerozumné důvody pro vstup do manželství

Někteří mladí lidé odešli z domova a uzavřeli manželství proto, že se předtím dopouštěli nemorálního jednání. Domnívali se, že legalizací tohoto vztahu se jejich výčitky svědomí zmírní. Nebo možná doufali, že tímto krokem zakryjí následky svého hříchu, například nechtěné těhotenství.

Pokud jsi vstoupil do manželství z toho důvodu, abys zakryl svůj hřích, pak děláš jednu chybu za druhou. „Kdo přikrývá své přestupky, nebude mít úspěch,“ varoval král Šalomoun, „ale tomu, kdo je vyznává a opouští, bude projeveno milosrdenství.“ (Přísloví 28:13) Šalomounovi rodiče, David a Bat-šeba, poznali, jak je pošetilé snažit se nemorální jednání skrýt. (2. Samuelova 11:2–12:25) Místo abys svůj hřích zakrýval, promluv si s rodiči a se sborovými staršími. Je k tomu určitě zapotřebí odvahy, ale můžeš si být jistý, že pokud budeš činit pokání, Jehova ti odpustí. (Izajáš 1:18) Když znovu získáš čisté svědomí, bude pro tebe snadnější dospět k vyrovnanému rozhodnutí ohledně manželství.

Rozhodni se tak, abys toho pak nelitoval

Když Allen zpětně hodnotí svou svatbu, říká: „Díky našemu rozhodnutí mít jednoduchou svatbu proběhlo všechno relativně beze stresu. Pouze mě mrzí, že jsem to členům své rodiny nedokázal vysvětlit tak, aby naše rozhodnutí lépe pochopili.“

To, zda zralá dvojice má standardní svatbu, nebo ne, je jejich osobní věcí. Při rozhodování však nespěchejte, promluvte si se členy své rodiny a „uvažuje o svých krocích“. Důvody k pozdější lítosti tak omezíte na minimum. (Přísloví 14:15)

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 23]

Když se rozhodujete vstoupit do manželství, promluvte si o tom se svou rodinou