Vyléčí věda všechny nemoci?

VYLÉČÍ novodobá věda každou nemoc? Poukazují biblická proroctví u Izajáše a ve Zjevení na dobu, kdy dobré zdraví všech bude výsledkem lidského úsilí? Vzhledem k řadě úspěchů na poli medicíny se někteří domnívají, že lidem se to jednou opravdu podaří.

Vlády a soukromí sponzoři nyní společně s OSN zahájili mimořádně rozsáhlou kampaň za vymýcení nemocí. Její součástí je například systematická snaha očkovat děti v rozvojových zemích. Kdyby se to podařilo, pak podle Dětského fondu OSN „by do roku 2015 více než 70 milionů dětí žijících v nejchudších částech světa dostalo každoročně vakcíny, které jim mohou zachránit život. Jedná se o vakcíny proti těmto chorobám a jejich příčinám: tuberkulóza, záškrt, tetanus, černý kašel, spalničky, zarděnky, žlutá horečka, hemofylus influenzae typ B, hepatitida B, dětská obrna, rotaviry, pneumokoky, meningokoky a japonská encefalitida.“ Podnikají se také kroky k zajištění podmínek nezbytných pro dobré zdraví — týká se to například nezávadné vody, lepší výživy a hygienické osvěty.

Vědcům však jde o víc než jen o základní zdravotní péči. V medicíně dochází díky moderním technologiím k převratným změnám. Tvrdí se, že přibližně každých osm let se poznatky v tomto oboru zdvojnásobí. Dále naleznete malou ukázku nejnovějších technologických výdobytků a dočtete se o cílech v boji proti nemocem.

▪ Rentgenové zobrazovací metody Lékaři a nemocnice již více než 30 let používají vyšetřovací metodu známou jako CT. Je to zkratka pro počítačovou tomografii (z anglického computed tomography). Pomocí CT skenerů lze získat trojrozměrné snímky vnitřních částí těla. Tato metoda umožňuje diagnostikovat různé nemoci a vyšetřovat vnitřní abnormality.

Vzhledem k tomu, že zmíněná metoda využívá rentgenové záření, vedou se polemiky o její bezpečnosti. Odborníci jsou nicméně přesvědčeni, že tato moderní technologie bude pro pacienty i nadále velmi užitečná. Michael Vannier, profesor radiologie ve fakultní nemocnici při Chicagské univerzitě, říká: „Za posledních několik let došlo k tak velkému pokroku, až z toho jde člověku hlava kolem.“

CT skenery jsou nyní rychlejší, přesnější a levnější. A právě rychlost je velkou výhodou těchto nejnovějších skenovacích metod. To je zvláště důležité při zobrazování srdce. Vzhledem  k tomu, že srdce neustále tluče, rentgenové snímky byly mnohdy rozmazané, a přesné hodnocení bylo tudíž obtížné. Časopis New Scientist popisuje nové skenery, které „se kolem těla otočí za pouhou třetinu sekundy, což je doba kratší než jeden srdeční stah“. Díky tomu je pak snímek ostřejší.

Pomocí nejmodernějších skenerů mohou lékaři zobrazit nejen anatomické detaily vnitřních tkání, ale také zkoumat biochemickou aktivitu určitých oblastí v těle. S použitím těchto zobrazovacích metod je většinou možné najít nádor, který je teprve v počátečním stadiu.

▪ Robotická chirurgie Technicky vysoce vyspělí roboti již nepatří jen do říše science fiction — tedy alespoň ne v lékařství. V dnešní době se s pomocí robotů vykonává tisíce operačních zákroků. V některých případech chirurgové operují s využitím dálkového ovládání, které jim umožňuje manipulovat s několika robotickými rameny. Tato ramena jsou vybavena skalpely, nůžkami, kamerami, kautery a dalšími chirurgickými nástroji. Díky takovým technickým vymoženostem mohou chirurgové provádět s neuvěřitelnou přesností i mimořádně složité operace. Časopis Newsweek uvádí: „Chirurgové využívající tuto metodu zjistili, že jejich pacienti, ve srovnání s těmi, kdo podstoupili klasickou operaci, méně krvácejí, mají menší bolesti, je u nich nižší riziko pooperačních komplikací, jsou kratší dobu hospitalizováni a rychleji se zotavují.“

▪ Nanomedicína Pojem nanomedicína označuje využití nanotechnologie v lékařství. Nanotechnologie je vědní obor zabývající se využíváním a vytvářením mikroskopických objektů. V této technologii se jako měřítko velikosti používá nanometr, tedy jedna miliardtina metru. *

Pro vaši představu o velikosti této měřicí jednotky uvádíme následující srovnání — list v tomto časopise má tloušťku asi 100 000 nanometrů, kdežto lidský vlas zhruba 80 000. Červená krvinka má průměr přibližně 2 500 nanometrů. Běžná bakterie měří asi 1 000 nanometrů a virus zhruba 100. A naše DNA má průměr asi 2,5 nanometru.

