Recept na pravé štěstí

K TOMU, aby vzniklo výborné jídlo, je zapotřebí nejen dobrý recept, ale i dobrý kuchař. Podobné je to se štěstím. Není výsledkem jediného faktoru, ale souhrnem mnoha věcí v životě. Patří mezi ně mimo jiné práce, zábava, čas prožitý s rodinou a přáteli a také duchovní činnosti. Se štěstím však souvisejí i faktory, které na první pohled nejsou patrné, jako například postoje, touhy a životní cíle.

Je dobře, že recept na pravé štěstí nemusíme vytvářet sami. Proč? Protože náš Stvořitel nám dává vynikající knihu instrukcí — Bibli. Dnes je buď celá, nebo zčásti k dispozici ve 2 377 jazycích a nářečích, což je daleko víc než u jakékoli jiné publikace na světě.

Tato mimořádná dostupnost Bible je projevem Božího zájmu o štěstí a duchovní blaho všech lidí. (Skutky 10:34, 35; 17:26, 27) „Já . . . jsem . . . Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu,“ říká Bůh. Slibuje nám, že budeme-li se řídit jeho pokyny, náš pokoj bude „právě jako řeka“. (Izajáš 48:17, 18)

Tento slib nám připomíná Ježíšova slova citovaná v předchozím článku: „Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu.“ (Matouš 5:3) Duchovní smýšlení, o kterém se zde mluví, není pouhá povrchní zbožnost. Naopak, prostupuje celým naším životem. Je výrazem naší ochoty naslouchat Bohu a nechat se od něj poučovat, jelikož si uvědomujeme, že nás zná lépe, než se známe my sami. „Nejpřesvědčivějším argumentem, že Bible je od Boha, byla pro mě skutečnost, že uplatňování biblických zásad přináší výsledky,“ říká Errol, který se zabývá studiem Bible již více  než 50 let. Prozkoumejme například vynikající biblické rady ohledně honby za bohatstvím a zábavou.

Moudré rady týkající se peněz

„I když má někdo hojnost,“ řekl Ježíš, „jeho život nevyplývá z věcí, které vlastní.“ (Lukáš 12:15) Ano, skutečná hodnota člověka, a to zvláště v Božích očích, vůbec nesouvisí s velikostí jeho bankovního konta. Honba za majetkem je totiž často zdrojem úzkosti, která z člověka vysává radost ze života a okrádá jej o čas, jenž by mohl věnovat důležitějším věcem. (Marek 10:25; 1. Timoteovi 6:10)

Americký profesor psychologie Richard Ryan se domnívá, že čím více se lidé snaží najít uspokojení v hmotných věcech, tím méně se jim to daří. Biblický pisatel Šalomoun to vyjádřil následovně: „Kdo miluje peníze, nemá nikdy dost, a bohatství neuspokojí toho, kdo jej miluje.“ (Kazatel 5:10, The New English Bible) Tuto skutečnost lze přirovnat ke svědivému bodnutí komára — čím více si bodnutí škrábeme, tím více svědí, až se z něj stane otevřená rána.

Bible nás vybízí, abychom tvrdě pracovali a užívali plodů své práce. (Kazatel 3:12, 13) Posílí to naši sebeúctu, což je další nezbytná složka štěstí. Také se ale můžeme těšit z některých forem zdravé zábavy. Je ovšem rozdíl mezi tím, když si užíváme příjemné věci, jež jsou pro nás dostupné, a mezi tím, když se hromadění bohatství stane naším životním cílem.

Zábava má své místo

Duchovní pohled na svět nám pomáhá, abychom z rekreace, zábavy a dalších příjemných věcí měli ten největší užitek. I Ježíš se těšil z příjemných událostí, při nichž nechybělo jídlo ani pití. (Lukáš 5:29; Jan 2:1–10) Tyto věci však rozhodně nebyly hlavním zdrojem jeho radosti ze  života. Naopak, největší potěšení měl z duchovních věcí, což také znamenalo pomáhat druhým, aby poznali Boha a jeho záměr s lidstvem. (Jan 4:34)

Král Šalomoun vyzkoušel různé požitky, aby zjistil, zda povedou ke štěstí. „Teď to zkusím s radovánkami, a poměji se dobře,“ řekl. Tomuto bohatému králi nic nebránilo v tom, aby si užíval života plnými doušky. Jaký pocit to v něm zanechalo? „Také je to pomíjivost,“ napsal. (Kazatel 2:1, Ekumenický překlad)

Lidé zaměřující se na požitky a zábavu obvykle pociťují prázdnotu a neuspokojení. Když výzkumní pracovníci srovnávali honbu za požitky se smysluplnou prací, duchovní činností a zájmem o rodinu, zjistili, že požitky přispívaly k celkovému pocitu štěstí zkoumaných lidí nejméně.

Buďte štědří a vděční

Šťastní lidé nejsou zaměřeni sami na sebe, ale naopak bývají štědří a zajímají se o druhé. Ježíš řekl: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) Kromě hmotných věcí mohou dávat svůj čas a energii, což je daleko cennější, a to zvláště v rodině. Chtějí-li manžel a manželka, aby byl jejich vztah pevný a šťastný, musí spolu trávit čas. Podobně se i rodiče musí věnovat svým dětem — musí si s nimi povídat, projevovat jim náklonnost a také je poučovat. Když to členové rodiny opravdu dělají, daří se jim dobře a jejich domov je šťastným místem.

