Tower Bridge — Londýnská dominanta

PŘEHRÁT V JAZYCE

Tower Bridge — Londýnská dominanta

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BRITÁNII

I LIDÉ, kteří nikdy nebyli v Anglii, tento most ihned poznávají, a tisíce turistů jej každý rok navštíví. Obyvatelé Londýna po něm denně přecházejí a možná je už ani nenapadne, aby si most prohlédli nebo se zamysleli nad jeho historií. Tower Bridge patří k nejznámějším dominantám Londýna.

Tower Bridge, který někdy bývá zaměňován se sousedním mostem London Bridge, má spojitost s nedalekým londýnským Towerem. V roce 1872 anglický parlament projednával zákon, který by opravňoval ke stavbě mostu přes Temži. Navzdory námitkám guvernéra Toweru schválil parlament rozhodnutí o dalším přemostění řeky, ale pouze pod podmínkou, že nový most musí architektonicky ladit s Towerem. Výsledkem tohoto rozhodnutí je dnešní Tower Bridge.

V 18. a 19. století spojovalo oba břehy Temže mnoho mostů. Nejslavnějším byl Starý londýnský most. Avšak v roce 1750 již byl ve velmi chatrném stavu a navíc začal být brzdou dopravy mezi oběma břehy řeky. V přístavu pod mostem se tlačilo množství lodí z celého světa. Bývalo jich tolik, že člověk prý mohl po jejich spojených palubách ujít několik kilometrů.

Městský architekt Horace Jones na žádost Korporace města Londýna navrhl gotický zvedací most, který měl být postaven dále po proudu řeky od mostu London Bridge. Zvedací most by totiž umožnil volný průjezd lodím, které po Temži pluly západním směrem do doků. Most se měl vyznačovat technickým řešením, které v té době mnozí považovali za novinku.

Nepřehlédnutelná stavba

Horace Jones hodně cestoval, a když byl v Nizozemsku, zaujaly ho malé zvedací mosty postavené nad kanály. Vnukly mu myšlenku mostu se zvedacími rámy a protizávažím. Plány, jež vznikly na kreslicích prknech Jonesova týmu, pak mostu daly jeho nezaměnitelnou podobu. Tower Bridge byl na tehdejší dobu postaven moderními metodami za použití ocelové konstrukce obložené kamenem.

Most má dvě hlavní věže, které jsou spojené dvěma visutými lávkami ve výšce 34 metrů nad úrovní vozovky, což představuje výšku přibližně 42 metrů nad průměrným nejvyšším stavem hladiny řeky. Silnice vedoucí z obou břehů končí dvěma zvedacími rámy opatřenými protizávažím. Každý z těchto obrovských rámů váží asi 1 200 tun a zvedá se nahoru až do úhlu 86 stupňů. Vzniklým průjezdem mohou bezpečně proplout lodě do výtlaku 10 000 tun.

Pohon pro rámy

Rámy se zvedaly pomocí hydrauliky a tento druh pohonu také uváděl do chodu výtahy, které z úrovně vozovky dopravovaly pasažéry k visutým lávkám. Hydraulika dokonce ovládala i dopravní signalizaci. Energii pro celý mechanismus dodávala voda. A energie rozhodně nebyl nedostatek, bylo jí dokonce dvakrát více, než kolik bylo skutečně potřeba.

Pod jižní příjezdovou cestou k mostu byly umístěny čtyři parní kotle na uhlí, které vyráběly páru pod tlakem pěti až šesti kilogramů na centimetr čtvereční. Pára uváděla do chodu dvě obrovská čerpadla, která do systému přiváděla vodu pod tlakem šedesáti kilogramů na centimetr čtvereční. Natlakovaná voda byla uchovávána v šesti velkých akumulátorech, jež sloužily jako zásobníky energie potřebné ke zdvižení rámů. Akumulátory dodávaly energii osmi motorům, které poháněly zdvihací mechanismus. Jakmile byl celý systém uveden do chodu, rámy opatřené protizávažím se otočily na půlmetrových čepech a otevřely se. K plnému otevření stačila pouhá minuta.

A jak je to dnes

Páru dnes vystřídala elektrická energie. Ale tak jako v minulosti, i dnes se na mostě úplně zastaví doprava, když se rámy začnou otevírat. Chodci, turisté i všichni ostatní s úžasem pozorují tu podívanou.

Zazní výstražný signál, zavřou se závory, poslední vozidla opustí most a obsluha může dát znamení, že vše je připraveno. Čtyři spojovací čepy, které drží zvedací rámy u sebe, se uvolní, a most se otevírá. Pozornost diváků se teď obrací k řece. Všechny oči se upírají na plavidlo, které projíždí pod otevřeným mostem, ať už je to remorkér, výletní loď nebo plachetnice. O několik minut později zazní jiný signál. Rámy se zavřou a závory se zvednou. Jako první dokážou vystartovat cyklisté a teprve pak se rozjedou čekající auta. Několik vteřin po tom, co celé představení skončí, most opět stojí nehnutě a čeká, až připluje další loď.

Zvídavý pozorovatel se však nespokojí pouze s tím, že zhlédne tuto opakující se scénu. Připojí se k dalším návštěvníkům a vyjede výtahem na severní věž, kde si může se zájmem prohlédnout pečlivě připravenou výstavu o dějinách mostu, jejíž součástí je i pohyblivá figurína. Na dobových malbách je zde možné vidět stavbu mostu i jeho velkolepé slavnostní otevření. Zrnité hnědé fotografie i výstavní panely pomáhají pochopit, jakým technickým divem Tower Bridge je.

Z visutých lávek je nádherný výhled na Londýn. Západním směrem je vidět Svatopavelská katedrála a budovy bank ve finanční čtvrti. V dálce se pak tyčí věž pošty. Směrem na východ kdysi byly doky, ale teď byste je našli po proudu řeky, dál od dnešního velkoměsta. Na jejich původním místě byla postavena nová čtvrť Docklands, která upoutává pozornost moderní architekturou. Úchvatný, beroucí dech, zajímavý, ano, těmito výrazy by se dal popsat výhled, který se naskýtá z této londýnské dominanty.

Pokud někdy přijedete do Londýna, určitě si najděte čas, abyste si tuto historickou stavbu důkladně prohlédli. Tower Bridge je pozoruhodným stavitelským dílem, které ve vás zanechá nezapomenutelný dojem.

[Obrázek na straně 16]

Jedno ze dvou parních čerpadel, která kdysi dodávala energii motorům

[Podpisek]

[Obrázek na straně 16 a 17]

Oba zvedací rámy mostu se plně otevřou během necelé minuty

[Podpisek]

[Podpisek obrázku na straně 15]

PROBUĎTE SE!