Odborníci na tuto technologii tvrdí, že v blízké budoucnosti vědci dokáží zkonstruovat mikroskopická zařízení, jimiž se budou provádět léčebné zákroky přímo uvnitř těla. Těmto zařízením se obvykle říká nanoroboti. Předpokládá se, že budou obsahovat mikroskopické počítače naprogramované na vykonávání velmi specifických úkonů. Je úžasné, že tato poměrně složitá zařízení se mají skládat ze součástek menších než 100 nanometrů. To je rozměr 25krát menší než průměr jediné červené krvinky.

Vzhledem k nepatrným rozměrům nanorobotů se plánuje, že jednou budou putovat i tenoučkými kapilárami a přinášet kyslík do anemických tkání nebo odstraňovat překážky v cévách a proteinové chomáčky v mozkových buňkách. Dokonce se uvažuje, že by mohli vyhledávat a ničit viry, bakterie a další choroboplodné zárodky. Pomocí nanorobotů bude také možné aplikovat léky přímo do cílené skupiny buněk.

 Vědci doufají, že pomocí nanotechnologie se výrazně zlepší vyhledávání rakovinového bujení. Doktor Samuel Wickline, profesor medicíny, fyziky a biomedicínského inženýrství, uvedl: „Otevírají se před námi ohromné možnosti. Budeme schopni daleko dříve najít i zcela nepatrné nádory a zničit je pomocí velmi účinných léků, které budou aplikovány přímo do místa bujení, čímž se sníží jejich škodlivé vedlejší účinky.“

Možná to zní jako hudba vzdálené budoucnosti, ale pro některé vědce je nanomedicína velmi reálnou možností. Špičkoví odborníci předpokládají, že během následujících deseti let se nanotechnologie bude využívat k léčení a obnově struktury živých buněk. Jeden zastánce této metody tvrdí: „Nanomedicína vymýtí téměř všechny běžné nemoci 20. století a také bolest a utrpení, které souvisejí s lékařskými zákroky. Posune hranice lidských možností.“ Někteří vědci už dokonce oznámili, že s úspěchem použili nanomedicínu u laboratorních zvířat.

▪ Genomika Tento obor se zabývá studiem struktury genů. Každá buňka lidského těla se skládá z mnoha složek nezbytných pro život. Jednou z nich je gen. Každý z nás má asi 35 000 genů, které určují barvu a strukturu našich vlasů, barvu kůže a očí, výšku postavy a další fyzické rysy. Geny hrají důležitou roli také proto, že na nich závisí kvalita našich vnitřních orgánů.

Poškození genů může mít dopad na naše zdraví. Někteří vědci jsou dokonce přesvědčeni, že každá nemoc je důsledkem genetické poruchy. Některé vadné geny jsme zdědili po rodičích. Jiné geny jsou narušeny vlivem špatného životního prostředí.

Vědci doufají, že brzy budou schopni určit konkrétní geny, které vytvářejí předpoklady pro vznik nemocí. To lékařům například umožní pochopit, proč se rakovina rozvine u některých lidí snáze než u jiných anebo proč u někoho probíhá určitý typ rakoviny agresivněji. Genomika může také odhalit, proč u některých pacientů je daný lék účinný, kdežto u jiných nezabírá.

Takové specifické genetické informace mohou vést ke zrodu takzvané personalizované neboli individualizované medicíny. V čem může být prospěšná pro vás? Personalizovaná medicína znamená, že léčbu bude možné upravit individuálně podle vašeho genetického profilu. Jestliže například máte dispozici k určitému onemocnění, pak to lékaři studiem genů budou moci zjistit dlouho před tím, než se objeví první příznaky. Zastánci tohoto oboru tvrdí, že dříve než se nemoc rozvine, bude možné změnou návyků, správnou léčbou a stravou vzniku onemocnění dokonce zabránit.

