Věda a Bible mi pomohly najít smysl života

VYPRÁVÍ BERND OELSCHLÄGEL

Najít smysl života mi trvalo 20 let. Pomohly mi v tom dvě věci: věda a Bible. Studium přírodních věd mi potvrdilo, že život musí mít nějaký smysl. Ale Bible mi ukázala, jaký je smysl života a také mi pomohla mu porozumět.

MOŽNÁ jste se už někdy setkali s názorem, že věda vyvrací to, co je napsáno v Bibli. Vzhledem k tomu, že jsem se zabýval jak vědou, tak studiem Bible, nemohu s takovým názorem souhlasit. Snad vás bude zajímat proč.

Narodil jsem se roku 1962 ve Stuttgartu na jihu Německa. Tatínek pracoval jako strojní konstruktér a společně s maminkou byli aktivními členy církve. Čtyři roky před tím, než jsem přišel na svět já, se jim narodila moje sestra Karin. Významným okamžikem mého dětství byl den, kdy jsem od tatínka dostal krabici s dětskou sadou pro jednoduché chemické a fyzikální pokusy. Moc mě to bavilo. Zjistil jsem, že učit se může být zábava.

Hru na malého chemika později nahradil počítač. Už tehdy, v době dospívání, jsem si uvědomoval, že nejlepším počítačem je lidský mozek. Říkal jsem si ale: ‚Odkud se mozek vlastně vzal? Od koho jsme jej dostali? A co je smyslem života?‘

Snaha získat vyšší vzdělání

Školu jsem ukončil v šestnácti letech a nastoupil jsem do učení jako asistent ve fotolaboratoři. Učit se byla moje nejoblíbenější  činnost, a proto jsem si dal za cíl studovat fyziku na univerzitě. K dosažení tohoto cíle však vedla dlouhá cesta. Trvalo mi pět let, než jsem vůbec splňoval požadavky pro přijetí. K univerzitnímu studiu jsem nastoupil v roce 1983 ve Stuttgartu a později jsem pokračoval v Mnichově. V roce 1993 jsem se nakonec stal doktorem fyzikálních věd na univerzitě v Augsburgu.

První dny studia na univerzitě pro mě nebyly jednoduché. V přednáškové posluchárně obvykle bylo zhruba 250 studentů, ale mnozí z nich během několika měsíců studium vzdali. Já jsem však byl rozhodnut pokračovat a dokončit to, co jsem začal. Bydlel jsem na studentské koleji, a tak jsem se dostával do úzkého kontaktu s mnoha studenty, kteří se zajímali především o to, jak si pořádně užít. Trávit čas s takovými lidmi nevedlo k ničemu dobrému. Postupně jsem se k nim však připojil, začal jsem chodit na večírky a brát drogy.

Hledání mě vede do Indie

Studium fyziky mi pomohlo k tomu, abych hlouběji porozuměl přírodním zákonům vesmíru. Doufal jsem, že věda mi nakonec odhalí podstatu života, ale ukázalo se, že najít smysl života mi fyzika nepomůže. V roce 1991 jsem odjel se skupinou dalších lidí do Indie, abych se tam naučil orientální meditaci. Vidět na vlastní oči tuto zemi a její obyvatele byl úžasný zážitek. Šokovala mě však propast mezi bohatými a chudými.

Například nedaleko města Pune jsme navštívili jednoho guru, který tvrdil, že správné meditační techniky mohou lidem pomoci získat bohatství. Každé ráno jsme se tedy věnovali skupinové meditaci. Guru také prodával léky, a to za vysoké ceny. Z jeho životního stylu bylo zřejmé, že si opravdu nežije špatně. Viděli jsme však i mnichy, kteří na rozdíl od našeho guru byli zjevně chudí. Říkal jsem si: ‚Jak je to možné, že díky meditaci nezbohatli?‘ Měl jsem dojem, že cesta do Indie mi sice dala odpovědi na některé otázky, ale že ještě více otázek s sebou přinesla.

