Pozorujeme svět

Přátelství působí na srdce

„Má-li člověk přátele a dobré vztahy v rodině, je v menším nebezpečí infarktu nebo mrtvice,“ píše se ve španělských novinách Diario Médico. Dlouhou dobu byly podle lékařů hlavními faktory, které ovlivňují zdravotní stav srdce, jen hladina cholesterolu, krevní tlak a tělesná hmotnost. Nedávno byla provedena studie na přibližně 500 ženách, které trpěly bolestmi na prsou. Prokázalo se, že je nezbytné vzít v úvahu také kvalitu vztahů mezi ženou a rodinnými příslušníky i přáteli. Tato nová studie ukázala, že „ženám, které na tom byly po stránce vztahů špatně, hrozilo dvojnásobně větší nebezpečí [předčasné] smrti v porovnání se ženami, které byly společenské“. Podle spoluautora studie Carla J. Pepina stačí „ke snížení rizika [mrtvice nebo infarktu] důvěrné přátelství s jedním či dvěma lidmi“.

 Neobvyklá houba

Německé noviny Die Welt napsaly, že výzkumní pracovníci stuttgartské univerzity v Německu nedávno objevili bílou, kulovitou vodní houbu, která má několik překvapivých schopností. Houba je sice velmi malá, ale dokáže se pohybovat rychlostí několika centimetrů za den. Jde tedy o nejrychleji se pohybující houbu, jaká byla dosud objevena. Pomocí rytmických stahů vypuzuje ze svého těla vodu a přitom sníží objem o 70 procent. Když naopak vodu nasává, přijímá tím živiny a kyslík. Vědci zjistili, že houba se začala stahovat mnohem silněji, když do akvária byli vloženi malí korýši. „Je to velmi neobvyklé,“ říká výzkumník Michael Nickel, protože houba „nemá žádný nervový systém.“ Jak dokáže bez nervového systému řídit své pohyby nebo zjistit přítomnost dalších živočichů? Vědci tuto houbu intenzivně studují a doufají, že se jim podaří zjistit, jak to dělá.

Antarktického krilu ubývá

David Adam uvedl v londýnských novinách The Guardian, že ubývá krilu — drobných mořských korýšů, kteří jsou klíčovou složkou mořského potravního řetězce. Od sedmdesátých let minulého století kleslo množství těchto korýšů v oblasti Antarktidy o 80 procent. Kril se živí mořskými řasami, které žijí pod ledovými krami. Avšak od padesátých let minulého století se průměrná teplota vzduchu v oblasti Antarktického poloostrova zvýšila o 2,5 stupně Celsia, což mělo za následek částečné tání ledu. Angus Atkinson, který se podílí na britském výzkumu Antarktidy, říká: „Nevíme přesně, jak úbytek ledu v tomto místě souvisí s oteplováním, ale jsme přesvědčeni, že by mohl být příčinou poklesu krilu.“ Tento tým odborníků prozkoumal vědecké záznamy devíti zemí, které se v letech 1926 až 1939 a v letech 1976 až 2003 podílely na lovení ryb v oblasti Antarktidy. Vědci dospěli k závěru, že dnes je tam pouze pětina krilu v porovnání s jeho množstvím před třiceti lety.

Místo řeči používají hvízdání

Pastýři na La Gomera, jednom z Kanárských ostrovů, používají jazyk, kterému se říká silbo a je založen na hvízdání. Pomocí kódu tvořeného dvěma samohláskami a čtyřmi souhláskami, které se hvízdají v různých tónech, dokáží pastýři komunikovat na velké vzdálenosti. Nedávno vědci použili magnetickou rezonanci ke srovnání mozkové aktivity pěti španělsky mluvících osob a pěti pastýřů, kteří mluví španělsky a také jazykem silbo. Vědci zjistili, že když pastýři komunikují pomocí hvízdání, „jejich mozek vysílá stejné signály jako při mluvení,“ píší španělské noviny El País. Také se zde cituje jeden výzkumný pracovník, který řekl: „Naše výsledky jsou dalším dokladem toho, jak flexibilní je lidská mozková kapacita pro různé formy jazykových prostředků.“

Náklady na překlad stoupají

V květnu 2004 se Evropská unie rozšířila o dalších devět členských zemí, takže jich je nyní 25. To však s sebou nese určité jazykové problémy a zvýšení nákladů. V uvedených 25 zemích se používá 20 jazyků, které jsou pokládány za oficiální jazyky EU. Do každého z nich tudíž musí být přeloženy všechny dokumenty. Francouzský časopis Valeurs Actuelles napsal: „Než k tomuto rozšíření došlo, Evropská komise potřebovala v roce 2003 přeložit celkem 1 416 817 stránek textu.“ Nyní však počet přeložených stránek rapidně stoupne. Kvůli devíti novým jazykům se počet možností, to znamená i překladů mezi jednotlivými jazyky (například z maltštiny do finštiny nebo z estonštiny do řečtiny), vyšplhal ze 110 na 380. Je obtížné najít kvalifikované překladatele a tlumočníky. Rozpočet na tyto služby, který je v současnosti 550 milionů eur, tudíž prudce vzroste. Robert Rowe z překladatelských služeb Evropské komise říká, že „by mohl dosáhnout 808 milionů eur“.

Nesvatý kouř

Noviny The Sydney Morning Herald napsaly, že kouřové částečky vznikající při pálení svíček a kadidla by mohly ohrozit zdraví duchovních a věřících, kteří se dlouhodobě zdržují ve špatně větraných kostelech. Studie prokázala, že ve dvou kostelech byla hladina kouřových částeček „až dvacetinásobně vyšší než hranice, která je podle evropských norem přijatelná pro znečištění vzduchu,“ říkají noviny. Podle zprávy je v kostelech stejná míra znečištění vzduchu jako „u silnice, po které denně projede 45 000 aut“. Jeden z autorů studie varoval, že pravidelný pobyt v takto znečištěném prostředí by mohl znamenat zvýšené riziko rakoviny plic nebo plicních onemocnění.

Památník zvířatům používaným ve válce

List The Times uvádí, že v centru Londýna byl odhalen „národní památník zvířatům, která během staletí sloužila, trpěla a umírala po boku britských a spojeneckých vojsk ve válkách a v ozbrojených konfliktech“. Památník se skládá z bronzové sochy koně, psa a dvou naložených mul. Kolem nich je kamenná zeď, do které jsou vytesána další zvířata, jež sloužila v různých válkách. V první světové válce například zahynulo odhadem 8 milionů koní a také nesčetné množství mul a oslů. Noviny The Guardian popisují, že vojáci tehdy používali při čtení map světlušky. Pozoruhodný byl pes jménem Rob, který v severní Africe a v Itálii provedl více než 20 seskoků padákem. Dále holub, který se jmenoval Cher Ami, „doručil nejméně 12 zpráv a nikdy se nespletl,“ píší The Times. Podle jednoho zdroje zahynulo během první světové války odhadem 20 000 holubů.