Přejít k článku

Přejít na obsah

Ráj na písečném ostrově

Ráj na písečném ostrově

Ráj na písečném ostrově

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V AUSTRÁLII

ROKU 1770 se britský mořeplavec kapitán James Cook plavil podél východního pobřeží Austrálie. Asi 150 kilometrů severně od dnešního města Brisbane minul velký písečný ostrov, který v současnosti přiláká 300 000 návštěvníků ročně. Cook však tehdy nevěnoval ostrovu prakticky žádnou pozornost. On a po něm i další objevitelé si dokonce mysleli, že to není ostrov, ale poloostrov. Cestovatel Matthew Flinders se o několik let později na ostrově vylodil. Napsal o tom: „Nic nemůže být pustější než tento poloostrov.“

Kdyby se Cook a Flinders odvážili jít do vnitrozemí přes kilometry zlatých pláží a dun, změnili by názor. Objevili by totiž nedotčené deštné pralesy, křišťálově čistá sladkovodní jezera, nádherně zbarvené pískovcové stěny a viděli by i stovky druhů zvířat. Tento největší písečný ostrov na světě, který se dnes nazývá Fraserův ostrov, je tak výjimečným místem, že byl v roce 1992 zařazen do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví. *

Zrozen v horách

Fraserův ostrov je 120 kilometrů dlouhý, 25 kilometrů široký a má rozlohu 160 000 hektarů. Masivní písečné pahorky sahají do výše 240 metrů nad hladinu moře, takže je to nejvyšší ostrov svého druhu na světě. Jaké přírodní síly je vytvořily?

Vše nasvědčuje tomu, že nespočetné tuny písku, jimiž je ostrov tvořen, pocházejí z Velkého předělového pohoří, které se táhne po celé délce východního pobřeží Austrálie. Silné deště postupně z pohoří odplavovaly úlomky skal a kamenů, které se pak řekami dostávaly až do moře. Oceánské proudy je rozmělnily na jemný písek a odnesly jej severním směrem. Pevninské výběžky a skaliska na mořském dně posloužily jako bariéra, u které se písek začal hromadit, a nakonec vznikl Fraserův ostrov.

Tichý oceán od té doby přináší nový písek na pláže ostrova. Vítr jej odfoukává do vnitrozemí a vytváří duny, které se pohybují rychlostí asi metr za rok a pohlcují vše, co jim stojí v cestě.

Sladkovodní jezera a vzácné pralesy

Místní zvláštností je 40 sladkovodních jezer, která vznikla v prohlubních mezi dunami a jsou rozeseta po celém ostrově. Některým z nich se říká visutá jezera, protože jsou ve velkých prohlubních na vrcholu tyčících se dun. Jak je možné, že voda nevsákne do písku? Je to způsobeno tenkou nepropustnou vrstvou organické hmoty, která se skládá z částečně zetlelých listů, kůry a větviček.

Na ostrově jsou také jezera, která vznikla tam, kde se prohlubně dostaly pod úroveň hladiny spodní vody. Sladká voda do prohlubní prosákla, a tím vznikla jezírka s křišťálově čistou vodou přefiltrovanou přes písek. To, co v nich vidíte, je vlastně hladina spodní vody.

Jezera na ostrově jsou doplňována srážkami. Ročně tu naprší asi 150 centimetrů vody. Voda, jež se nezachytí v jezerech nebo nevsákne do písku, vytváří říčky, které vtékají do moře. Jedna z nich přivádí do Tichého oceánu odhadem pět milionů litrů vody každou hodinu.

Díky hojnosti vody je Fraserův ostrov porostlý bujnou vegetací. Písek je chudý na živiny, takže za normálních okolností na něm deštný prales nevyroste. Fraserův ostrov je však jedním z mála míst na zemi, kde se deštným pralesům daří, přestože rostou na písčitém podkladu. Kdysi zde byl prales dokonce tak hustý, že se tu více než 100 let těžilo dříví. K zvláště žádaným stromům patřily blahovičníky a damaroně. Jeden zálesák v roce 1929 řekl: „Pocestný narazí na živou zeď obrovských stromů vysokých až 45 metrů . . . Tito velcí monarchové pralesa mají průměr kmene 2 až 3 metry.“ Některé druhy stromů, například Syncarpia hillii Syncarpia glomulifera z příbuzenstva blahovičníků, byly používány při stavbě Suezského průplavu. Dnes se však stromy na Fraserově ostrově mohou v poklidu dožít vysokého stáří, protože těžba je zakázána.