Geny mohou lékaře upozornit i na to, že by u vás mohlo dojít k nežádoucí reakci na nějaký lék. Díky této informaci vám pak budou moci předepsat přesně ten druh léku a určit takové dávkování, které potřebujete. Noviny The Boston Globe napsaly: „Dopad [individualizované medicíny] bude do roku 2020 zřejmě dalekosáhlejší, než si dneska dovedeme představit. Na cukrovku, srdeční choroby, Alzheimerovu nemoc, schizofrenii a mnoho dalších zdravotních problémů, které naši společnost tolik zatěžují, bude možné na základě genetického výzkumu připravit léky odpovídající potřebám konkrétních pacientů.“

Technologie, které jsme uvedli, představují jen malou část toho, co věda slibuje do budoucnosti. Lékařské poznatky neustále postupují kupředu neuvěřitelnou rychlostí. Vědci nicméně neočekávají, že se jim v dohledné době podaří zcela odstranit všechny nemoci. Dosud existuje mnoho překážek, které se zdají být nepřekonatelné.

Zdánlivě nepřekonatelné překážky

Jednou z překážek pokroku v odstraňování nemocí může být chování lidí. Vědci jsou například přesvědčeni, že kvůli poškození některých ekosystémů — což mají na svědomí lidé — se vyskytly nové a nebezpečné nemoci. Mary Pearlová, prezidentka nadace na ochranu přírody, poskytla časopisu Newsweek rozhovor, ve kterém řekla: „Od poloviny sedmdesátých let minulého století se objevilo více než 30 nových  nemocí včetně AIDS, Eboly, lymeské nemoci a SARS. Předpokládá se, že většina z nich byla na lidi přenesena z divokých zvířat.“

Další překážkou může být to, že lidé nyní jedí méně čerstvého ovoce a zeleniny a jejich strava naopak obsahuje více cukru, soli a nasycených tuků. Spolu s poklesem tělesné aktivity a dalšími nezdravými návyky to vede k nárůstu kardiovaskulárních chorob. Navíc stále větší počet lidí kouří, což má na celém světě za následek vážné zdravotní problémy a miliony úmrtí. Při automobilových nehodách je každoročně těžce zraněno nebo zemře asi 20 milionů lidí. Ve válkách či jinou formou násilí zemře nebo je zmrzačeno nesčíslné množství dalších. A miliony lidí mají špatné zdraví v důsledku zneužívání drog a alkoholu.

Bez ohledu na to, jaká je příčina zdravotních problémů a jak velkého pokroku v lékařských technologiích bylo dosaženo, některé nemoci stále způsobují velké utrpení. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ‚více než 150 milionů lidí trpělo někdy depresí, asi 25 milionů schizofrenií a 38 milionů epilepsií‘. Miliony lidí jsou nakaženy HIV/AIDS nebo průjmem, malárií, spalničkami, zápalem plic či tuberkulózou, přičemž na tyto nemoci umírá nesčíslné množství dětí a mladistvých.

Na cestě k odstranění nemocí však existují ještě další zdánlivě nepřekonatelné překážky. Dvěma velkými komplikacemi jsou chudoba a špatné vlády. V nedávné zprávě WHO bylo uvedeno, že miliony lidí, kteří umírají na infekční nemoci, by bylo možné zachránit, kdyby vlády dobře plnily svou úlohu a byl dostatek finančních prostředků.

Budou pomocí vědeckých znalostí a výrazného zlepšení lékařské technologie tyto překážky překonány? Bude už brzy svět bez nemocí? Z toho, co bylo uvedeno výše, nevyplývá jednoznačná odpověď. Lze ji však najít v Bibli. V následujícím článku se budeme zabývat tím, co Bible říká o době, kdy již žádné nemoci nebudou.

[Poznámka pod čarou]

 [Rámeček a obrázky na straně 7]

Rentgenové zobrazovací metody

Jasnější a přesnější zobrazení některých částí lidského těla může přispět k rozpoznání nemoci v počáteční fázi

[Podpisky]

© Philips

Siemens AG

Robotická chirurgie

Díky robotům vybaveným chirurgickými nástroji mohou lékaři provádět s neuvěřitelnou přesností i mimořádně komplikované operace

[Podpisek]

© 2006 Intuitive Surgical, Inc.

Nanomedicína

Mikroskopicky malá zařízení umožní zdravotníkům léčit nemoci na buněčné úrovni. Na obrázku vidíte, jak by mohli vypadat nanoroboti simulující funkci červených krvinek

[Podpisky]

Nakreslil: Vik Olliver (vik@diamondage.co.nz)/Navrhl: Robert Freitas

Genomika

Vědci doufají, že zkoumání genetické struktury konkrétního člověka jim umožní zjistit a léčit jeho onemocnění dokonce předtím, než se objeví první příznaky

[Podpisek]

Chromozomy: © Phanie/Photo Researchers, Inc.