Mezi suvenýry, které jsem si domů přivezl, byl i meditační zvonek. Když se prý do něj správně udeří, zvonek vydá tón, který pomůže ke správné meditaci. Po návratu do Německa jsem si koupil horoskop. Sestavil jej člověk, jenž tvrdil, že dokáže vidět mou budoucnost. Meditace mi však v hledání smyslu života nijak nepomohla. A pokud jde o horoskop, ke svému zklamání jsem zjistil, že je to jen bezcenný kus papíru. A tak mé otázky o smyslu života zůstaly nezodpovězené.

Odpovědi nacházím v Bibli

Můj život získal nový směr v roce 1993. Tehdy jsem ukončil studium na univerzitě a připravoval jsem svou doktorskou práci o kvantové fyzice. Abych ji odevzdal včas, pracoval jsem na ní ve dne v noci a zanedbával jsem všechno ostatní. Jednou odpoledne však někdo nečekaně zaklepal na dveře. Když jsem otevřel, stály tam dvě ženy.

„Věděl jste, že podle Bible byl rok 1914 velmi význačným rokem?“ zeptaly se. Ta otázka mě zmátla. Nikdy jsem o tom neslyšel a teď jsem ani neměl čas se tím zabývat. Přesto mě jejich  otázka zaujala. Jak mohou tvrdit, že Bible už kdysi dávno poukazovala na rok 1914 jako na výjimečný rok?

„Chtěl byste se o tom dozvědět něco víc?“ zeptaly se mě. Pomyslel jsem si: ‚Když si poslechnu, co mi chtějí říct, určitě v tom dokážu najít nějaké rozpory.‘ Místo rozporů jsem však našel přesvědčivý důkaz o tom, že Bible je důvěryhodná kniha. Dozvěděl jsem se, že biblická proroctví jasně poukazují na to, že v roce 1914 bylo zřízeno Boží Království — nebeská vláda, která ve svůj čas bude panovat nad celou zemí. *

Ty ženy patřily ke svědkům Jehovovým a daly mi knihu Můžeš žít navždy v pozemském ráji. * Během několika dní jsem ji přečetl a došel jsem k závěru, že všechno je tam popsáno logicky a rozumně. Svědkové mi na základě Bible ukázali, že Jehovovou vůlí je, aby lidé žili věčně v ráji tady na zemi. Z biblických proroctví vyplývá, že se tento slib již brzy splní. To je nádherná vyhlídka! Tato naděje na mě silně zapůsobila a měl jsem slzy v očích. Je možné, že jsem konečně našel to, co jsem dvacet let hledal?

Brzy jsem pochopil, co by mělo být smyslem mého života — poznat Jehovu Boha a sloužit mu z celého srdce. Pokračoval jsem ve studiu Bible se svědky Jehovovými a cítil jsem, že to, co se učím, je pravda. Měl jsem neukojitelnou touhu dozvídat se o Bohu čím dál víc. Zatímco jsem dokončoval doktorskou práci, během tří měsíců jsem přečetl polovinu Bible.

Našel jsem víc než jen odpovědi

V květnu 1993 jsem poprvé přišel do sálu Království v Augsburgu na shromáždění místního sboru svědků Jehovových. To, co jsem tam slyšel, znělo pravdivě. A navíc jsem se mezi svědky cítil příjemně. I když jsem pro ně byl cizí člověk, vřele mě přivítali a byli rádi, že jsem přišel. Blízko mě seděla starší žena, která si dala tu práci, aby mi sehnala zpěvník. V následujících týdnech mě jeden svědek, který měl malého syna, vozil do sálu Království autem. Moji noví přátelé mě brzy začali zvát k sobě domů. Časem jsem zatoužil mluvit s dalšími lidmi o tom, co jsem se dozvídal o smyslu života.

Bral jsem si k srdci pravdy z Bible, a to mě podněcovalo, abych ve svém životě začal dělat potřebné změny. Například jsem už nechtěl mít doma předměty, které nějak souvisely s okultismem. Proto jsem se zbavil horoskopů a také meditačního zvonku i dalších náboženských suvenýrů, které jsem si dovezl z Indie. Dál jsem studoval Bibli a zasvětil se Jehovovi Bohu. V červnu roku 1994 jsem byl v Mnichově pokřtěn a tak jsem se stal svědkem Jehovovým. Tím jsem se z celého srdce chopil skutečného smyslu života.

