Britský „zapomenutý génius“

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BRITÁNII

ROBERT HOOKE, označovaný svými současníky za „nejvynalézavějšího člověka, jaký kdy žil“, je dnes vyzdvihován jako anglický Leonardo da Vinci. * Hooke se narodil roku 1635. V roce 1662 byl jmenován kurátorem experimentů při Londýnské královské společnosti a roku 1677 se stal jejím tajemníkem. Zemřel roku 1703. Navzdory tomu, že byl proslulým vědcem, leží jeho ostatky v neznámém hrobě někde v severním Londýně.

V posledních letech se vědci i historikové velmi snaží obnovit památku tohoto ‚zapomenutého génia‘, jak Hooka nazval životopisec Stephen Inwood. V roce 2003 uplynulo od Hookovy smrti 300 let. Při této příležitosti Greenwichská královská observatoř v Londýně uspořádala výstavu některých jeho mimořádných vynálezů a objevů. Kdo vlastně byl Robert Hooke a jak je možné, že byl tak dlouho zapomenut?

Hookovo dědictví

Hooke byl vzdělaný muž a vynikající vynálezce. K mnoha jeho objevům patří křížový kloub, který se dnes používá v motorových vozidlech, lamelová clona, která reguluje velikost světelného otvoru ve fotoaparátech, a spirálová pružina v setrvačníku hodin. Formuloval také Hookův zákon, což je rovnice, jež se až dodnes používá k vyjádření elastické deformace pružin. Pro Roberta Boyla, významného britského fyzika a chemika, Hooke také zkonstruoval vývěvu.

K nejvýznamnějším Hookovým počinům však patří vynález složeného mikroskopu, který později sestavil Christopher Cock, slavný londýnský výrobce nástrojů. Pomocí tohoto svého přístroje Hooke jako první popsal plástvovité  komůrky v korku, kterým dnes říkáme buňky. Později se zjistilo, že buňky jsou základní stavební jednotky všech živočichů i rostlin.

Hookova kniha Micrographia (Drobné kresby) vydaná v roce 1665 mu brzy přinesla věhlas. Jsou v ní přesné a krásné ilustrace, jejichž autorem byl sám Hooke, které ukazují hmyz tak, jak jej viděl v mikroskopu. K nejslavnějším kresbám patří blecha. Kresba měří asi 30 krát 45 centimetrů a jsou na ní vidět bleší drápky, štětiny a jakoby opancéřované tělo. Dobře situované čtenáře tehdy kniha šokovala informací, že tito drobní tvorové často žijí na lidech. Dámy při pohledu na kresbu blechy údajně omdlévaly.

Když Hooke dal pod mikroskop lidmi vyrobenou jehlu a srovnal ji s přírodními výtvory podobného tvaru, napsal: „Mikroskop nám poskytuje stovky příkladů hrotů, které jsou tisíckrát ostřejší“ než jehla. Hooke měl na mysli chloupky, štětiny a drápky u hmyzu a také trny, háčky a chloupky u rostlinstva. Byl přesvědčen, že tato „díla Přírody“ vypovídají o všemohoucnosti svého Tvůrce. Encyclopædia Britannica uvádí, že mikroskop poprvé umožnil nahlédnout do „světa, v němž je na organismech patrná téměř neuvěřitelná složitost“.

Hooke byl první, kdo pod mikroskopem zkoumal fosilie. Dospěl k závěru, že se jedná o pozůstatky dávno uhynulých organismů. Micrographia obsahovala mnoho dalších fascinujících vědeckých poznatků. Hookův současník, slavný spisovatel Samuel Pepys dokonce prohlásil, že je to „nejgeniálnější kniha, jakou . . . kdy četl“. Allan Chapman z Oxfordské univerzity, který se zabývá dějinami vědy, popsal toto dílo jako „jednu z knih, jež formovaly moderní svět“.

