Mladí lidé se ptají . . .

Proč mě pořád s někým srovnávají?

„Když mě rodiče nebo učitelé s někým srovnávají, rozčiluje mě to.“ Mia *

„Srovnávání ve mně vyvolává pocit, že jsem nemožná, protože já sama bych si přála být jako člověk, se kterým mě srovnávají.“ April

VE ŠKOLE ti učitel vyčítá, že nedosahuješ v matematice tak dobrých výsledků jako tvoji spolužáci. Doma ti rodiče předhazují, že nejsi tak pořádná jako tvoje sestra. Nebo slyšíš poznámku: „Tvoje maminka byla moc hezká, když byla v tvém věku.“ Tato slova tě zabolí, protože tě napadne, že tomu člověku připadáš ošklivá. A tak máš možná někdy chuť zakřičet: „Proč ostatní nechápou, že každý člověk je jiný? Proč mě pořád s někým srovnávají?“

Proč je srovnávání tak zraňující? Je vůbec k něčemu dobré? A jak se můžeš s takovými situacemi vyrovnat?

Proč je to zraňující?

Jedním z důvodů je to, že když tě někdo s někým srovnává, jeho slova často tnou do živého. Jinak řečeno, takový člověk možná nahlas vysloví to, o čem ty jenom přemýšlíš. Například Becky připouští: „Když jsem sledovala spolužáky, kteří měli spoustu kamarádů, říkala jsem si: ‚Chtěla bych být jako oni, protože pak bych byla oblíbenější.‘“

Co vyvolává takovou nejistotu? Vezmi v úvahu, co prožíváš ve fyzickém, citovém a duševním ohledu. Ve tvém těle dochází k rychlým změnám. Vztah k rodičům je čím dál složitější a radikálně se může měnit i tvůj postoj k lidem opačného pohlaví. A tak si můžeš říkat: „Je to, co se se mnou děje, normální?“

Možná si myslíš, že jediným způsobem, jak to zjistit, je porovnat se s jinými mladými lidmi, kteří zažívají totéž. A v tom je právě problém! Když se ti totiž zdá, že ostatní se s tím vším vyrovnávají lépe, znejistíš. A když se tě pak někdo z dospělých zeptá: „Proč nemůžeš být jako ten a ten?“, tvoje nejhorší obavy se potvrdí a pomyslíš si: ‚Já fakt asi nejsem normální!‘

O dalším důvodu, proč může být srovnávání zraňující, mluví April. „Když tě lidé srovnávají, a to zvlášť s někým, kdo je ti blízký,  můžeš na toho člověka žárlit a mít zlost.“ Přesně to zažila Mia. Rodiče a učitelé ji neustále srovnávali s její starší sestrou. „Vyprávěli mi, co všechno už dokázala, když jí bylo tolik, co mně,“ říká. K čemu to vedlo? „Měla jsem pocit, že jsme soupeřky. Někdy jsem ji dokonce nesnášela.“

Je tedy zřejmé, že srovnávání může mít špatné následky. Vzpomeň si také, co se odehrálo mezi nejbližšími přáteli Ježíše. Poslední večer před jeho smrtí vznikl mezi apoštoly „prudký spor“. Kvůli čemu? Vzájemně se srovnávali a dohadovali se „o to, který z nich se zdá být největší“. (Lukáš 22:24) Z toho všeho je vidět, že jsou situace, kdy srovnávání může být škodlivé. Je to tak ale vždycky?

Někdy je srovnávání užitečné

Uvažuj o biblickém příběhu, který vypráví o mladém Danielovi a jeho třech hebrejských přátelích. Tito mladí lidé nechtěli jíst pochoutky od babylónského krále, protože to Boží zákon zakazoval. (3. Mojžíšova 11:4–8) Daniel chtěl přesvědčit strážce, aby jim pomohl, a tak mu navrhl určitou zkoušku. Řekl, že po deset dnů budou jíst pouze potraviny, které jsou podle Božího zákona přijatelné, a pak ať strážce porovná hebrejské chlapce s ostatními mladíky. Jak tato zkouška dopadla?

V Bibli je uvedeno: „Na konci deseti dnů vypadalo . . . vzezření [těchto Hebrejců] lépe a masitěji než všech dětí, které jedly královy pochoutky.“ (Daniel 1:6–16) Daniel a jeho přátelé v této zkoušce uspěli. Všimni si ale, že to nebylo díky tomu, že by byli lepší než ostatní mladí lidé. Dobrého výsledku dosáhli především proto, že se rozhodli poslouchat zákony, které Bůh dal svému lidu.

Připadáš si někdy jako tito mladí Hebrejci? Pokud žiješ podle biblických mravních měřítek, nepochybně mezi ostatní mladé lidi nezapadáš. Někteří z těch, kdo vidí, že jednáš jinak, jsou možná zmateni a „stále o [tobě] mluví utrhačně“. (1. Petra 4:3, 4) Jiní si však mohou všimnout, že tvé „znamenité chování“ vede k dobrým výsledkům, a budou se chtít dozvědět něco o Jehovovi. (1. Petra 2:12) A právě v takových situacích může být prospěšné, když tě lidé srovnávají s ostatními.

