Která tekutina je nejvzácnější?

„Krev je pro zdravotnictví stejně důležitá jako ropa pro dopravu.“ Arthur Caplan, ředitel bioetického centra na Pensylvánské univerzitě

JE TOU nejvzácnější tekutinou ropa? V současné době, kdy cena pohonných hmot často výrazně stoupá, by to tak mohlo vypadat. Ve skutečnosti ale každý z nás nosí s sebou několik litrů daleko hodnotnější tekutiny. Jen si to představte — aby byla uspokojena poptávka po pohonných látkách, jsou každý rok odčerpány ze země miliardy barelů ropy. A ve snaze pomoci nemocným je každoročně lidem odebráno přibližně 90 milionů jednotek krve. * Toto obrovské číslo představuje objem krve asi 8 000 000 lidí.

Zdá se však, že je nedostatek nejen ropy, ale také krve. Zdravotníci na celém světě upozorňují na to, že zásoby krve jsou nedostatečné. (Viz rámeček „Zoufalá opatření“.) Proč je vlastně krev tak cenná?

Jedinečný orgán

Pro svou neuvěřitelnou složitost bývá krev často přirovnávána k tělesnému orgánu. „Krev je jedním z mnoha orgánů — je úžasná a jedinečná,“ řekl časopisu Probuďte se! doktor Bruce Lenes. Ano, je skutečně jedinečná. Jistá učebnice popisuje krev jako „jediný orgán těla, který je tekutinou“. Stejná kniha ji nazývá „živým transportním systémem“. Co to znamená?

„Oběhový systém se podobá kanálům v Benátkách,“ říká N. Leigh Anderson. „Transportuje nejen všechny prospěšné látky, ale také množství odpadu,“ pokračuje tento vědec. Když krev protéká 100 000 kilometry oběhového systému, dostává se do kontaktu prakticky se všemi tkáněmi těla. A životně důležité orgány, jako například srdce, ledviny, játra a plíce, jsou na dodávce krve naprosto závislé.

Krev přináší buňkám mnoho ‚prospěšných látek‘, to znamená kyslík, živiny a obranné látky, ale také odnáší ‚odpad‘, například toxický oxid uhličitý, poškozené a odumřelé buňky a další odpadní produkty. Právě tato úloha při odstraňování nežádoucích látek je důvodem, proč kontakt s krví, která opustila tělo, může být nebezpečný. A nikdo nezaručí, že všechen tento ‚odpad‘ byl rozpoznán a odstraněn před tím, než je krev podána někomu dalšímu.

 Není pochyb o tom, že krev je pro udržení života nezbytná. A to je v podstatě důvod, proč zdravotníci zavedli podávání transfuzí pacientům, kteří ztratili mnoho krve. Podle mnoha lékařů se právě díky využití v medicíně stala krev tak cennou. Na tomto poli však neustále dochází ke změnám. Dalo by se říct, že probíhá jakási nenápadná revoluce. Dnes se totiž mnozí lékaři rozmýšlejí, zda vůbec mají transfuzi podat. Proč?

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 4]

Zoufalá opatření

Odborníci v medicíně odhadují, že v celosvětovém měřítku by ročně bylo zapotřebí ještě dalších 200 milionů jednotek darované krve. Asi 82 procent obyvatel světa žije v rozvojových zemích, avšak z těchto míst pochází méně než 40 procent krve. Mnoho nemocnic tam proto léčí bez použití dárcovské krve. Keňské noviny The Nation napsaly, že ‚každý den je kvůli nedostatku krve buď zrušena, nebo posunuta téměř polovina zákroků, při nichž je zapotřebí transfuze‘.

Nedostatek krve je běžný i v bohatých zemích. Vzhledem k tomu, že lidé žijí déle a také se zdokonalují lékařské techniky, počet chirurgických zákroků vzrůstá. Navíc dnes přibývá lidí, kteří již krev darovat nemohou — buď kvůli rizikovému stylu života, nebo proto, že cestují do míst, kde se mohou dostat do kontaktu s určitými nemocemi či parazity.

Příslušníci organizací odpovědných za zásobování krví propadají zoufalství. Někdy se zaměřují na mladé lidi, kteří zpravidla žijí méně riskantním způsobem života. Například v Zimbabwe nyní pochází 70 procent krevních zásob od školních dětí. Transfuzní stanice mívají otevřeno déle, a v některých zemích dokonce poskytují určitou kompenzaci, aby dárce získali nebo si je udrželi. Při jedné kampani v České republice dostali občané nabídku, že budou moci zadarmo uhasit svou žízeň pivem, když poskytnou krev. V jedné oblasti Indie státní úředníci nedávno začali chodit dveře ode dveří a hledali dárce, kteří by byli ochotni znovu naplnit zcela vyčerpané sklady krve.