Jak jeden král objevoval moudrost

OD NAŠEHO DOPISOVATELE VE ŠPANĚLSKU

TŘINÁCTÉ století se vyznačovalo silnou nesnášenlivostí a nesmírným násilím. V Evropě řádila nechvalně proslulá inkvizice a křižácké války si vybíraly krutou daň na lidských životech. V tomto krvavém období se však jeden španělský král pokusil podnítit své současníky k přemýšlivosti. Jmenoval se Alfons X., zvaný též Alfons Moudrý.

Tomuto králi se připisuje zásluha za kulturní obrodu, jež bývá označována jako renesance ve 13. století. Jeho zásluhou bylo Španělsko obohaceno o nové vědomosti pocházející ze vzdálených zemí. Zajímal se především o umění, dějiny, zákonodárství a přírodní vědy. Svou činností hluboce ovlivnil kulturní vývoj ve Španělsku i v celé Evropě. Touha po vědění ho však dovedla ještě dál. Podnítila jej totiž k tomu, aby podporoval šíření Božího Slova, Svaté Bible.

Alfons měl významný podíl na vytvoření univerzity, kde mohli spolupracovat vzdělaní Židé, muslimové i „křesťané“. Jejich činnost usnadnil tím, že založil a financoval jednu z prvních státních knihoven na světě.

Alfons se osobně podílel na psaní a sestavování celé řady děl, jež se zabývala zákonodárstvím, přírodními vědami a dějinami. Podporoval rozvoj literatury včetně básnictví. V těchto oborech sám vynikal, o čemž svědčí jeho slavné cantigas. * Ty byly napsány v galicijštině, která se tehdy používala v lyrické poezii.

Překladatelská škola

Pod záštitou Alfonse byla založena toledská překladatelská škola. „Králova práce spočívala ve výběru překladatelů a také děl, která se mají překládat,“ vysvětluje se v knize La Escuela de Traductores de Toledo (Překladatelská škola v Toledu). „Revidoval překlady, podporoval diskuse učenců a dával podněty k vytváření nových literárních děl.“

Toledští učenci začali svou činnost tím, že přeložili celou řadu spisů z arabštiny. Muslimští učenci už předtím přeložili do arabštiny nejdůležitější díla řecké, indické, perské a syrské civilizace. Tak vznikla pokladnice vědění,  která jim velmi pomáhala dále rozvíjet znalosti matematiky, astronomie, dějin a zeměpisu. A toledská škola si dala za cíl z této pokladnice poznání těžit. Jak? Tím, že její učenci překládali důležitá arabská díla do latiny a španělštiny.

Zprávy o výsledcích práce toledských učenců se rozšířily do jiných zemí, a do Toleda se brzy začali hrnout vzdělaní muži ze severoevropských univerzit. To vše mělo rozhodující vliv na vědecký a literární pokrok celého západního světa. Tato rozsáhlá překladatelská činnost ve svém důsledku ovlivnila rozvoj renesance.

Díky práci toledských překladatelů se do rukou lékařů mohla dostat lékařská díla Galénova, Hippokratova a Avicennova. Na univerzitách v západním světě byl Avicennův Kánon lékařství základní lékařskou učebnicí až do 17. století. Astronomové mohli číst díla Ptolemaiova a využívat arabskou trigonometrii a astronomické tabulky al-Chwárizmího. *

Alfons chtěl, aby tyto překlady byly obecně dobře srozumitelné. Díky jeho iniciativě se španělština stala  jazykem používaným jak v literatuře, tak i ve vědě. Dílo, které Alfons zahájil, pomohlo opravit všeobecně rozšířený názor, že kultura je spojena výlučně s latinou.

Alfonsinská Bible

Zkušenosti, které toledští učenci získali překládáním tak rozsáhlého materiálu, se hojně zúročily, když Alfons přikázal, aby byly do španělštiny přeloženy části Bible. Podle názoru španělského historika Juana de Mariany totiž král doufal, že se tím španělština vytříbí a obohatí. Takový raný překlad Bible k rozvoji španělského jazyka nesporně přispěl.

Král byl přesvědčen o tom, že Bible je pro lidstvo cenným zdrojem poučení. V předmluvě k dílu Crónica de España napsal: „Uvažujeme-li o tom, jaký užitek plyne z posvátného Písma, vidíme, že spočívá v poučení o stvoření světa, o příchodu patriarchů, . . . o slíbeném příchodu našeho Pána Ježíše Krista, o jeho umučení, vzkříšení a nanebevstoupení.“

Alfons také dohlížel na přípravu náročného literárního projektu, který nazval General Estoria. Obsahoval španělský překlad částí Hebrejských písem. (Překlad částí Řeckých písem byl připojen později.) Toto monumentální dílo známé jako Alfonsinská bible (Biblia Alfonsina) bylo ve středověku největší svého druhu. Alfonsinská Bible byla mnohokrát opsána a zčásti přeložena do portugalštiny a katalánštiny.

Alfonsův odkaz

Středověké rukopisy z doby Alfonse X. napomohly k tomu, že se poznání Písma zachovalo i v době duchovní temnoty. Tyto překlady vyvolaly zájem o Bibli v národním jazyce a v následujících dvou stoletích byly pořízeny její další španělské překlady.

Dílo, které zahájil Alfons a jeho současníci, v jejich době neskončilo. Pokračovalo totiž díky vynálezu knihtisku a díky neúnavné práci mužů, kteří v šestnáctém století překládali Bibli jak ve Španělsku, tak i v jiných evropských zemích. Exemplář Bible ve svém vlastním jazyce nakonec mohli mít lidé po celé Evropě. Je sice pravda, že za vlády Alfonse X. probíhaly války a vzpoury, ale tento král se snažil shromažďovat a šířit vědomosti, díky čemuž byla mnoha lidem zpřístupněna moudrost z Božího slova.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 14]

RANÉ ŠPANĚLSKÉ PŘEKLADY BIBLE

Španělské překlady částí Písma, jež jsou obsaženy v dílech Alfonse X., nebyly prvními biblickými překlady ve španělštině. Hermannus Alemannus, jeden z překladatelů, kteří pracovali v toledské škole, předtím přeložil přímo z hebrejštiny do španělštiny Žalmy. A na začátku 13. století byl pořízen překlad známý jako Biblia medieval romanceada Prealfonsina (Prealfonsinská středověká románská Bible). (Viz fotografie vlevo.) Ten je považován za nejstarší úplnou španělskou Bibli. Zmíněným textem byl bezpochyby ovlivněn překlad, k jehož vzniku dal podnět Alfons X. o několik let později.

Znalec Thomas Montgomery o této prealfonsinské Bibli říká: „Překladatel této Bible vytvořil obdivuhodné dílo, které se vyznačuje přesností a vytříbeným jazykem. Překlad věrně tlumočí smysl vyjádřený ve Vulgátě a přitom nadbytečně nepoužívá latinské výrazy ani termíny. Jazyk je jednoduchý a jasný — takový, jaký má být v Bibli určené lidem, kteří nejsou zběhlí v latině.

[Podpisek]

Bible: Patrimonio Nacional. Real Biblioteca de El Escorial

[Obrázek na straně 12 a 13]

Socha Alfonse X. u vchodu do Španělské národní knihovny, Madrid

[Obrázky na straně 13]

Král s toledskými překladateli (nahoře); jeho opisovači (níže); Lukášovo evangelium v „Biblia Alfonsina“ (dole)

[Podpisek obrázku na straně 13]

Kromě sochy Alfonse X. všechny fotografie: Oronoz