Přejít k článku

Přejít na obsah

Soužití s dřímajícím obrem

Soužití s dřímajícím obrem

Soužití s dřímajícím obrem

Sopky se odjakživa chovají záhadně. Po celá staletí mohou tiše dřímat, a když se náhle probudí, vyvolávají úžas. Také však kolem sebe rozsévají smrt. Během několika minut může sopečný výbuch zpustošit krajinu a zničit všechno, co v ní žije.

O TOM, že sopky jsou nebezpečné, nikdo nepochybuje. Jen v minulých třech stoletích si vyžádaly statisíce životů. Většina z nás v blízkosti takových dřímajících obrů sice nežije, ale těch, kdo mají aktivní sopky v sousedství, jsou miliony. Například Quito, hlavní město Ekvádoru, má ve své blízkosti sopku jménem Pichincha, která leží od něj na severozápad. Hora Popocatépetl, jejíž aztécké jméno znamená „Kouřící hora“, je od Mexico City vzdálená jen asi 60 kilometrů. Auckland na Novém Zélandu a Neapol v Itálii jsou velká města ležící na úpatí sopek. Miliony obyvatel těchto měst musí počítat s tím, že mohutné zemské síly pod jejich nohama mohou s prudkým duněním opět probudit dřímajícího obra k životu.

Nebezpečný obr

Obyvatelé Neapole žijí v sousedství Vesuvu už asi 3 000 let. Tato hora je od Neapole vzdálena jen 11 kilometrů. Je to kužel z části obklopený skalním hřebenem Monte Somma. Vesuv patří mezi nejnebezpečnější sopky na zemi. Protože jeho úpatí leží pod úrovní hladiny moře, je hora ve skutečnosti daleko větší, než se zdá.

Vesuv je činnou sopkou již dlouho. Při pověstném výbuchu, k němuž došlo v roce 79 n. l., byla zničena města Pompeje a Herculaneum. Od té doby se Vesuv probudil k životu více než padesátkrát. Při ničivém výbuchu v roce 1631 přišlo o život asi 4 000 lidí. Tehdy se začalo používat slovo „láva“. Pochází z latinského slova labi, což je tvar slovesa, které mimo jiné znamená „stékat“. Tento výraz výstižně označuje proud lávy stékající po příkrých svazích Vesuvu.

Vesuv doutnal dál po celá staletí. Při výbuchu, k němuž došlo v roce 1944, za druhé světové války, byla spojenecká vojska přivítána oblaky popela. Postižena byla nejen sousední města Massa a San Sebastiano, ale i známá pozemní lanovka, která vedla po úbočí hory. Tuto lanovku proslavila oblíbená italská píseň „Funiculì, Funiculà“.

Zdá se, že obyvatelé dnešní Neapole si žijí tak, jako by v jejich blízkosti žádné nebezpečí nečíhalo. Turisté obdivují historické a architektonické památky, obchody a kavárny kypí životem a bílé plachty zdobí hladinu neapolského zálivu. I sám Vesuv je stále oblíbenou atrakcí a je považován spíše za vlídného společníka než za nebezpečného dřímajícího obra.

Auckland — město sopek

V přístavním městě Aucklandu na Novém Zélandu jsou jakoby rozsety sopečné kužely. Město má přes milion obyvatel, a ti žijí mezi 48 malými sopkami. Dávnověká údolí vzniklá sopečnou činností tvoří dva přístavy, a sopečného původu jsou i tamní ostrovy. Nejlépe je vidět 600 let starý ostrov Rangitoto, který má stejné symetrické obrysy jako Vesuv. Když se tento ostrov zrodil, byla zasypána popelem nedaleká maorská vesnice.

Obyvatelé Aucklandu se naučili se svými sopkami žít. Na sopečném kuželu jménem Maungakiekie je dnes veřejný park a ovčí farma. Tato sopka leží uprostřed města. Na některých sopkách jsou dnes jezera, parky nebo sportoviště. Na jedné je hřbitov. Mnozí obyvatelé se rozhodli na úbočích sopek bydlet, protože je odtud krásný výhled.

Když se lidé začali v oblasti Aucklandu usazovat — nejdříve to byli Maorové a potom před 180 lety Evropané — sotva se zamýšleli nad sopečnou činností, k níž zde v minulosti docházelo. Důležité pro ně bylo, že mohou mít zemi, a to u moře a s úrodnou půdou. A právě úrodnost je charakteristickou vlastností sopečných půd i jinde na světě. Například v Indonésii jsou v blízkosti činných sopek některé z nejvýnosnějších oblastí, v nichž se pěstuje rýže. Půdu převážně sopečného původu mají i velmi výnosné zemědělské oblasti v západní části Spojených států. Při vhodných podmínkách může na území, které bylo pokryto lávou, již za necelý rok po výbuchu vyrašit rostlinstvo.

