Kam tento svět směřuje?

CO PŘINESE následujících 10, 20 nebo 30 let? V této době teroristických útoků se člověk může děsit toho, co se v budoucnu stane. Technika postupuje mílovými kroky kupředu. Globalizace způsobila, že mnoho zemí je na sobě navzájem závislých. Sjednotí se světoví vůdci a připraví cestu ke světlejším zítřkům? Někteří lidé říkají, že ano. Doufají, že do roku 2015 se politikům podaří zastavit šíření chudoby, hladu a nemoci AIDS a zajistit čistou pitnou vodu a základní hygienická zařízení pro 50 procent těch, kteří k nim dnes nemají přístup. (Viz rámeček „Optimismus versus realita“.)

Skutečnosti však ukazují, že lidské představy o budoucnosti jsou často jen nesplnitelné iluze. Před několika desítkami let jeden odborník předpovídal, že v roce 1984 budou zemědělci orat mořské dno podvodními traktory. Jiný tvrdil, že v roce 1995 budou auta vybavena počítačovým zařízením, které bude předcházet dopravním nehodám. A další byl přesvědčen, že v roce 2000 bude v kosmu žít a pracovat asi 50 000 lidí. Ti, kdo tyto předpovědi vyslovili, si dnes asi říkají, že by udělali mnohem lépe, kdyby tehdy mlčeli. Jeden novinář v této souvislosti napsal: „Čas je nejspolehlivější prostředek, který dokáže z nejchytřejších lidí světa udělat úplné hlupáky.“

„Mapa“, která nás může vést

O budoucnosti lidé spekulují od nepaměti, ale jejich vize jsou někdy spíše idealistické než realistické. Je možné získat někde spolehlivé informace o tom, co přinese budoucnost?

Uvažujte o následujícím znázornění. Představte si, že projíždíte autobusem cizí zemí. Jelikož se tam nevyznáte, začnete si dělat starosti. Napadne vás: ‚Kde to teď vlastně jsem? Jede ten autobus opravdu správným směrem? Jak daleko to ještě je do cíle mé cesty?‘ Když se podíváte do přesné mapy a když z okna autobusu sledujete silniční ukazatele, dostanete na takové otázky odpověď.

V podobné situaci jsou dnes mnozí z těch, kdo si dělají starosti, když pomyslí na budoucnost. Říkají si: ‚Kam vlastně spějeme? Jsme opravdu na cestě k celosvětovému míru? A pokud  ano, kdy jej dosáhneme?‘ Mapou, která nám může pomoci, abychom na tyto otázky dostali odpověď, je Bible. Když ji pozorně čteme a když bedlivě sledujeme, co se děje na celosvětové scéně, můžeme získat mnoho informací o tom, kde jsme v proudu času a kam směřujeme. Nejprve však potřebujeme vědět, jak naše problémy vlastně začaly.

Tragický začátek

Bible vysvětluje, že Bůh stvořil prvního muže a ženu jako dokonalé lidi a dal je do rajského prostředí. Adam a Eva měli žít věčně, a ne pouhých 70 nebo 80 let. Bůh jim řekl: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji.“ Božím záměrem bylo, aby Adam, Eva a jejich potomci rozšířili ráj po celém světě. (1. Mojžíšova 1:28; 2:8, 15, 22)

Adam a Eva se však proti Bohu vzbouřili. Následkem toho přišli o svůj domov v ráji. Navíc u nich začal pomalý, ale neodvratný proces tělesného i duševního chátrání. Každým dnem byli Adam a Eva o krůček blíže ke smrti. Proč? Obrátili se proti svému Stvořiteli, a tím se dopustili hříchu. A „mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt“. (Římanům 6:23)

Adam a Eva nakonec zemřeli, ale ještě předtím přivedli na svět syny a dcery. Mohli snad oni splnit původní Boží záměr? Ne. Od svých rodičů totiž zdědili nedokonalost. Skutečnost je taková, že z jedné generace na druhou si všichni Adamovi potomci předávají jako dědictví hřích a smrt. My v sobě také neseme toto dědictví. Bible říká: „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak  se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 3:23; 5:12)

Kde jsme nyní?