Srovnávání může být užitečné ještě v dalším ohledu. Ty máš možná pocit, že doma pomáháš dostatečně — přinejmenším ve srovnání s tím, co dělají tvoji sourozenci. Rodiče ale tvůj názor sdílet nemusí. Aby ti pomohli dívat se na to jinak, možná ti ukáží příklad nějaké biblické postavy a vybídnou tě, abys její postoje a jednání porovnal se svými.

Rodiče ti mohou například připomenout, že Ježíš byl sice nazýván Pánem a Učitelem, ale přesto svým učedníkům ochotně umyl nohy. (Jan 13:12–15) A pak tě povzbudí, abys Ježíšův pokorný postoj a svědomitý přístup k práci napodoboval. Bible totiž všechny křesťany, a to bez ohledu na jejich věk, vybízí, aby měli neustále před očima Krista jako svůj vzor a aby „věrně následovali jeho šlépěje“. (1. Petra 2:21) Takové srovnávání nám pomáhá být pokornými a rozvíjet vlastnosti, díky kterým je pak v Jehovových očích naše osobnost krásnější.

Co můžeš dělat, když srovnávání dopadá v tvůj neprospěch

Je pochopitelné, že pokud tě někdo srovnává s tvým sourozencem nebo vrstevníkem, a ty z toho vždycky vyjdeš jako horší, možná tě to zlobí nebo skličuje. Co s tím můžeš dělat?  „Pochopení člověka jistě zvolňuje jeho hněv,“ řekl moudrý král Šalomoun. (Přísloví 19:11) Jak ti pochopení pomůže? I když ti to tak možná nepřipadá, ten, kdo tě s někým srovnává, například rodič nebo učitel, to pravděpodobně dělá proto, že mu na tobě záleží. Cathy vysvětluje: „Když mě někdo s někým srovnává, ptám se sama sebe: ‚Jak se mi tím snaží pomoct?‘“ Cathy si uvědomila, že díky tomuto pozitivnímu přístupu jí srovnávání tolik nevadí ani ji neskličuje.

Co když ti ale připadá, že to nebere konce? Například se může zdát, že tě někdo z rodičů stále porovnává s tvým sourozencem a ty z toho vždycky vyjdeš špatně. Možná by bylo dobré za rodičem zajít a s úctou mu vysvětlit, jaké pocity to v tobě vyvolává. Třeba si vůbec neuvědomuje, že to na tebe působí tak negativně.

Nezapomeň však, že je „čas mluvit“ a „čas být zticha“. (Kazatel 3:7) Až ti tedy zase někdo poví, že jsi horší než někdo jiný, nenech se ovládnout hněvem. Dříve než si s rodičem nebo kýmkoli, kdo ti to řekl, promluvíš, uklidni se. Tvoje slova pak budou znít přesvědčivěji. (Přísloví 16:23)

Ke zmírnění negativních pocitů vyvolaných takovým srovnáváním často přispěje to, když si uvědomuješ, že máš i své silné stránky. Apoštol Pavel řekl Timoteovi: „Ať nikdo nikdy nepohlíží svrchu na tvé mládí.“ (1. Timoteovi 4:12) Když začal Timoteus sloužit jako křesťanský dozorce, byl poměrně mladý. Někteří se na něj proto možná dívali kriticky a srovnávali ho s jinými muži, kteří byli starší a zkušenější. Ale takové srovnávání nebylo oprávněné. Přestože byl Timoteus mladý, na cestách s Pavlem získal mnoho zkušeností. Také uměl účinně používat Boží slovo a upřímně se staral o své duchovní bratry a sestry. (1. Korinťanům 4:17; Filipanům 2:19, 20)

Až se tedy zase příště staneš terčem negativního srovnávání, přemýšlej: ‚Je ta kritika oprávněná?‘ Pokud na tom, co ti někdo řekl, je kus pravdy, snaž se z toho něco naučit. Pokud to ale byl jen takový zevšeobecňující výrok typu „proč nemůžeš být jako tvůj bratr?“, snaž se na to dívat ze správného úhlu. Na srovnávání se vždy pokus najít alespoň něco pozitivního.

Jehova Bůh tě nehodnotí na základě toho, že by tě porovnával s jinými nedokonalými lidmi. (Galaťanům 6:4) Nevidí jen to, jak vypadáš navenek, ale vidí, jakým člověkem jsi uvnitř. (1. Samuelova 16:7) A Jehova ví dokonce ještě víc — ví, jakým člověkem se snažíš být. (Hebrejcům 4:12, 13) Neočekává, že nebudeš dělat chyby, a zaměřuje se na tvoje dobré vlastnosti. (Žalm 130:3, 4) Už jen toto vědomí ti může pomoci vyrovnat se s tím, když tě někdo s někým srovnává.

Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají . . .“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb

[Poznámka pod čarou]

K ZAMYŠLENÍ

▪ Jaký typ porovnávání tě většinou rozzlobí?

▪ Jak se vypořádáš s tím, když tě rodiče nepřestanou porovnávat s druhými?

[Praporek na straně 12]

„Byla bych radši, kdyby člověk, který mi chce poradit, neříkal: ‚Měla bys být jako ta a ta.‘ Asi by bylo lepší, kdyby mě nejdřív pochválil za moje dobré vlastnosti a pak mi laskavým způsobem ukázal, v čem se můžu zlepšit.“ Natalie

[Obrázek na straně 13]

Snaž se s úctou vysvětlit, jak na tebe srovnávání působí