Může manželství odolat bouřlivému náporu?

„Co . . . Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ MATOUŠ 19:6

PŘI mimořádně silných bouřích, které nedávno zasáhly značně velké oblasti po celém světě, byla kvalita a odolnost nesčíslného množství staveb vyzkoušena do krajnosti. Domy, které vypadaly velmi masivně, byly smeteny a rozbity na kusy.

Dnes však běsní ještě jiný typ bouře — bouře, která ničí základy i konstrukci jedné odvěké instituce, totiž manželství. Historička Stephanie Coontzová, která se zabývá dějinami rodinného života, konstatovala: „Manželství jednoznačně přichází o své klíčové postavení v osobním i společenském životě.“

Pozorujete tento trend i vy? Máte pocit, že manželství ztrácí své čestné místo ve společnosti? Co myslíte, proč to tak je? A jakou má člověk naději, že bude mít šťastné manželství? Především si ale řekněme, čím je manželství ohroženo.

Útoky na manželství

Útoky na manželství nejsou ničím novým. Docházelo k nim již od počátku lidských dějin. Dnešní krize je důsledkem vlastností a postojů, k nimž dospěli naši prarodiče. Adam s Evou zhřešili, když podlehli sobecké touze, a tehdy „vstoupil do světa hřích“. (Římanům 5:12) Historická zpráva v Bibli uvádí, že zanedlouho potom již ‚každý sklon myšlenek lidského srdce byl po celou dobu jenom špatný‘. (1. Mojžíšova 6:5)

A tak je tomu až dodnes. Jedním ze sklonů, jež naleptávají manželství, je totiž úsilí o sobecké uspokojení — a to bez jakýchkoli zábran. Pod silným vlivem nové morálky se v dnešním moderním světě může manželství jevit jako nepraktický přežitek. A protože zákony umožňují snadno manželství ukončit, rozvod již není ostudou, jako to bývalo dříve.

Netrpěliví lidé, kterým jde o rychlý efekt a okamžité uspokojení, se jen zřídka zabývají důsledky rozvodu. Zlákáni příslibem svobody a nezávislosti mají vizi, že takové rozhodnutí povede ke štěstí.

Ti, kdo se potýkají s problémy v manželství, se obracejí na terapeuty a manželské poradny nebo hledají pomoc v knihách, které tito lidé napsali. Je smutné, že moderní „odborníci“ na manželské problémy podporují spíše rozvody než manželství. „Snad poprvé v lidské historii je na manželství jako na žádoucí normu vyvíjen trvalý a překvapivě úspěšný útok,“ uvádí se v knize The Case for Marriage (Obhajoba manželství). „Někdy se jedná dokonce o přímý útok na ideologické úrovni — přichází totiž ze strany takzvaných odborníků, kteří jsou přesvědčeni, že celoživotní slib věrnosti je nerealistický a omezující.“

Změna postojů

Změnilo se rovněž vnímání charakteru a účelu manželství. Pravděpodobně jste si i vy  všimli, že došlo k určité změně. Již se neklade důraz na to, aby manželský partner byl věrný a poskytoval oporu. Lidem jde především o osobní uspokojení, často na úkor toho druhého. Journal of Marriage and Family uvádí, že posun k tomuto sebestřednému pohledu na manželství „začal v šedesátých letech minulého století a zesílil v letech sedmdesátých“. Tradiční důvody pro život v manželství, jako například touha po lásce, důvěrném vztahu, věrnosti, po dětech a vzájemném naplnění, dnes již nejsou motivující.

V řadě zemí k tomu přispělo ještě několik dalších změn. Za prvé, na mnoha místech došlo ke změně tradičních rolí, kdy muž je živitel rodiny a žena je v domácnosti. Když se ženy začaly podílet na finančním zajištění rodiny, výrazně se zvýšil počet manželství, kde se oba partneři plně věnují profesní dráze. Za druhé, dnes je společensky přijatelné mít dítě za svobodna, takže stoupá počet neúplných rodin. Za třetí, stále více lidí spolu žije bez uzavření manželství. (Viz rámeček „Méně stabilní než manželství“.) Za čtvrté, přibývá svazků mezi lidmi stejného pohlaví, a všeobecně je snaha, aby byly uzákoněny. Ovlivňují tyto moderní trendy i váš názor na manželství?

Prudký vzestup rozvodovosti

Podívejme se nyní na to, jak rostoucí popularita rozvodů přispěla k dalšímu narušení instituce manželství. Podle nedávné zprávy „se od roku 1970 do roku 1996 počet rozvedených dvojic [ve Spojených státech] zvýšil čtyřnásobně“. Tento zhoubný trend bezprostředně zasáhl jednu pětinu dospělých lidí. Která manželství jsou nejvíce ohrožena? Statistiky ukazují, že asi 60 procent manželství se rozpadne během prvních deseti let.