Vzpourou Adama a Evy začala pro lidstvo dlouhá cesta plná hořkosti, která pokračuje až do dnešní doby. Slovy jednoho z pisatelů Bible bylo lidstvo „podrobeno nicotnosti“. (Římanům 8:20) To je velmi výstižný popis situace, se kterou se lidé potýkají. Mezi Adamovými potomky byli vynikající vědci, skvělí lékaři a geniální vynálezci. A přesto nikdo z nich nedokázal nastolit celosvětový mír ani zajistit všem lidem dokonalé zdraví, jak to Bůh původně zamýšlel.

Vzpoura Adama a Evy se osobně dotýká každého z nás. Vždyť kdo se nikdy nesetkal s nespravedlností, neměl strach ze zločinnosti, nepoznal nemoc nebo nepocítil zármutek nad smrtí milovaného člověka? I když se těšíme z klidného životního období, stále se nad námi vznáší hrozba nějaké tragédie. Zažíváme sice příjemné chvíle, ale naše existence odpovídá tomu, co řekl starověký patriarcha Job: „Člověk . . . má život krátký a je zahlcen nepokojem.“ (Job 14:1)

Vzhledem k tomu, jaké neblahé dědictví si lidstvo s sebou nese, a vzhledem k tomu, v jak politováníhodném stavu dnes jsme, může budoucnost vypadat černě. Bible nás však ujišťuje,  že Bůh nedovolí, aby takové poměry trvaly na neurčito. Jeho původní záměr s lidmi se splní. (Izajáš 55:10, 11) Proč si můžeme být jisti, že se to stane brzy?

Z Bible je patrné, že nyní procházíme kritickým obdobím, které je nazváno ‚poslední dny‘. (2. Timoteovi 3:1) Toto slovní spojení však nepoukazuje na konec života na naší planetě nebo na její zničení. Výrazem ‚poslední dny‘ je míněn ‚závěr systému věcí‘, neboli konec podmínek, které nám dnes působí zármutek. (Matouš 24:3) Bible popisuje události a lidské postoje, které mají být pro poslední dny charakteristické. Některé z nich jsou uvedeny v rámečku na straně 8. Přečtěte si je a srovnejte je s tím, co se děje na světové scéně. Bible, naše mapa, nám pomáhá, abychom zjistili, kde nyní jsme — velmi blízko konce tohoto systému věcí. Co ale bude následovat?

Cesta před námi

Ihned po tom, co se Adam a Eva vzbouřili, začal Bůh zjevovat svůj záměr, že zřídí Království, jež „nebude nikdy zničeno“. (Daniel 2:44) Toto Království, které možná znáte z modlitby Otčenáš, přinese lidstvu nesmírné požehnání. (Matouš 6:9, 10)

Boží Království není nějaký abstraktní stav, který máme v srdci. Je to skutečná nebeská vláda, která zásadním způsobem ovlivní život na zemi. Jen se zamyslete nad tím, co prostřednictvím svého Království chce Bůh vykonat pro lidi. Bible říká, že Bůh nejprve ‚zničí ty, kdo ničí zemi‘. (Zjevení 11:18) Co ale udělá s těmi, kteří jej poslouchali? Písmo uvádí, že Bůh jim setře „každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest“. (Zjevení 21:4) Existuje snad člověk, který by mohl něco takového způsobit? Ne. Jedině Bůh může dosáhnout toho, aby zde zavládly podmínky, v nichž podle jeho původního záměru měli lidé žít.

Můžete i vy mít užitek z požehnání, která Boží Království přinese? V Janovi 17:3 je řečeno: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ Svědkové Jehovovi se podílejí na celosvětovém vyučovacím programu, který lidem pomáhá, aby právě takové poznání mohli získat. Svou službu vykonávají ve 230 zemích a jejich literatura je vydávána ve více než 400 jazycích. Pokud byste se chtěli dozvědět více, obraťte se na svědky Jehovovy v místě svého bydliště nebo napište na vhodnou adresu z těch, které najdete na straně 5.

[Praporek na straně 6]

„Vy, kteří říkáte: ‚Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat‘ — vy přece nevíte, co bude zítra!“ (Jakub 4:13, 14, Ekumenický překlad)

[Praporek na straně 6]

Bible sleduje dějiny lidstva až k prvnímu muži a ženě. Díky tomu se z této knihy dozvídáme, kde jsme se tady vzali. Ukazuje nám také, kam tento svět směřuje. Abychom však rozuměli tomu, co Bible říká, musíme ji pečlivě studovat, podobně jako bychom to dělali s mapou

[Praporek na straně 7]