Ráj s tragickou minulostí

Název ostrova souvisí s tragédií, která se tu odehrála. V roce 1836 kapitán James Fraser a jeho manželka Eliza přežili ztroskotání brigy Stirling Castle a dostali se na břeh ostrova. Domorodci zřejmě kapitána zabili, ale Eliza byla později zachráněna. Na památku této nešťastné události byl název ostrova změněn z Velkého písečného ostrova na Fraserův ostrov.

Tragédie postihla i domorodé obyvatele. V jednu dobu zde žilo asi 2 000 Austrálců. Prý to byli urostlí a silní lidé. Svému ostrovu říkali K’gari neboli Ráj. Domorodá legenda o stvoření ostrova říká, že to bylo nejkrásnější místo, jaké kdy existovalo. Evropané sem však přinesli nemoci, které domorodé obyvatelstvo zdecimovaly. A počátkem 20. století byli zbývající Austrálci přesídleni do osad na pevnině.

Vítané útočiště

Dnes je ostrov útočištěm divokých zvířat. K jeho nejznámějším obyvatelům patří dingové — australští divocí psi. Místní populace je izolována od domácích plemen psů na pevnině, a proto je považována za nejčistokrevnější plemeno ve východní Austrálii. Na pohled dingové připomínají domácí psy, ale ve skutečnosti jsou to divoká zvířata, vůči kterým je na místě opatrnost a respekt.

Na Fraserově ostrově bylo pozorováno více než 300 druhů ptáků. Nad plážemi hlídkují luňáci brahmínští a orli bělobřiší a kolem jezer létají jako šípy ledňáčci lesklí. K ptákům, kteří se na ostrově zastavují při migraci, patří kulíci menší, kteří hnízdí na Sibiři, ale na zimu létají na jih. Na Fraserově ostrově krátce odpočívají a pak pokračují v cestě. Sezonními návštěvníky bývá i více než 30 000 kaloňů australských. Jsou to netopýři velcí asi jako krkavec a na ostrově se živí nektarem z květů blahovičníků.

Také moře kolem Fraserova ostrova je plné života. Vyskytují se tu keporkaci dlouhoploutví, kteří tudy proplouvají cestou z ledových vod Antarktidy k Velkému bariérovému útesu, kde se páří a přivádějí na svět mláďata. Při zpáteční cestě keporkaci nabízejí úžasnou podívanou. Vymrští své mohutné tělo nad hladinu a s ohlušující ranou pak dopadnou zpět. Do vzduchu tak stříkají gejzíry vody, které jsou vidět na kilometry daleko. Vypadá to, jako by keporkaci posílali důstojné pozdravy tomuto nádhernému ostrovu.

[Poznámka pod čarou]

^ 4. odst. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu zařazuje do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví místa, která mají výjimečnou hodnotu z hlediska fyzikálního, biologického, geologického nebo vědeckého.

[Mapy na straně 14]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

TICHÝ OCEÁN

Fraserův ostrov

[Obrázky na straně 15]

Vpravo shora dolů:

Ústí říčky Kurrnung Creek

Fraserův ostrov je poset čtyřiceti sladkovodními jezery

Vzácný jev — deštný prales rostoucí na písku

[Podpisek]

Všechny fotografie: S laskavým svolením Tourism Queensland

[Obrázky na straně 16 a 17]

Dingo a koala

[Podpisek]

S laskavým svolením Tourism Queensland

[Obrázek na straně 16 a 17]

Takzvaná Pětasedmdesátimílová pláž patří k nejdelším plážím na světě

[Obrázek na straně 17]

Orel bělobřichý

[Obrázek na straně 17]

Ledňáci obrovští

[Obrázek na straně 17]

Pelikáni australští

[Obrázek na straně 17]

Keporkak při migraci do Antarktidy

[Podpisky obrázku na straně 17]

Orel: ©GBRMPA; všechny ostatní fotografie s výjimkou pelikánů: S laskavým svolením Tourism Queensland