A co v opačném případě — když druzí věnují svůj čas a energii nám —, ‚ukazujeme, že jsme vděční‘? (Kolosanům 3:15) Budeme-li jednat podle těchto čtyř slov, může to pozitivně ovlivnit naše vztahy a přinášet mnoho potěšení. Cožpak nás nezahřeje u srdce, když nám někdo vyjádří upřímnou vděčnost?

Projevování vděčnosti vede také k tomu, že si více uvědomujeme, jaké dobré věci máme. V kontrolovaném pokusu jeden výzkumný pracovník na Kalifornské univerzitě v Riverside v USA požádal zkoumané osoby, aby si vedly „deník vděčnosti“, tedy záznamy o věcech, za které jsou vděčni. Není překvapivé, že tito lidé již za šest týdnů pociťovali výrazně větší uspokojení ze života.

Jaké poučení si z toho můžeme vzít? Snažme se v každé životní situaci zaměřovat na pozitivní stránky života. V podobném duchu nás vybízí i Bible: „Vždy se radujte. . . . Ve spojitosti se vším vzdávejte díky.“ (1. Tesaloničanům 5:16, 18) Máme-li jednat v duchu těchto slov, musíme pochopitelně vyvíjet vědomé  úsilí, abychom si dobré věci připomínali. Možná bychom si to mohli dát jako osobní cíl.

Základ štěstí — láska a naděje

Oprávněně se říká, že od kolébky až do hrobu lidé potřebují lásku. Když ji nemají, trápí se. Co je ale vlastně láska? Tento výraz se dnes sice používá v širokém smyslu slova, ale krásně je popsán v Bibli: „Láska je trpělivá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se, nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky. Neraduje se z nespravedlnosti, ale raduje se z pravdy. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, ve všem vytrvává.“ (1. Korinťanům 13:4–8)

Pravá láska je velmi nesobecká. Protože „nevyhledává své vlastní zájmy“, klade štěstí druhých před své vlastní. Žel, taková láska je čím dál vzácnější. Ježíš ve svém významném proroctví o konci současného systému věcí totiž řekl, že „ochladne láska většího množství“. (Matouš 24:3, 12; 2. Timoteovi 3:1–5)

Tato situace však nebude trvat věčně, protože je urážkou Stvořitele, který je ztělesněním lásky. (1. Jana 4:8) Bůh brzy odstraní ze země všechny lidi, kteří jsou naplněni nenávistí a chamtivostí. Zachová naživu jen ty, kdo se snaží pěstovat lásku popsanou dříve. Díky tomu bude na celé zemi panovat pokoj a štěstí. Určitě se splní tento biblický slib: „A ještě chvilku, a ničemný již nebude; a jistě budeš věnovat pozornost jeho místu, a on nebude. Ale mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ (Žalm 37:10, 11)

Jen si to představte — každý den bude lidem přinášet „největší potěšení“! Není divu, že Bible říká: „Radujte se z naděje.“ (Římanům 12:12) Chtěli byste se dozvědět více o této nádherné naději, kterou Bůh připravil pro poslušné lidstvo? Potom si přečtěte následující článek.

[Praporek na straně 7]

„Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ Skutky 20:35

[Rámeček a obrázek na straně 5]

Historky o úspěchu — Jak je chápat?

Občas slyšíme historky o lidech, kteří vyrůstali ve špatných podmínkách, ale bojovali s nepřízní osudu a nakonec se z nich stali boháči. „Někdy jsou tyto historky uváděny jako doklad toho, že člověk může překonat špatné okolnosti a uspět v životě, a to i v případě — nebo právě proto —, že neměl šťastné dětství,“ vysvětluje zpráva, kterou otiskly noviny San Francisco Chronicle. „Podle výzkumu však problém spočívá v interpretaci takových příběhů, protože ti lidé v podstatě nedopadli zas tak dobře. Oni pouze zbohatli.“

[Rámeček a obrázek na straně 6]

Štěstí přispívá k dobrému zdraví

Radostný postoj k životu má příznivý vliv na zdraví. Ve zprávě, kterou otiskl časopis Time, se říká: „Ukazuje se, že pocit štěstí či podobné rozpoložení, například naděje, optimismus a spokojenost snižují závažnost nebo nebezpečí vzniku srdečních i plicních onemocnění, cukrovky, hypertenze, nachlazení a infekce horních cest dýchacích.“ V jedné holandské studii, která se týkala lidí pokročilejšího věku, se během období devíti let navíc zjistilo, že radostné, pozitivní rozpoložení snižuje riziko smrti o neuvěřitelných 50 procent!

Není zcela jasné, jak duševní rozpoložení působí na tělo. Výzkum však ukázal, že pozitivní, optimističtí lidé mají nižší hladinu stresového hormonu kortizolu, o kterém je známo, že potlačuje imunitní systém.

[Obrázek na straně 4 a 5]

Pomocí dobrého receptu můžeme udělat vynikající jídlo a pomocí Božích rad můžeme dosáhnout štěstí