Víra jednoho chlapce

DUSTIN začal chodit na biblické studium, které s jeho maminkou vedla jedna svědkyně Jehovova. Ačkoli mu bylo pouhých jedenáct let, byl to hloubavý chlapec a kladl mnoho promyšlených otázek. Netrvalo dlouho a požádal bývalou misionářku, která studovala s jeho maminkou, aby studovala Bibli i s ním. Současně také o tom, co se dozvídal, mluvil se svými spolužáky.

Dustin pak začal chodit na sborová shromáždění do místního sálu Království a hlásil se na programech s účastí posluchačů. Když byl jednou spolu s mladšími sourozenci na návštěvě u svého vlastního otce, trval otec na tom, že Dustin musí jít s nimi do kostela. Dustin mu však vysvětlil, proč dává přednost návštěvě sálu Království, a tak mu otec dovolil tam jít.

Jednou večer po sborovém shromáždění v sále Království maminka hledala Dustina a nikde ho nemohla najít. Aniž jí cokoli řekl, šel za dozorcem teokratické školy a požádal ho, aby jej do této školy zapsal. Maminka s tím souhlasila. Dustin se nemohl dočkat, až konečně dostane svůj první úkol. V tu dobu však začal cítit ostrou bolest v kyčli, a proto chodil na různá vyšetření. Konečně přišel den, kdy měl mít úkol v sále Království. V té době již Dustin používal při chůzi berle. Na pódium šel ale bez nich, ačkoli bylo zřejmé, že cítí silnou bolest.

 Krátce nato se zjistilo, že Dustin má Ewingův sarkom, což je vzácná forma rakoviny kostí. Převážnou část následujícího roku strávil v dětské nemocnici v San Diegu v Kalifornii. Nicméně ani chemoterapie, ozařování a nakonec amputace pravé nohy a pánevní kosti neoslabily jeho silnou víru a lásku k Jehovovi. Časem natolik zeslábl, že si už nemohl číst sám. Tehdy mu četla maminka, která byla prakticky stále u něj.

Ačkoli se Dustinův stav zhoršoval, on si nestěžoval. Byl neustále aktivní a na svém invalidním vozíku objížděl v nemocnici pacienty i jejich rodiče a povzbuzoval je. Mezi pacienty byl i jeden svědek Jehovův. Nemocniční personál viděl, že Dustin i ten mladý svědek Jehovův jsou jiní — pomáhala jim totiž jejich víra.

Dustin se chtěl dát pokřtít. Aby se mohl stát svědkem Jehovovým, museli s ním křesťanští starší probrat otázky pro uchazeče o křest. Dustin tehdy ležel na pohovce, protože byl tak slabý, že nemohl ani sedět. Nakonec byl 16. října 2004 ve věku dvanácti a půl let pokřtěn na krajském sjezdu.

Než začal proslov ke křtu, přivezli jej na invalidním vozíku k místu pro uchazeče o křest. Když byli uchazeči vyzváni, aby povstali, Dustin se postavil také — oblečený do svých nejlepších šatů stál na své jedné noze a rukou se opíral o vozík. Na otázky ke křtu odpověděl jasným a pevným hlasem. Přítomna byla celá jeho rodina včetně vlastního otce a jeho nové manželky. Nechyběl ani personál nemocnice a rodiče dětí postižených rakovinou, které tam Dustin poznal.

Den po křtu byl Dustin znovu přijat do nemocnice. Rakovina se už rozšířila prakticky do všech kostí v těle. Protože slábl a cítil, že jeho život se chýlí ke konci, obrátil se na maminku s otázkou, zda opravdu umírá. „Proč se ptáš? Máš strach ze smrti?“ odpověděla.

„Ne. Jen zavřu oči, a když je při vzkříšení opět otevřu, bude mi to připadat, jako by to bylo jen několik vteřin,“ řekl. „Už nebudu cítit žádnou bolest.“ Pak ale dodal: „Jen se bojím, jak to zvládne naše rodina.“

Dustin zemřel následující měsíc. Na pohřbu byli lékaři, zdravotní sestry, zaměstnanci nemocnice se svými rodinami, učitelé, sousedé a pochopitelně členové jeho rodiny — jak ti, kteří byli svědky Jehovovými, tak i ti, kteří jimi nebyli. Dustin si přál, aby všichni přítomní na pohřbu dostali důkladné svědectví o jeho víře. Instruktor teokratické školy, který Dustinovi zadal jeho jediný úkol, měl k plnému sálu pěkný proslov, jenž mohl posílit víru těch, kdo tam přišli.

Všichni přítomní na pohřbu dostali kartičku, na které byly vytištěny dva Dustinovy oblíbené texty — Matouš 24:14 a 2. Timoteovi 4:7. Jeho silná víra a ryzost byly povzbuzením pro každého, kdo jej znal. Těšíme se na něj, až se vrátí při vzkříšení. (Vyprávěla svědkyně Jehovova, která s Dustinem studovala.)

[Praporek na straně 27]

„Bojoval jsem znamenitý boj, běh jsem dokončil, zachoval jsem víru.“ (2. Timoteovi 4:7)

[Obrázek na straně 26]

Nahoře: Dustin v době, kdy byl zdravý

[Obrázek na straně 26]

Dole: Dustin byl pokřtěn ve věku dvanácti a půl let