Nebývale krásné tradiční zahrady

OD NAŠEHO DOPISOVATELE NA GUADELOUPE

ŽILI na nádherném místě, ale jeho krásy si nemohli užít. To byl od 17. století úděl tisíců nešťastných Afričanů, kteří byli uneseni ze své domoviny a převezeni na karibské ostrovy Guadeloupe a Martinik. Po zbytek života byli odsouzeni k tomu, aby většinu dne pracovali jako otroci na plantážích cukrové třtiny.

Mnoho majitelů plantáží nechávalo na otrocích, aby si sami opatřili jídlo, a oni si proto zakládali zahrady. Je pravda, že to pro ně znamenalo další práci, které už i tak měli víc než dost, ale díky vlastní zahradě mohli alespoň získat své oblíbené potraviny. Pěstovali maniok, jamy i další plodiny, takže jejich jídlo bylo chutnější a výživnější než cokoli, co mohli dostat od svých pánů. Otroci pěstovali také léčivé rostliny a koření.

V roce 1848 francouzská vláda zrušila na ostrovech otroctví, ale noví svobodní občané se o své zahrady starali nadále. A tak obyvatelé ostrovů Guadeloupe a Martinik, z nichž mnozí jsou potomci pracovitých Afričanů, až dodnes vysazují zahrady, kterým se říká kreolské.

Miniaturní deštný prales

Rodina otroků měla obvykle dvě zahrady. V určité vzdálenosti od domu byla zelinářská zahrada a přímo u domu byla „domácí zahrada“ neboli jardin de case, jak se jí zde říká. Dnešní typická  kreolská zahrada má podobu právě této „domácí zahrady“. Je v ní taková hojnost květin, trav, stromů a keřů, že může být hustá jako podrost v deštném pralese. Vegetace vyplňuje veškerý prostor, takže zahrada na první pohled působí dojmem krásného nepořádku. Přesto je taková zahrada dobře zorganizovaná a rozdělená do několika částí. A díky úzkým cestičkám se zahradník dostane ke všem svým rostlinám.

Zahrada sahá od zadní části domu až před něj, kde vytváří nádherný prostor pro přijímání návštěv. Když přijdou hosté, rodina je přivítá mezi zářivými krotony, zlatožlutými květy alamand a jasně zbarvenými listy bugenvileí a pobyšek.

Léčivé rostliny jsou v jiných částech zahrady, často na místech zastíněných domem. K tradičním bylinkám těchto ostrovů patří bazalka, skořicovník, Capraria z čeledi krtičníkovitých, pimentovník neboli nové koření a sudec. V zahradě roste i voňatka. Dým z jejích usušených listů je účinným prostředkem k odhánění komárů.

Mnozí obyvatelé ostrovů považují své znalosti léčivých rostlin za drahocenný poklad. Když v minulosti někdo onemocněl nebo se zranil, lékař byl obvykle velmi daleko. Bylinky z kreolských zahrad však lidem umožňovaly, aby své zdravotní problémy léčili sami. Tyto rostliny se k lékařským účelům používají dodnes, ale samoléčba může být nebezpečná. Nesprávně použitá bylina pacienta nejen nevyléčí, ale může jeho stav dokonce zhoršit. A tak se dnes místní obyvatelé obvykle svěřují do péče odborníků.

Hlavní část kreolské zahrady je však za domem a je vyhrazena zelenině a ovoci. Najdete tu jamy, lilek, kukuřici, laskavec, salát i další plodiny a také koření, které se používá k ochucení toho, co se na zahradě vypěstuje. Rostou tu banánovníky i ovocné stromy, jako je chlebovník, avokádo, kvajáva nebo mango.

Zkuste si tu krásu představit

Když procházíte kolem kreolské zahrady, toužíte prohlédnout si tu krásu zblízka. Vejdete dovnitř a obdivujete kompozici květů a listů, jejichž barvy jsou zvýrazněny slunečním svitem. Vánek s sebou nese směs vůní, kterým se nedokáže vyrovnat žádný parfém. Ano, pouhá návštěva zahrady je velkým potěšením. A zkuste si představit, jakou radost zahrada přináší svému majiteli, který ji vysadil a každý den v ní tráví čas.

Zůstanou kreolské zahrady zachovány i pro budoucí generace? Někteří místní obyvatelé si naříkají, že mladí lidé se příliš nezajímají o to, aby krásná a prospěšná tradice kreolských zahrad přetrvala. Přesto je mnoho lidí, mladých i těch dříve narozených, kteří si velmi váží krásy zahrad i jejich kulturního významu. Každá kreolská zahrada je připomínkou toho, že afričtí otroci využili svou zoufalou situaci, jak nejlépe mohli.

[Rámeček na straně 27]

CO TO ZNAMENÁ „KREOL“?

Slovo „kreol“ se původně vztahovalo na lidi evropského původu, kteří se narodili v Novém světě. Dnes však má řadu dalších významů. Někteří obyvatelé Haiti označují tímto slovem něco velmi krásného nebo kvalitního. Výraz „kreol“ je také obsažen v názvu některých jazyků, jimiž se mluví na Jamajce, Haiti i dalších místech. Kreolština, jak jsou tyto jazyky označovány, je v podstatě jazyk, který se vyvinul z jazyka pidžin a stal se rodnou řečí skupiny místních obyvatel.

„Kreol“ se vztahuje i na určitý způsob života, tedy na kulturu, která se vytvořila na mnoha karibských ostrovech. Na Portoriku a v Dominikánské republice má tento význam odvozené španělské slovo criollo. V průběhu staletí potomci původních karibských obyvatel, Afričanů i Evropanů mezi sebou uzavírali sňatky a výsledkem byly krásné děti a zajímavé tradice. Duch těchto tradic vedl k tomu, že se slovo „kreol“ dostalo i do názvu zahrad, které zkrášlují ostrovy Guadeloupe a Martinik.

 [Obrázky na straně 26]

Vložené fotografie (shora): galgán, pepřovník, ananas, kakaovník a kávovník