Ta nejpalčivější otázka

„PROČ?“ Je velmi smutné přemýšlet o tom, jaká sklíčenost a bolest se může skrývat za tímto prostinkým slovem. Lidé si zmíněnou otázku často kladou po nějaké přírodní pohromě nebo jiném neštěstí. Nějakým územím se například prožene hurikán a nechá za sebou jen spoušť a smrt. Po zemětřesení se z nějakého města stanou pouhé hromady sutin. Při teroristickém útoku se klidný všední den změní v děsivou noční můru v podobě strachu a násilí. Nebo při nějakém neštěstí přijde o zdraví, či dokonce o život někdo z příbuzných nebo přátel.

Až příliš často jsou oběťmi těchto tragédií ti nejnevinnější a nejbezbrannější z nás. V poslední době bylo takových katastrof víc než dost, a mnozí lidé v zoufalství volali k Bohu: „Proč?“ Uveďme si některé příklady:

▪ „Proč jsi nám to, Bože, udělal? Čím jsme tě tak rozhněvali?“ Tato slova pronesla podle zpravodajské agentury Reuters jedna starší žena v Indii poté, co vlny tsunami zničily její vesnici.

▪ „Kde byl Bůh? A jestli je všemohoucí, proč tohle dopustil?“ Tyto otázky otiskly jisté noviny v Texasu, když jeden člověk začal střílet v kostele a přitom zranil a zabil mnoho věřících.

▪ „Proč Bůh dopustil, aby zemřela?“ To řekla jedna žena, jejíž přítelkyně zemřela na rakovinu a manžel zesnulé se pak musel postarat o jejich pět dětí.

Tito lidé nejsou jediní, kdo si myslí, že za jejich problémy v určitém smyslu může Bůh. Například v nedávném internetovém průzkumu veřejného mínění téměř polovina dotázaných vyjádřila názor, že příčinou přírodních katastrof, jako jsou třeba hurikány, je Bůh. Proč si to mnozí lidé myslí?

Náboženský zmatek

Náboženští vůdci, místo aby na tuto otázku poskytli uspokojivé odpovědi, často jen přispívají ke zmatku. Uvažujme nyní o třech obvyklých vysvětleních, která lidem předkládají.

Za prvé, mnoho duchovních tvrdí, že Bůh sesílá na lidi pohromy, aby potrestal ty zlé. Například když hurikán Katrina poničil New Orleans v Louisianě v USA, někteří duchovní tvrdili, že to byl trest od Boha. Poukazovali na rozšířenou korupci, hazardní hraní a nemravnost. Někteří z nich dokonce svá tvrzení dokazovali pomocí citátů z Bible a uváděli příklady toho, jak Bůh zničil zlé lidi potopou nebo ohněm. Takovými tvrzeními ovšem Bibli jen překroutili. (Viz rámeček „Je to trest od Boha?“.)

Za druhé, někteří duchovní říkají, že Bůh má své důvody, proč na lidstvo sesílá pohromy, ale že tyto důvody jsou nad naše chápání. Mnohé lidi však takové vysvětlení neuspokojuje. Říkají si: ‚Může snad láskyplný Bůh působit lidem takové utrpení a pak odmítat poskytnout vysvětlení těm, kdo touží po útěše a kdo se na něj prosebně obracejí s otázkou „Proč?“‘ Vždyť v Bibli se píše: „Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8)

Za třetí, další náboženští představitelé si myslí, že Bůh není všemohoucí a že lidi nemiluje. Takové vysvětlení však opět vyvolává  vážné otázky. Je Ten, kdo „stvořil všechny věci“ — včetně nepochopitelně rozlehlého vesmíru —, opravdu neschopný zabránit utrpení na jediné malé planetě? (Zjevení 4:11) Jak by mohl Ten, kdo do nás vložil schopnost milovat a jehož Slovo jej popisuje jako samotné zosobnění lásky, být k lidskému utrpení netečný? (1. Mojžíšova 1:27; 1. Jana 4:8)

Tři právě zmíněné body jsou samozřejmě jen příkladem toho, jak se lidé snaží vysvětlit otázku, proč Bůh připouští utrpení — otázku, která přemýšlivé lidi trápí už po celá staletí. V dalším článku se zamyslíme nad tím, co o této palčivé a aktuální otázce říká Bible. Uvidíte, že tato kniha vnáší do dané věci jasno a že její vysvětlení je vyrovnané a logické. Bible navíc poskytuje skutečnou útěchu všem lidem, kteří prožili nějakou tragédii.

[Rámeček a obrázek na straně 4]

Je to trest od Boha?

Tvrdí snad Bible, že původcem přírodních katastrof, které jsou dnes tak časté, je Bůh? Ani v nejmenším! Vykonání Božích rozsudků, jež jsou popsány v Bibli, se od přírodních katastrof v mnoha směrech zcela liší. Bůh například při svých zásazích rozlišoval, koho zničí, a koho ne; vidí lidem do srdce a zničil vždy pouze ty, kdo si to zasloužili. (1. Mojžíšova 18:23–32) Bůh navíc nejdřív dává varování, aby spravedlivým lidem umožnil uniknout.

Přírodní katastrofy naproti tomu udeří obvykle bez varování a přicházejí při nich o život či o zdraví jak lidé dobří, tak i špatní. Lidé do určité míry k takovým katastrofám sami přispívají tím, že ničí životní prostředí a stavějí domy v oblastech, kde jsou častá zemětřesení, záplavy a extrémní výkyvy počasí.

[Podpisek]

SENA VIDANAGAMA/AFP/Getty Images

[Obrázek na straně 4]

Náboženští vůdci předkládají matoucí směsici odpovědí