Přejít k článku

Přejít na obsah

Celosvětový úpadek morálky

Celosvětový úpadek morálky

Celosvětový úpadek morálky

„NA PODVÁDĚNÍ narazíte na každém kroku,“ říká David Callahan, autor nedávno vydané knihy The Cheating Culture (Společnost prosáklá podváděním). Poukazuje na to, že ve Spojených státech se člověk kromě jiného setkává s „podváděním ze strany středoškoláků a vysokoškoláků“, „pirátskými kopiemi“ hudebních a filmových nahrávek, „okrádáním zaměstnavatelů“, „rozsáhlými podvody v oblasti zdravotnictví“ a používáním steroidů ve sportu. Dodává: „Když vezmete v úvahu také různé formy porušování etických a právních norem, před očima vám vyvstane morální krize obrovských rozměrů.“

List The New York Times například uvedl, že hurikán Katrina, který koncem roku 2005 zasáhl Spojené státy, „odstartoval v moderní historii zcela mimořádnou ukázku podvodů, intrik a šokujícího selhání zodpovědných institucí“. Jedna americká senátorka poznamenala: „To, s jakou nehorázností k intrikám a podvodům docházelo a v jakém rozsahu se plýtvalo penězi, je naprosto šokující.“

Na druhou stranu je nutné připustit, že se stále ještě najdou lidé, kteří jednají nesobecky a laskavě. (Skutky 27:3; 28:2) Přesto je však velmi často slyšet otázka: „Co z toho budu mít já?“ Zdá se proto, že egocentrismus neboli postoj „já a jenom já“ dnes naprosto převládá.

Sobectví a bezostyšná nemorálnost jsou uváděny jako faktory, jež v minulosti přispěly k pádu různých civilizací, například Římské říše. Mohlo by to, co se děje v dnešní době, vést k něčemu dokonce ještě závažnějšímu? Existuje na zemi vůbec nějaké místo, jež by nebylo postiženo ‚vzrůstající nezákonností‘, která je podle biblického proroctví jedním ze znaků konce celého tohoto systému věcí? (Matouš 24:3–8, 12–14; 2. Timoteovi 3:1–5)

Úpadek postihuje celý svět

V listu Africa News z 22. června 2006 byla uveřejněna zpráva o „semináři na téma sexuální zneužívání a pornografie“ v chudinských čtvrtích v jisté části Ugandy. Noviny napsaly, že „příčinou nárůstu prostituce a zneužívání drog v této oblasti je to, že rodiče zanedbávají své děti“. Dále bylo uvedeno: „Pan Dhabangi Salongo, zodpovědný pracovník Útvaru pro ochranu dětí a rodiny na policejní stanici v Kawempe, řekl, že počet případů zneužívání dětí a domácího násilí zde děsivě narůstá.“

Podle jednoho lékaře v Indii „místní společnost opouští své kulturní dědictví“. Jedna tamní filmová režisérka konstatovala, že „rostoucí zneužívání drog společně se stále běžnějším promiskuitním jednáním je jen další známkou toho, že Indie klesá na úroveň ‚zhýralé západní civilizace‘“.

Chu Pchejčcheng, tajemník Čínské sexuologické asociace v Pekingu, poznamenal: „Kdysi v naší společnosti existovalo povědomí o tom, co je správné a co špatné. Dnes si každý může dělat, co chce.“ V článku otištěném v časopise China Today bylo napsáno: „Společnost je stále ochotnější tolerovat mimomanželské milostné vztahy.“

Anglický list Yorkshire Post nedávno uvedl tento postřeh: „Zdá se, když jde o obchodní zájmy, všichni ochotně využívají nahotu a smyslné scény. Zhruba o jednu generaci dříve by to způsobilo pobouření. Dnes jsme ale sexuální tematikou bombardováni ze všech možných stran a pornografie . . . se stala nedílnou součástí hlavního proudu.“ Článek dále pokračoval slovy: „Filmy, které byly kdysi určeny divákům starším osmnácti let, dnes běžně sleduje celá rodina. A podle názoru lidí, kteří bojují proti pornografii, jsou často cílovou skupinou těchto filmů především děti.“

Článek v The New York Times Magazine popisoval, že ‚někteří náctiletí vypráví o svých sexuálních zážitcích bez jakéhokoli citového zaujetí, jako by se bavili o tom, co si dají k obědu‘. V časopise Tweens News, který obsahuje rady pro rodiče 8 až 12letých dětí, bylo uvedeno: „Jedna dívka načmárala na papír tento srdcervoucí vzkaz: ‚Mamka mě pořád nutí, abych se šla pobavit, našla si kluka a spala s ním. Je mi teprve dvanáct . . . Pomozte mi!‘“

Doba se opravdu velmi změnila! Kanadský list Toronto Star poznamenal, že ještě nedávno by „již pouhá představa svazku mezi homosexuály nebo lesbičkami vyvolala pobouření“. Barbara Freemenová, profesorka sociálních dějin na Carletonské univerzitě v Ottawě, však podotýká: „Lidé nyní říkají: ‚Osobní život je moje věc. Do toho mi nikdo nemá co mluvit.‘“

Je tedy jasně vidět, že morálka na mnoha místech světa během posledních několika desítek let rychle upadá. Co je příčinou tohoto výrazného posunu? Co si o tom všem myslíte vy? A k čemu tyto změny nakonec povedou?