Přejít k článku

Přejít na obsah

Bass Rock — Shromaždiště terejů

Bass Rock — Shromaždiště terejů

Bass Rock — Shromaždiště terejů

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BRITÁNII

MOHUTNÉ skalisko Bass Rock je vysoké asi 110 metrů a po obvodu měří přibližně 2 kilometry. Tyčí se z moře v ústí zálivu Firth of Forth, na severovýchod od skotského Edinburghu. Bass Rock je domovem až 100 000 terejů bílých, což představuje desetinu celosvětové populace tohoto nádherného mořského ptáka. *

Počátkem 20. století byli terejové loveni k jídlu a jejich tuk se používal k léčebným účelům. Peří bylo vítanou surovinou pro výrobu matrací, peřin a polštářů. K naplnění jedné matrace však bylo zapotřebí peří asi z 300 terejů. Jejich vajíčka byla považována za pochoutku, ale dnes se má všeobecně za to, že se k jídlu nehodí.

Terejové se mohou dožít až 30 let a po celý život mají obvykle jen jednoho druha. Jsou to stěhovaví ptáci. Každý rok v lednu se vracejí na totéž hnízdo a urputně je brání. Bass Rock je hnízdy doslova posetý. Jsou postavena z mořských řas a trávy a jsou nanejvýš metr od sebe. Terejové dávají přednost návětrné straně, kde mohou vzlétat i přistávat vertikálně.

Je úchvatné tyto mořské ptáky pozorovat. Když terej natáhne krk směrem k obloze, je to známka toho, že se chystá vzlétnout. Když se přikrčí a s roztaženými křídly stojí proti jinému ptáku, varuje tím, že je připraven bránit hnízdo. Při námluvách spolu samec a samice šermují zobáky, ale samice se vzdá, když ji samec lehce štípne do krku. Terejové mají jedno mládě ročně. Na hnízdě se střídají a zahřívají vejce nohama, na nichž mají plovací blány.

Dospělí terejové jsou bílí, ale špičky křídel mají černé, což je charakteristický znak tohoto druhu. Rozpětí křídel bývá až dva metry. Mláďata jsou naproti tomu černá s malými bílými skvrnami. Po dvanácti týdnech na hnízdě váží mládě víc než jeho rodiče. Má silnější vrstvu tuku, aby mělo dost energie na cestu na jih.

Mladý terej začíná žít samostatně tehdy, když se poprvé ponoří do moře, kde už musí plavat sám. Většina mláďat však první kontakt s vodou nepřežije. Do moře totiž sjíždějí po útesu a často si při tom zlomí nohu nebo křídlo. Mladí terejové, kteří ve vodě přistanou bezpečně, se díky instinktu naučí lovit ryby. Nakonec odletí na jih, často až do západní Afriky, a na Bass Rock se vracejí nejdříve za tři nebo čtyři roky.

Na tereje, kteří se vrhají do moře za rybami, je úchvatný pohled. Dosahují při tom rychlosti až 100 kilometrů za hodinu. Letí střemhlav z výšky kolem 30 metrů a až do okamžiku těsně před tím, než se ponoří pod hladinu, mají křídla přitažená k tělu, takže vypadají jako hrot šípu. Nozdry mají zavřené a oči kryje mžurka. Výběžky vzdušných vaků, které sahají až pod kůži, chrání tereje před zraněním z tvrdého nárazu na hladinu, který je tak silný, že voda vystříkne vysoko do výšky. Ryby jsou takovým nárazem někdy omráčeny.

Při plavání pod vodou terejové používají nohy i křídla, takže mohou svou kořist snadno dostihnout. Pochutnávají si na makrelách, šprotech, sledích a smáčcích. Dokáží lovit nepřetržitě i 30 hodin. Někteří terejové se za kořistí vydávají daleko na východ až k pobřeží Norska.

Bass Rock je domovem i dalších přibližně deseti druhů mořských ptáků. Tito ptáci se však musí vyrovnávat s neustále rostoucí kolonií terejů a není pro ně jednoduché, aby si uchránili svá hnízdiště. Asi od 15. století sloužil lidem Bass Rock jako místo pro modlitby a rozjímání. Později zde byla vybudována pevnost, a nějakou dobu tu dokonce byla trestanecká kolonie. V roce 1902 tu byl postaven maják. I když dnes se už obejde bez lidské obsluhy, stále vysílá přes záliv varovné světlo.

Zahrada, o kterou se staral strážce majáku, je už dávno zarostlá a vládnou v ní terejové. Z malého přístavu North Berwick se vyplouvá na oblíbené vyjížďky kolem ostrova, při kterých si turisté mohou prohlédnout tereje z blízka. Je to velmi pěkný zážitek, ovšem za předpokladu, že je klidné moře.

Avšak díky moderní technologii nejsou turisté zklamáni ani tehdy, když se strhnou ty nejsilnější bouře. V North Berwicku ve Skotském centru mořských ptáků lze totiž zhlédnout video, které zachycuje každou podrobnost ze života na ostrově Bass Rock. Ať si tedy návštěvníci vyberou vyjížďku nebo video, budou mít příležitost pozorovat neuvěřitelné letce ze skaliska Bass Rock. Je to nezapomenutelný zážitek.

[Poznámka pod čarou]

^ 3. odst. Latinské jméno tereje bílého poukazuje na souvislost se skaliskem Bass Rock. Terej bílý je dnes označovaný jako Morus bassanus a v minulosti se mu říkalo Sula bassana.

[Obrázek na straně 27]

Při střemhlavém letu dosahuje terej rychlosti 100 kilometrů za hodinu

[Podpisek]

© NHPA/Bill Coster

[Podpisky obrázku na straně 26]

Dva terejové: Stefan Ernst/Naturfoto-Online; pozadí: Jörn Meier/Naturfoto-Online