Rozhovor s biochemikem

V ROCE 1996 Michael J. Behe, profesor biochemie na Lehigh University v Pensylvánii ve Spojených státech, vydal knihu Darwinova černá skříňka. V Probuďte se! z 8. května 1997 byla série článků na námět „Jak jsme vlastně vznikli? Byla to náhoda, nebo záměr?“, která se na tuto knihu odvolávala. Během deseti let, jež od vydání Darwinovy černé skříňky uplynula, evolucionisté zmobilizovali síly, aby vyvrátili argumenty, které profesor Behe předložil. Kritikové jej obvinili, že jeho náboženské přesvědčení (profesor Behe se hlásí k římskokatolické církvi) zastínilo jeho vědecký úsudek. Jiní tvrdí, že používá nevědeckou argumentaci. Redaktor časopisu Probuďte se! požádal profesora o rozhovor, aby zjistil, proč jeho myšlenky vyvolaly takový rozruch.

PROBUĎTE SE!: PROČ SI MYSLÍTE, ŽE ŽIVOT JE DŮKAZEM INTELIGENTNÍHO PLÁNU?

PROFESOR BEHE: Kdykoli se setkáme se složitým funkčním zařízením, vyvodíme z toho, že bylo vyprojektováno za určitým účelem. Příkladem mohou být zařízení, která každý den používáme — sekačka na trávu, auto, a dokonce i jednodušší věci. Rád v této souvislosti používám jako příklad past na myši. Vidíte, že má různé části uspořádané tak, aby plnily konkrétní účel, totiž chytit myš, a tak dospějete k závěru, že tu past někdo vymyslel a vyrobil.

Věda dnes pokročila natolik, že odhalila základní úroveň života. A k našemu nemalému překvapení vědci zjistili, že na molekulární úrovni života existují funkční, složitá zařízení. V živých buňkách jsou například malinké molekulární „náklaďáky“, které převážejí suroviny z jedné části buňky do druhé. Jsou tam malinké „dopravní značky“, které „náklaďákům“ říkají, zda mají zabočit doleva nebo doprava. Některé buňky mají molekulární „přívěsné motory“, které pohánějí buňku při plavbě tekutinou. Kdyby se lidé setkali s takovými funkčními, složitými zařízeními v jakékoli jiné souvislosti, dospěli by k závěru, že byly vyprojektovány. Bez ohledu na to, co tvrdí Darwinova evoluční teorie, nemáme pro existenci takových složitých zařízení žádné jiné vysvětlení. Jelikož se v životě setkáváme výhradně s tím, že za každým zařízením je inteligentní plán, můžeme se oprávněně domnívat, že i tyto molekulární systémy jsou svědectvím o inteligentním plánu.

PROBUĎTE SE!: CO MYSLÍTE, Z JAKÉHO DŮVODU VĚTŠINA VAŠICH KOLEGŮ NESOUHLASÍ S VAŠIMI ZÁVĚRY O INTELIGENTNÍM PLÁNU?

PROFESOR BEHE: Mnoho vědců nesouhlasí s mými závěry  proto, že myšlenka inteligentního plánu zasahuje i mimo sféru vědy — výrazně totiž poukazuje na něco, co je mimo náš hmotný svět. Takový závěr mnohé lidi znervózňuje. Já jsem však byl vždy veden k tomu, že věda se má držet dokladů, ať už poukazují na cokoli. Z mého hlediska je projevem strachu couvnout od něčeho, na co výrazně poukazují doklady, jen proto, že takové závěry mají nepříjemné filozofické důsledky.

PROBUĎTE SE!: JAK REAGUJETE NA TVRZENÍ KRITIKŮ, ŽE PŘIJETÍ MYŠLENKY INTELIGENTNÍHO PLÁNU MŮŽE VÉST K NEVZDĚLANOSTI?

PROFESOR BEHE: Závěr, že v přírodě je patrný inteligentní plán, není projevem nevzdělanosti. Není výsledkem toho, co nevíme, ale naopak důsledkem toho, co víme. Když Darwin před 150 lety vydal knihu O původu druhů, živé organismy se zdály jednoduché. Vědci si mysleli, že buňka je tak jednoduchá, že mohla spontánně vzniknout v moři bahna. Od té doby se však zjistilo, že buňky jsou ohromně složité, mnohem složitější než stroje v našem 21. století. Právě tato funkční složitost svědčí o inteligentním záměru.

PROBUĎTE SE!: POSKYTLA VĚDA NĚJAKÉ DŮKAZY SVĚDČÍCÍ O TOM, ŽE EVOLUCE MOHLA PROSTŘEDNICTVÍM PŘÍRODNÍHO VÝBĚRU VÉST KE VZNIKU SLOŽITÝCH MOLEKULÁRNÍCH STRUKTUR, O KTERÝCH MLUVÍTE?

PROFESOR BEHE: Pokud budete hledat ve vědeckých publikacích, zjistíte, že nikdo se vážně nepokusil vysvětlit, ať už pomocí experimentu nebo podrobného vědeckého modelu, jak takové molekulární struktury mohly prostřednictvím darwinovských procesů vzniknout. To vše navzdory tomu, že během deseti let od vydání mé knihy mnohé vědecké organizace, například Národní akademie věd a Americké sdružení pro rozvoj vědy, naléhavě vybízely své členy, aby udělali vše, co je v jejich silách, a vyvrátili myšlenku, že život svědčí o inteligentním plánu.

PROBUĎTE SE!: JAK ODPOVÍDÁTE LIDEM, KTEŘÍ TVRDÍ, ŽE URČITÉ ORGÁNY ROSTLIN NEBO ZVÍŘAT JSOU ŠPATNĚ ZKONSTRUOVÁNY?

PROFESOR BEHE: To, že nevíme, k čemu určité části organismu slouží, neznamená, že nemají žádnou důležitou úlohu. Některé zakrnělé orgány byly dříve považovány za známku toho, že lidské tělo i jiné organismy jsou zkonstruovány špatně. Za takové orgány byly dříve označovány například slepé střevo nebo mandle, a běžně byly chirurgicky odstraňovány. Pak se ale ukázalo, že mají důležitou úlohu v imunitním systému, a už nejsou považovány za zbytečné.

Dále je potřeba pamatovat na to, že v biologii zjevně k určitým věcem dochází náhodou. Ale to, že mám na autě promáčklý blatník nebo píchlou pneumatiku, neznamená, že auto nebo pneumatika nejsou výsledkem inteligentního plánu. Podobně ani skutečnost, že v biologii dochází k některým věcem náhodou, neznamená, že důmyslné, složité molekulární struktury živých organismů vznikly náhodou. Takový argument zkrátka postrádá logiku.

[Praporek na straně 12]

„Z mého hlediska je projevem strachu couvnout od něčeho, na co silně poukazují doklady, jen proto, že takové závěry mají nepříjemné filozofické důsledky“