[Rámeček na straně 8 a 9]

Šest neporažených nepřátel

Lékařské poznatky a příslušné technologie postupují kupředu neuvěřitelně rychle. Přesto je lidstvo neustále sužováno infekčními nemocemi. Šest smrtících chorob, které uvádíme níže, nebylo dosud poraženo.

HIV/AIDS

Do dnešní doby bylo virem HIV infikováno přibližně 60 milionů lidí a asi 20 milionů jich zemřelo na AIDS. Během roku 2005 se nakazilo dalších pět milionů a přes tři miliony nemocných zemřelo. Mezi nimi bylo více než 500 000 dětí. Převážná většina HIV pozitivních lidí nemá odpovídající léčbu.

Průjem

Průjem je pokládán za hlavní příčinu smrti chudých. Ročně dojde ke čtyřem miliardám případů onemocnění průjmem. Je průvodním jevem různých infekčních nemocí, které se mohou šířit kontaminovanou vodou a potravinami, ale také v důsledku nedostatečné osobní hygieny. Na tyto infekce ročně umírají více než dva miliony lidí.

Malárie

Ročně onemocní malárií přibližně 300 milionů lidí a asi milion jich zemře, z toho mnohé jsou děti. V Africe umírá na malárii každých třicet sekund jedno dítě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) „žádný zázračný lék na malárii věda zatím nenašla, a mnozí pochybují o tom, že se tak jednoduché řešení vůbec někdy najde“.

 Spalničky

Během roku 2003 spalničky připravily o život více než 500 000 lidí. Jedná se o vysoce nakažlivou nemoc, která je jednou z hlavních příčin smrti dětí. Každý rok se spalničkami nakazí asi 30 milionů lidí. Je ironií, že proti této chorobě už 40 let existuje účinná a levná vakcína.

Zápal plic

Podle WHO umírá na zápal plic více dětí, než kolik jich zemře na jiné nakažlivé nemoci. Každý rok jsou to asi dva miliony dětí ve věku do pěti let. Většinou se jedná o Afriku a jihovýchodní Asii. V mnoha částech světa není k dispozici dostatek zdravotnických zařízení, kde nemocní mohou dostat léčbu, která by jim zachránila život.

Tuberkulóza

Během roku 2003 zemřelo na tuberkulózu (TBC) více než 1 700 000 lidí. Velké obavy zdravotníků vyvolávají rezistentní kmeny TBC bacilů. Některé kmeny jsou rezistentní na všechny základní protituberkulózní léky. Rezistence vznikne v případě, kdy pacienti nejsou pod řádným lékařským dohledem nebo léčbu nedokončí.

[Rámeček a obrázek na straně 9]

Rozvoj alternativních forem medicíny

Lékaři zabývající se klasickou medicínou mívají výhrady k mnoha druhům léčebných metod, které spadají do oblasti tradiční a alternativní medicíny. Tradiční formy léčby využívá převážná většina obyvatel rozvojových zemí. V chudých oblastech si klasickou léčbu mnozí lidé ani nemohou dovolit a někteří zkrátka tradičním metodám více důvěřují.

Alternativní formy medicíny jsou velmi rozšířené v bohatších zemích. K nejoblíbenějším formám patří akupunktura, chiropraxe, homeopatie, naturopatie a používání rostlinných léků. Některé z těchto postupů byly vědecky zkoumány a zjistilo se, že v určitých případech jsou prospěšné. Účinnost jiných metod však spolehlivě prokázána nebyla, a proto rostoucí popularita alternativních forem medicíny vyvolává otázku, zda jsou tyto metody bezpečné. V mnoha zemích neexistují pro používání alternativních léčebných metod žádné směrnice. Za takových podmínek se pak často rozmáhá šarlatánství a prodej padělků. Nezřídka dochází i k tomu, že se lidé uchýlí ke škodlivému samoléčení. Stává se také, že léčby se ujímají příbuzní či přátelé, kteří sice mají dobrý úmysl, ale žádné odborné znalosti. To všechno má za následek nežádoucí reakce a ohrožení zdraví.

V zemích, kde jsou pro používání alternativních forem medicíny stanoveny určité směrnice, stále více lékařů zabývajících se klasickou medicínou uznává i tyto alternativní formy léčby a nabízí je svým pacientům. Každopádně však neexistuje žádný spolehlivý doklad, že díky těmto metodám jednou bude svět bez nemocí.