V září 1995 jsem začal sloužit jako pravidelný průkopník, jak se mezi svědky Jehovovými říká celodobým kazatelům. To znamenalo, že jsem věnoval větší množství času tomu, abych s lidmi mluvil o Božím záměru. Abych to však mohl dělat, musel jsem spoléhat na sílu od Jehovy. Když jsem večer přicházel domů po mnoha hodinách strávených ve službě, cítil jsem radost a uspokojení, jaké jsem nezažil před tím, než jsem poznal Jehovu. V lednu 1997 jsem byl pozván, abych v celodobé službě pokračoval v betelu, tedy v německé odbočce  svědků Jehovových v Selters, kde od té doby bydlím a pracuji. Několikrát mě tam navštívili moji rodiče. I když mé náboženské přesvědčení nesdílejí, mají k betelu úctu a jsou rádi, že tam jsem.

Věda a Bible

Někoho snad napadne, jak je možné, že člověk, který léta studoval přírodní vědy, věří tomu, co je napsáno v Bibli. Zjistil jsem však, že věda nevyvrací to, co je v Bibli uvedeno. Jelikož jsem fyzik, studoval jsem zákony, kterými je řízen život, a tyto zákony svědčí o tom, že je stanovila nadlidská inteligence.

Existuje například mnoho vědeckých teorií, které se týkají fyziky, chemie a biologie. Tyto teorie sice mohou být v zásadě jednoduché, ale výpočty, jež s nimi souvisejí, mohou být velmi složité. Důvtipní vědci, kteří takové teorie předkládají, se usilovně namáhají, aby porozuměli vesmíru, a jsou za svou práci odměněni Nobelovou cenou. Oč větší důvtip, ve srovnání s lidskými vědci, musí mít inteligentní Bytost, která tento úchvatný vesmír vymyslela a vytvořila.

Mnozí evolucionisté tvrdí, že život vznikl náhodou. To je ale sotva uvěřitelné. Znázorněme si to. Postavte na fotbalovém hřišti deset míčů tak, aby byly od sebe vzdálené asi metr a byly přesně jeden za druhým. Pak do prvního míče kopněte, aby zasáhl následující míč a aby tak byly do pohybu postupně uvedeny i všechny ostatní míče. Dokázali byste předem říct, na kterém místě fotbalového hřiště se každý z deseti míčů nakonec zastaví? Pravděpodobnost, že by se vám to povedlo, je tak malá, že by to většina lidí považovala za nemožné.

Jak tedy může někdo tvrdit, že lidská buňka, v níž probíhají nesrovnatelně složitější procesy, než je kopnutí do míče, vznikla náhodou? Nejrozumnější vysvětlení je, že lidé i všechny ostatní formy života na zemi byly vytvořeny superinteligentní Bytostí. Udělala by tato Bytost, totiž Stvořitel, něco takového, aniž by měla nějaký záměr? Samozřejmě, že ne. Stvořitel má záměr. Zjevil jej v Bibli, a to tak, abychom tomu rozuměli.

Jak vidíte, věda i Bible mi pomohly najít odpovědi na otázky týkající se života, které mě tak dlouho trápily. Umíte si představit, jak velkou úlevu a radost jsem pocítil, když jsem konečně našel něco, co jsem hledal více než dvacet let? Velmi si přeji, abych co největšímu počtu lidí pomohl najít to, co jsem nakonec našel i já — nejen odpovědi na své otázky, ale především způsob, jak správně uctívat Jehovu, jediného pravého Boha.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 14]

Jelikož jsem fyzik, studoval jsem zákony, kterými je řízen život, a tyto zákony svědčí o tom, že je stanovila nadlidská inteligence

[Obrázek na straně 12]

Když mi bylo 12 let

[Obrázek na straně 13]

Při hledání smyslu života jsem se obrátil k orientální meditaci

[Obrázek na straně 15]

Když kážu druhým, přináší mi to radost a uspokojení

[Podpisek]

Titulní strana knihy: J. Hester and P. Scowen (AZ State Univ.), NASA