Obnova Londýna

Po velkém požáru Londýna v roce 1666 byl Hooke jmenován městským inspektorem. Úzce spolupracoval se svým přítelem Christopherem Wrenem, který byl také vědcem a městským inspektorem, a společně vypracovali  plán obnovy města. K mnoha stavbám, jejichž architektonické řešení Hooke navrhl, patří 62 metrů vysoký Monument, který je připomínkou velkého požáru. Monument je nejvyšším samostatně stojícím kamenným sloupem na světě a Hooke měl v úmyslu využít jej k ověření svých teorií o zemské přitažlivosti.

Budova Greenwichské královské observatoře je sice připisována Wrenovi, ale velký podíl na její architektuře měl Hooke. K mnoha dalším Hookovým projektům patřil i Montague House, první sídlo Britského muzea.

Hooke vynikl i jako astronom. Byl mezi prvními, kdo sestavili zrcadlový dalekohled, a pojmenoval jej po skotském matematikovi a astronomovi Jamesu Gregoryovi. Při svých astronomických pozorováních Hooke zjistil, že planeta Jupiter se otáčí kolem své osy. Hooke také pořídil nákresy Marsu, které byly o dvě století později použity k výpočtu rychlosti jeho rotace.

Proč upadl v zapomnění?

V roce 1687, tedy 22 let po tom, co Hooke publikoval Micrographii, vydal Isaac Newton své dílo Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (Matematické základy přírodní filozofie). Popisoval v něm zákony pohybu, včetně zákona o gravitaci. Allan Chapman však uvádí, že právě Hooke „objevil mnohé prvky gravitační teorie už před Newtonem“. Hookovy poznatky Newtona také inspirovaly při výzkumu povahy světla.

Je smutné, že spory týkající se optiky a gravitace způsobily, že oba vědci vůči sobě zahořkli. Newton ze svého díla Principia Mathematica dokonce odstranil všechny zmínky o Hookovi. Jeden odborník uvádí, že Newton se také snažil zařídit, aby nezůstala ani stopa po objevech, kterými Hooke přispěl k rozvoji vědy. A krátce poté, co se Newton stal prezidentem Královské společnosti, zmizely Hookovy přístroje, z nichž mnohé byly vyrobeny ručně. Za své vzalo také mnoho jeho spisů i jeho jediný autentický portrét. Výsledkem toho všeho bylo, že na více než dvě století upadla Hookova sláva v zapomnění.

Paradoxní je, že v dopise z 5. února 1675, který byl adresován právě Hookovi, Newton napsal svůj slavný výrok: „Pokud jsem dohlédl dále než ostatní, je to díky tomu, že jsem stál na ramenou obrů.“ Ano, jako architekt, astronom, experimentátor, vynálezce a geometr byl Robert Hooke skutečně obrem své doby.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 26]

Hookovy kresby sněhových vloček a námrazy

[Obrázek na straně 26]

Kresba Hookova mikroskopu

[Obrázek na straně 27]

Hooke jako první popsal plástvovité komůrky v korku

[Obrázek na straně 27]

V knize „Micrographia“ Hooke publikoval kresby toho, co viděl v mikroskopu

[Obrázky na straně 27]

Blecha ve skutečné velikosti

Dámy při pohledu na Hookovu kresbu blechy údajně omdlévaly

[Obrázek na straně 28]

Montague House byl jedním z mnoha Hookových architektonických projektů

[Obrázek na straně 28]

Hookova kresba znázorňující jeho zákon elastické deformace

[Obrázek na straně 28]

Londýnský Monument je nejvyšším samostatně stojícím kamenným sloupem na světě

[Obrázek na straně 28]

Královská observatoř

[Podpisek obrázku na straně 26]

Pružina, mikroskop a vločky: S laskavým svolením Posner Memorial Collection, Carnegie Mellon University Libraries

[Podpisek obrázku na straně 27]

S laskavým svolením Posner Memorial Collection, Carnegie Mellon University Libraries

[Podpisky obrázku na straně 28]

Nákres pružiny: S laskavým svolením Posner Memorial Collection, Carnegie Mellon University Libraries; londýnský Monument: Matt Bridger/DHD Multimedia Gallery; Royal Observatory: © National Maritime Museum, London