Systémy včasného varování

Mnoho čtenářů asi napadne otázka: Cožpak není nebezpečné žít v blízkosti sopek? Odpověď samozřejmě zní: Ano, nebezpečné to je. Ale vědci dokáží seizmickou i sopečnou činnost bedlivě sledovat. Například přední geologický ústav ve Spojených státech (U.S. Geological Survey) sleduje aktivní sopky po celém světě — včetně sopek v Neapoli a v Aucklandu. Pro tato místa jsou připraveny plány, podle nichž by se postupovalo v případě výjimečného stavu. Pomocí družicových globálních navigačních systémů, jež jsou v činnosti celých 24 hodin denně, a sítí seizmografů mohou vědci zjištovat podzemní pohyby magmatu neboli roztavených hornin.

Vesuv je pod neustálým dohledem. Odpovědní činitelé v Itálii zastávají názor, že opatrnosti nikdy nezbývá, a proto vytvořili plán pro neodkladnou záchrannou akci, aby se dokázali vypořádat s výbuchem téže síly, jaká se projevila v roce 1631. Odborníci tvrdí, že lidé žijící v nebezpečné zóně mohou být varováni a evakuováni dříve, než dojde k výbuchu.

Auckland leží v sopečné oblasti, kterou vědci označují jako monogenetickou. To znamená, že sopka, která zde už je, se k činnosti neprobouzí, ale místo toho se na různých místech vytvoří sopky zcela nové. Odborníci říkají, že k tomu dochází jedině po zemětřeseních, jež trvají několik dnů až týdnů. Tím by měli být lidé předem varováni, aby uprchli do bezpečí.

Nebezpečí se nesmí podceňovat

Monitorovat sopečnou činnost je sice nezbytné, ale jestliže se na výstrahu nedbá, není z toho prakticky žádný užitek. V roce 1985 byli odpovědní činitelé v kolumbijském městě Armero varováni před hrozícím výbuchem sopky Nevado del Ruiz. Z hory vycházelo dunění slyšitelné na vzdálenost 50 kilometrů, což bylo neklamnou výstrahou, ale obyvatelé města byli pouze vyzváni, aby zachovali klid. Město bylo zaplaveno bahnotoky a více než 21 000 lidí zahynulo.

I když k takovým katastrofám nedochází často, klidná období mezi výbuchy se využívají k dalšímu výzkumu a přípravným pracem. Stálé monitorování sopečné činnosti, náležitá předběžná opatření a výchova obyvatelstva tedy mohou napomoci k tomu, aby soužití s dřímajícím obrem nebylo tak nebezpečné.

[Rámeček a obrázek na straně 16]

BUĎTE PŘIPRAVENI!

Jste na přírodní katastrofu připraveni? Buďte si vědomi toho, jaké nebezpečné okolnosti mohou nastat v oblasti, kde žijete. Jako rodina mějte předem naplánováno, kde byste se sešli, kdybyste byli od sebe odtrženi, a koho byste informovali o místě, kde jste. Pro případ nouze mějte stále po ruce potraviny a vodu, lékárničku, oblečení, rozhlasové přijímače, vodotěsné svítilny a rezervní baterie. Kdybyste se ocitli bez cizí pomoci, měla by vám zásoba vystačit na několik dnů.

[Obrázek na straně 15]

Návštěvníci poblíž hlavního kráteru Vesuvu

[Podpisek]

©Danilo Donadoni/Marka/age fotostock

[Obrázek na straně 15]

Neapol a v pozadí Vesuv

[Podpisek]

© Tom Pfeiffer

[Obrázek na straně 15]

Umělcova představa velkého výbuchu, který v roce 79 n. l. zničil města Pompeje a Herculaneum

[Podpisek]

© North Wind Picture Archives

[Obrázek na straně 16]

Rangitoto, jeden z mnoha sopečných ostrovů Aucklandu

[Obrázky na straně 16 a 17]

Nahoře a vpravo: Popocatépetl v Mexiku

[Podpisky]

AFP/Getty Images

Jorge Silva/AFP/Getty Images

[Podpisek obrázku na straně 14]

USGS, Cascades Volcano Observatory