Co říká Bible

Můžeme pro mrtvé něco udělat?

„Církev [se] již od prvních dob . . . přimlouvala za [zemřelé] . . . , aby, očištěni, mohli dosáhnout blaženého patření na Boha.“ („Katechismus katolické církve“)

OTÁZKOU, v jakém stavu jsou mrtví, se zabývají lidé všech ras. Možná jste i vy zažili smutek a prázdnotu, které vzniknou smrtí někoho blízkého. A možná si říkáte, zda tito zesnulí jsou si dále něčeho vědomi a zda zažívají utrpení, nebo pokoj. Vzniká také otázka, zda jim můžete nějak pomoci.

Mnoho věřících lidí je přesvědčeno, že ano. Hindové se například domnívají, že když spálí tělo svého blízkého na březích Gangy a jeho popel rozpráší do vod této řeky, zajistí tak jeho duši věčnou blaženost. Buddhisté v zemích na východě pálí papírové obrázky aut, domů, oděvů a peněz v přesvědčení, že zesnulý bude moct všechny tyto věci používat na onom světě. V Africe se u hrobu vylévají alkoholické nápoje, jelikož panuje představa, že taková oběť může mrtvému prospět.

Katolicismus učí, že když zemře člověk, který nelitoval nějakého „smrtelného hříchu“, oddělí se od Boží přízně. Tento stav „je označován slovem ‚peklo‘“. Naproti tomu ten, kdo  je v Boží přízni, může doufat, že se dostane do stavu „svrchovaného a konečného štěstí“ s Bohem v nebesích. Nejdříve však musí být dokonale očištěn. Proto musí strávit nějaký čas v očistci podroben „očistnému ohni“. Je to trest za hříchy, které lze odpustit. Mrtvým, kteří jsou v očistci, mohou pomoci mše a přímluvné modlitby, jež za ně předkládají představitelé katolické církve. Za tyto služby musí přátelé nebo příbuzní zemřelých obvykle zaplatit.

Je přirozené, že člověk se velmi snaží, aby zmírnil utrpení, jež by mohli prožívat jeho blízcí. Pokud by se tedy mrtvým dalo nějak pomoci, určitě by Bůh jasně ukázal, jak se to má dělat. Podívejme se proto, co o tom říká Bible.

V jakém stavu jsou mrtví

Všechny výše uvedené zvyky jsou založeny na víře v nesmrtelnou duši — v to, že nějaká část člověka žije i potom, co jeho hmotné tělo zemře. Opravdu Bible učí něco takového? „Živí si . . . uvědomují, že zemřou,“ píše se v ní, „ale pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic ani už nemají žádnou mzdu, protože vzpomínka na ně byla zapomenuta. Také již zanikla jejich láska i jejich nenávist i jejich žárlivost, a na neurčitý čas již nemají podíl na ničem, co se musí dělat pod sluncem. Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou, protože není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrost v šeolu, v místě, k němuž jdeš.“ (Kazatel 9:5, 6, 10) A hebrejské slovo šeol není nic jiného než výraz pro společný hrob lidstva.

O tom, jak smrt ovlivní vědomí člověka, inspirovaný žalmista napsal: „Jeho duch vychází, on jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“ (Žalm 146:4)

Biblické výroky jsou jednoznačné a logické. Řekněte sami — působil by milující otec utrpení svým dětem kvůli hříšným sklonům, které zdědily? (1. Mojžíšova 8:21) Samozřejmě, že ne. Proč by tedy něco podobného dělal náš nebeský Otec? Když někteří lidé ve starověkém Izraeli přijali pohanský rituál, při kterém byly jako oběť falešným bohům upalovány děti, Jehova tento odporný zvyk odsoudil. Vyjádřil se, že to je ‚něco, co nepřikázal a co mu nevyvstalo v srdci‘. (Jeremjáš 7:31)

Hříchy mají za následek smrt, ne muka v posmrtném životě. Podle Bible „mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt“. Avšak „kdo . . . zemřel, je zproštěn svého hříchu“. (Římanům 5:12; 6:7, 23)

Mrtví lidé netrpí. Je to jako by byli v hlubokém spánku nebo v nějaké formě bezvědomí. Je tedy jasné, že jakékoli úsilí pomoci mrtvým, není v souladu s biblickými naukami.

Jakou naději mají mrtví?

To však neznamená, že vaši blízcí zůstanou v tomto bezvědomí natrvalo. Naopak, mají skvělou naději.

Než Ježíš vzkřísil svého přítele Lazara, prohlásil, že jde, aby „ho probudil ze spánku“. (Jan 11:11) Při jiné příležitosti se vyjádřil, že „všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou“. (Jan 5:28, 29) Smrtí byli zproštěni svých dřívějších hříchů, takže po vzkříšení již nebudou trpět za to, co dělali předtím. Budou mít příležitost naučit se žít v dokonalých podmínkách. To je úžasná vyhlídka!

Pokud vás tato vyhlídka zaujala, neváhejte ověřit si pravdivost uvedených slibů. Svědkové Jehovovi vám v tom rádi pomohou.

K ZAMYŠLENÍ

▪ Jsou mrtví při vědomí? (Žalm 146:4; Kazatel 9:5, 6, 10)

▪ Připustil by Bůh, aby mrtví trpěli v ohnivém pekle? (Jeremjáš 7:31)

▪ Jakou naději mají mrtví? (Jan 5:28, 29)