Slovo „hřích“ se vztahuje na špatný skutek nebo na sklon ke špatnosti. Narodili jsme se se sklonem k hříchu, a tím jsou ovlivňovány naše činy. „Není . . . na zemi žádný spravedlivý člověk, který stále činí dobro a nehřeší.“ (Kazatel 7:20)

[Praporek na straně 8]

Když je na papíru tmavá skvrna a vy uděláte jeho fotokopie, skvrna bude na každé z nich. Jelikož jsme Adamovými potomky, tedy v určitém smyslu jeho kopiemi, neseme na sobě skvrnu v podobě hříchu. Je to stejná skvrna, která se objevila na „originálu“, totiž na Adamovi

[Praporek na straně 8]

Bible uvádí: „Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jeremjáš 10:23) To je důvod, proč selhávají lidské snahy nastolit na světě mír. Člověk nebyl stvořen tak, aby „řídil svůj krok“ nezávisle na Bohu

[Praporek na straně 9]

Žalmista se modlí k Bohu a říká: „Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé vozové cestě.“ (Žalm 119:105) Bible je pro nás lampou v tom smyslu, že nám pomáhá dělat moudré kroky, když stojíme před různými rozhodnutími. Jako ‚světlo naší vozové cestě‘ Bible osvětluje stezku před námi, takže můžeme rozeznat, jakou budoucnost má lidstvo před sebou

[Rámeček na straně 7]

OPTIMISMUS VERSUS REALITA

V září 2000 se členské státy Organizace spojených národů jednomyslně shodly na řadě cílů, kterých by mělo být dosaženo do roku 2015. Patří k nim následující body:

▪ Snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí za méně než jeden dolar na den, a snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem.

▪ Zajistit, aby všechny děti dokončily základní vzdělání.

▪ Odstranit nerovnosti mezi pohlavími na všech úrovních vzdělávání.

▪ Snížit úmrtnost dětí ve věku do pěti let o dvě třetiny.

▪ Snížit podíl mateřské úmrtnosti o tři čtvrtiny.

▪ Zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS, malárie a dalších významných nemocí.

▪ Snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k pitné vodě.

Je možné těchto cílů dosáhnout? Skupina zdravotních odborníků z celého světa zhodnotila v roce 2004, do jaké míry se to zatím daří. Dospěli k závěru, že optimismus není příliš na místě. Současný stav věcí je totiž takový, že to, čeho se dosáhlo, není dostačující. V předmluvě ke knize State of the World 2005 (Stav světa 2005) se píše: „Pokrok je v mnoha oblastech brzděn chudobou. Nemoci, jako je HIV/AIDS, se šíří a v mnoha zemích představují pro zdraví veřejnosti časovanou bombu. Během posledních pěti let kvůli znečištěné vodě zemřelo asi 20 milionů dětí na nemoci, kterým by se dalo předejít. Stovky milionů lidí stále žijí v nedůstojných podmínkách a ve špíně, protože nemají dostatek čisté pitné vody a odpovídající hygienická zařízení.“

[Rámeček a obrázky na straně 8 a 9]

NĚKTERÉ RYSY ‚POSLEDNÍCH DNŮ‘

Nebývalé války (Matouš 24:7; Zjevení 6:4)

Hlad (Matouš 24:7; Zjevení 6:5, 6, 8)

Mory (Lukáš 21:11; Zjevení 6:8)

Vzrůstající nezákonnost (Matouš 24:12)

Ničení země (Zjevení 11:18)

Velká zemětřesení (Lukáš 21:11)

Kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat (2. Timoteovi 3:1)

Nadměrná láska k penězům (2. Timoteovi 3:2)

Neposlušnost vůči rodičům (2. Timoteovi 3:2)

Nedostatek přirozené náklonnosti (2. Timoteovi 3:3)

Milování rozkoší spíše než Boha (2. Timoteovi 3:4)

Nedostatek sebeovládání (2. Timoteovi 3:3)

Lidé jsou bez lásky k dobru (2. Timoteovi 3:3)

Nevšímavost k hrozícímu nebezpečí (Matouš 24:39)

Posměvači odmítají důkazy toho, že žijeme v posledních dnech (2. Petra 3:3, 4)

Celosvětové kázání o Božím Království (Matouš 24:14)

[Podpisky]

© G.M.B. Akash/Panos Pictures

© Paul Lowe/Panos Pictures

[Obrázek na straně 9]

Svědkové Jehovovi jsou známi tím, že káží dobrou zprávu o Božím Království