Přejít k článku

Přejít na obsah

Majestátní monolit

Majestátní monolit

Majestátní monolit

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V KANADĚ

PO STALETÍ jej rybáři a námořníci využívali jako spolehlivý navigační bod. Básníci, spisovatelé a malíři jej zvěčnili ve svých dílech. Jedna encyklopedie říká, že tento monolit je „tajuplný a fascinující“. Percé Rock, jak se tento monolit jmenuje, majestátně vystupuje z třpytivě modrých vod Atlantského oceánu u východního cípu poloostrova Gaspé v zálivu svatého Vavřince. Je asi 430 metrů dlouhý, 90 metrů široký a přes 80 metrů vysoký.

Odvážlivci z řad místních obyvatel dříve šplhali po skalní stěně a vybírali tam vejce z ptačích hnízd. V zájmu ochrany monolitu i ptáků, kteří na něm hledali útočiště, však v roce 1985 vláda provincie Québec vyhlásila Percé Rock a blízký ostrov Bonaventure za ptačí rezervaci. Na ostrově Bonaventure sídlí druhá největší kolonie terejů bílých na světě.

Někteří lidé zastávají názor, že v dávné minulosti byl Percé Rock spojen s pevninou a měl až čtyři oblouky. Dnes však existuje jen jeden. Je to přes 30 metrů široká brána na vzdálenějším konci monolitu. Při odlivu je Percé Rock spojen s pevninou písečnou lavicí. Odvážným turistům se tak asi čtyři hodiny naskýtá možnost dojít až k patě monolitu. Podél skalní stěny se potom mohou dostat až k oblouku. To však znamená asi patnáct minut klopýtat mělkou vodou.

Takový výlet ale není bez nebezpečí. Jeden turista, který se mezi popadanými balvany vydal na cestu k oblouku, vypráví: „Každou chvíli bylo slyšet, jak vzduchem letí kus skály a padá do vody jako malá bomba. Některé narazily na kameny čouhající z vody a vždycky to znělo jako rána z pušky.“

Mnozí návštěvníci řekli, že Percé Rock se vyznačuje nádherou, při níž se tají dech. Tento skalní útvar je však jen jedním z mnoha divů, které jsou na naší krásné planetě k vidění. Jsou rozmanité a je jich bezpočet. Když některý z nich pozorujete, možná i vás to podněcuje, abyste se ‚zastavili a projevili pozornost podivuhodným Božím dílům‘. (Job 37:14)

[Podpisek obrázku na straně 23]

© Mike Grandmaison Photography