Co říká Bible

Co to znamená být křesťanem?

„KDYŽ se v naší zemi o někom řekne, že je křesťan, znamená to, že jednou týdně chodí do kostela,“ říká Kingsley z Afriky. Raad, který žije na Středním východě, vysvětluje: „V naší komunitě jsou křesťané považováni za skupinu, která se v záležitostech oblékání, oslav a v postoji k ženám drží západních zvyků a tradic.“

Znamená být křesťanem opravdu jenom to, že člověk jde jednou za týden do kostela a drží se určitých společenských zvyků a tradic? Nemělo by se snad slovo „křesťan“ logicky vztahovat na člověka, který se ztotožňuje s Kristovými názory, uznává stejné hodnoty a jedná v souladu s Kristovým příkladem a učením? * Co znamenalo být křesťanem v době, kdy se křesťanství zrodilo?

Rané křesťanství — způsob života

Svým následovníkům Ježíš řekl: „Jste moji přátelé, jestliže děláte, co vám přikazuji.“ (Jan 15:14) Jelikož se to, co Ježíš učil, týkalo všech oblastí života, jeho učedníci o svém náboženství zpočátku mluvili jako o „Cestě“. (Skutky 9:2) Brzy potom však „byli božskou prozřetelností nazváni křesťané“. (Skutky 11:26) Toto nové jméno, kterým byli označeni, znamenalo, že uznávají Ježíše za Božího Syna, který lidstvu sdělil vůli svého nebeského Otce. Díky této víře se jejich způsob života lišil od toho, jak žili všichni ostatní lidé.

Kristovo učení podněcovalo jeho následovníky, aby žili v souladu s tím, co Bible říká, a vyhýbali  se takovým skutkům, jako je „smilstvo, nečistota, nevázané chování, modlářství, provozování spiritismu, nepřátelství, rozepře, žárlivost, výbuchy hněvu, sváry, . . . pitky, hýření a podobné věci“. (Galaťanům 5:19–21; Efezanům 4:17–24) Křesťanům v Korintu apoštol Pavel připomněl, že někteří z nich právě takové věci v minulosti dělali. Potom dodal: „Ale byli jste čistě umyti, ale byli jste posvěceni, ale byli jste prohlášeni za spravedlivé ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.“ (1. Korinťanům 6:9–11)

Ernest W. Barnes v knize The Rise of Christianity (Vzestup křesťanství) napsal: „Křesťanské hnutí je ve svých hodnověrných raných dokumentech představováno jako hnutí naprosto mravné a dbalé zákona. Jeho členové si přáli být dobrými občany a loajálními poddanými. Vyhýbali se nedostatkům a neřestem pohanství. V soukromém životě se snažili být pokojnými sousedy a spolehlivými přáteli. Byli vedeni ke střídmosti, pracovitosti a čistému způsobu života. V prostředí, v němž převládala zkaženost a mravní bezuzdnost, byli poctiví a pravdomluvní — pokud zachovávali věrnost svým zásadám. Měli vysoká měřítka sexuálního jednání: manželský svazek uchovávali ve vážnosti a v rodině žili čistým rodinným životem.“ Právě podle těchto rysů bylo možné poznat křesťany.

Jiným význačným znakem prvních křesťanů byla horlivá kazatelská činnost. Kristus svým následovníkům přikázal: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů.“ (Matouš 28:19, 20) Jean Bernardi, profesor na pařížské Sorbonně, napsal: „[Křesťané] měli vycházet na veřejnost a mluvit všude a s každým. Na silnicích i ve městech, na náměstích i v domácnostech. Ať byli vítáni, či nikoli. K chudým lidem i k lidem bohatým, kteří byli zavaleni majetkem. . . . Museli cestovat po silnicích, plavit se na lodích a vydávat se až na samotný kraj světa.“

Pravé křesťanství dnes

I dnes by praví křesťané měli být nápadní svým odlišným způsobem života, stejně jako se lišili křesťané v prvním století. Proto se svědkové Jehovovi usilovně snaží přísně se držet zásad, podle kterých žili první křesťané. Lidé si všímají, že svědkové Jehovovi přizpůsobují svůj život tomu, co učí Bible.

Například New Catholic Encyclopedia uznává, že svědkové Jehovovi jsou známí jako „jedna ze skupin, které mají nejlepší chování na světě“. V listu Deseret News, který vychází v Salt Lake City ve státě Utah, bylo napsáno, že svědkové Jehovovi „propagují pevná rodinná pouta a vychovávají pracovité a poctivé občany“. List dále uváděl: „Jejich členové se drží vysokého morálního kodexu. Jsou přesvědčeni, že kouření, nadměrné pití, užívání drog, hazardní hry, sexuální promiskuita a homosexualita poškozují vztah člověka k Bohu. Svědkové vyučují poctivosti a dobrým pracovním návykům.“

Svědkové Jehovovi si také berou k srdci odpovědnost být horlivými kazateli. New Catholic Encyclopedia o tom říká: „Základní povinností každého člena . . . je vydávat svědectví o Jehovovi tím, že oznamuje jeho blížící se Království. . . . Jestliže chce člověk být opravdovým svědkem, musí nějakým způsobem účinně kázat.“

Být pravým křesťanem je tedy něco jiného než patřit k některé z mnoha církví křesťanstva. Sám Ježíš předpověděl, že se na světě objeví křesťané falešní. (Matouš 7:22, 23) Svědkové Jehovovi vás povzbuzují, abyste zjistili, co Ježíš skutečně učil, a abyste podle toho začali jednat. Právě tak se totiž člověk může stát pravým křesťanem. Ježíš řekl: „Jestliže to víte, jste šťastní, děláte-li to.“ (Jan 13:17)

[Poznámka pod čarou]

ZAJÍMALO BY VÁS?

▪ Koho Ježíš nazval svými přáteli? (Jan 15:14)

▪ Jakému jednání by se praví křesťané měli vyhýbat? (Galaťanům 5:19–21)

▪ Do jaké činnosti by se praví křesťané měli zapojit? (Matouš 28:19, 20)

[Obrázky na straně 26]

Stejně jako před staletími, i dnes jsou praví křesťané horlivými kazateli