 K prudkému vzestupu rozvodovosti dochází i v jiných zemích. Celkový počet rozvodů v Anglii a ve Walesu se v roce 2004 vyšplhal na 153 490. Předpokládá se, že v Austrálii skončí rozvodem přibližně 40 procent manželství. Korejská republika zaznamenala za dvanáct měsíců — v letech 2002 až 2003 — vzestup rozvodů o 21 800 a celkový počet rozvedených dvojic dosáhl 167 100. Japonsko, kde se rozpadne čtvrtina manželství, se již blíží evropskému průměru. „V minulosti končila rozvodem jen ta nejhorší manželství,“ uvádí jeden odborník na japonské Red Cross University, který se zabývá studiem rodiny. „Dnes je to jedna z forem životního stylu.“

V mnoha zemích napomáhaly stabilitě manželství dlouholeté náboženské instituce a sociální tradice. Avšak dnes postupující trend společenské přijatelnosti rozvodu už nedokáží zastavit. Například římskokatolická církev vždy pokládala sňatek za něco posvátného. V roce 1983 však od přísných zásad týkajících se manželského pouta ustoupila. Pro katolíky je nyní snazší ukončit manželství, takže počet rozvodů od té doby značně stoupl.

 Je tedy zřejmé, že pouta manželského svazku slábnou. Kromě obecného rozpadu společnosti totiž existuje další závažná příčina, proč dochází k nárůstu rozvodovosti, která však zůstává před zraky většiny lidí skryta.

Skrytá příčina

Bible říká, že Satan Ďábel, který je ztělesněním sobectví, působí na celý svět neviditelným a stále pronikavějším vlivem. Jak to? Byl totiž svržen z nebe do blízkosti země a má velký hněv. Snaží se proto způsobit co nejvíce ‚běd‘ neboli těžkostí. A jedním z cílů Satanova zlovolného hněvu se tudíž stala i Bohem zavedená instituce manželství. (Zjevení 12:9, 12)

O době, která měla následovat po vypuzení Satana z nebe, Ježíš Kristus řekl: „Protože vzroste nezákonnost, ochladne láska většího množství.“ (Matouš 24:12) V podobném duchu se vyjádřil také apoštol Pavel: „Lidé . . . budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené [neboli rodinné] náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha.“ (2. Timoteovi 3:2–4) V určité míře existovaly tyto odpudivé vlastnosti vždycky. Nicméně většina lidí se určitě shodne na tom, že v poslední době jsou mnohem výraznější.

Jak se můžeme před tímto bouřlivým náporem na instituci manželství chránit a co lze udělat pro to, abychom měli skutečně šťastné a trvalé manželství? O těchto otázkách bude pojednávat další článek.

[Praporek na straně 5]

„Ve společnosti, která se řídí heslem ‚použít a zahodit‘, budou mít lidé pravděpodobně stejný postoj i ke vztahům.“ SANDRA DAVISOVÁ, ODBORNICE NA RODINNÉ PRÁVO

[Rámeček a obrázek na straně 4]

„Méně stabilní než manželství“

Mnoho dvojic opačného pohlaví spolu žije bez uzavření manželství. Takové svazky jsou však ještě „méně stabilní než manželství,“ uvádí zpráva amerických Středisek pro sledování a prevenci nemocí. Někdy spolu muž a žena žijí před uzavřením manželství proto, aby zjistili, zda se k sobě hodí. Daří se však tímto způsobem předejít špatné volbě partnera a vytvořit potom lepší manželství? Podle časopisu Journal of Marriage and Family jsou důkazy, že to tak není. „Předmanželské soužití mnohdy vede k tomu, že v manželství potom tito lidé nejsou tak šťastní . . ., jejich manželství se potýká s větším množstvím problémů a . . . je zde navíc vyšší riziko rozvodu,“ uvádí tento časopis.

[Rámeček a obrázek na straně 5]

Dlouhověkost a manželství

Lidé dnes žijí déle. Tento v zásadě pozitivní trend však znamená další zátěž pro manželství. Dnes se rozvádí spousta manželství, jež by v minulosti skončila až smrtí jednoho z partnerů. Podívejme se na neobvyklý manželský problém v Japonsku, který postihuje ženy vdané mnoho let. List The Washington Post uvádí, že odborníci tuto situaci nazývají „syndrom penzionovaného manžela“. Jedna manželka, která je vdaná 40 let, se vyjádřila, že když šel manžel do důchodu, nastalo období, kdy si říkávala: „Já se s ním rozvedu. Jako by nestačilo, že jsem mu léta posluhovala, když přišel z práce domů. Ale mít ho doma celý den je absolutně neúnosné.“