Přejít k článku

Přejít na obsah

Mají chudí nějakou naději?

Mají chudí nějakou naději?

Mají chudí nějakou naději?

TVRDĚ pracovat, aby si člověk vydělal na živobytí, je zcela v pořádku — pokud ovšem dostane za svou namáhavou práci řádně zaplaceno. Všimněme si, co k tomu řekl jeden pisatel Bible: „Poznal jsem, že není pro ně nic lepšího, než aby se radovali . . . a také že by každý člověk měl jíst a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“ (Kazatel 3:12, 13)

Jak jsme už ale viděli, v současném světovém ekonomickém systému jsou lidé nuceni tvrdě pracovat, aniž za to bývají náležitě ohodnoceni. Mnozí zůstávají chudí a musí dennodenně bojovat o přežití. Jen zřídkakdy mají důvod k tomu, aby se ze svého života ‚radovali a aby v něm viděli dobré‘. Světové bohatství dosáhlo nebývalé úrovně, ale když přijde na to, kdo se z veškerého toho přepychu může těšit, je polovina lidstva jaksi mimo hru.

Bůh se o chudé lidi zajímá

Stvořitel lidstva, Jehova Bůh, nemá z takové situace pražádnou radost. S chudými lidmi soucítí. V Bibli o něm čteme: „Určitě nezapomene na křik ztrápených.“ (Žalm 9:12) Jehova je Bohem, který se o chudé lidi stará.

V Písmu se o něm říká: „Tobě se svěřuje nešťastný, chlapec bez otce. Sám ses stal jeho pomocníkem.“ (Žalm 10:14) Všimněme si, že tento biblický verš mluví o jednotlivcích, a ne o chudých jako o skupině. * Ano, Bůh se zajímá o každého člověka osobně a bere v úvahu jeho potřeby. Každý je pro něj cenný a hodný toho, aby mu věnoval svou pozornost. Jehova vybízí lidi ze všech společenských vrstev, aby se od něj učili a těšili se z jeho přátelství.

Jednou z věcí, které se lidé mohou od Boha naučit, je projevování soucitu druhým. Svědkové Jehovovi se na své společenství dívají jako na jednu velkou duchovní rodinu. Jeden druhého si váží a panuje mezi nimi láskyplná atmosféra pravého křesťanství. Pán Ježíš Kristus svým následovníkům jednou řekl: „Vy všichni jste bratři.“ (Matouš 23:8) Proto všichni, kdo se stavějí na stranu pravého uctívání, se zároveň stávají součástí křesťanského společenství, ve kterém neexistuje žádné dělení na bohaté a chudé. Praví křesťané se jeden o druhého zajímají a v časech nouze se vzájemně povzbuzují.

V Bibli jsou uvedeny zásady, díky nimž je možné zmírnit nepříznivé důsledky chudoby. Písmo říká, že Bůh odsuzuje to, když si člověk znečišťuje tělo, ať už například užíváním tabákových výrobků nebo nadměrným pitím alkoholu. (Přísloví 20:1; 2. Korinťanům 7:1) Člověk, který v souladu s těmito biblickými zásadami žije, ušetří peníze, jež by jinak promrhal kvůli svým zlozvykům. Také se vyhne nemocím, které lidi v důsledku kouření a nadměrného pití postihují. A navíc nemusí platit výlohy, jež jsou s léčbou takových onemocnění spojeny. Bible člověka vede také k tomu, aby se nenechal ovládnout hmotařstvím a chamtivostí. (Marek 4:19; Efezanům 5:3) Když se v těchto ohledech řídíme Božím slovem, nepromrháme své peníze ani v hazardních hrách.

Bible obsahuje zásady pro běžný život, které jsou praktické, i když je někdo velmi chudý. Dokládá to i následující zkušenost.

V jedné zemi s vysokou nezaměstnaností jistá tovární dělnice riskovala ztrátu zaměstnání, protože svého nadřízeného požádala o úpravu pracovní doby tak, aby se mohla účastnit křesťanských shromáždění. Její šéf ji mohl klidně propustit. Představte si ale, jak byla tato žena i její spoluzaměstnankyně překvapeny, když vedoucí jejímu přání vyhověl. Navíc jí sdělil, že si přeje, aby v továrně dál pracovala, a pochvalně o ní řekl, že je to „vynikající pracovnice“. Díky čemu to tak dobře dopadlo?

Ta dělnice byla svědkem Jehovovým a v životě se řídila biblickými zásadami. Přála si „chovat se ve všem poctivě“, a proto nelhala ani nekradla, a tak si díky své poctivosti získala dobrou pověst. (Hebrejcům 13:18) Jednala v souladu s inspirovanou zásadou uvedenou Kolosanům 3:22, 23 a pracovala „celou duší“. To znamená, že dodržovala pokyny svého zaměstnavatele a celodenní práci, za kterou byla placena, každý den také svědomitě odváděla.

Žijeme samozřejmě ve světě ovládaném ekonomickým systémem, v němž hraje prim sobectví a zisk. Lidé, kteří si hluboce váží biblických zásad a řídí se jimi, si možná sice jen horko těžko obstarávají jídlo, oblečení a bydlení, ale zato se těší z čistého svědomí vůči svému Stvořiteli. Navíc mají důvěru, že díky Jehovovi, ‚Bohu, který dává naději‘, jsou před námi lepší časy. (Římanům 15:13)

Chudoba bude odstraněna jednou provždy

Z Bible se dozvídáme, že Jehova nenávidí lidi, kteří chudé nespravedlivě utlačují. Boží inspirované slovo říká: „Běda těm, kdo stanoví škodlivé předpisy, a těm, kdo neustále píší a napsali naprosté těžkosti, aby odstrčili ponížené od právní pře a vyrvali právo od ztrápených . . ., aby se vdovy staly jejich kořistí a aby vydrancovali i chlapce bez otce!“ (Izajáš 10:1, 2) Ať už chudé přehlížejí vědomě nebo nevědomky, ti, kdo dnes hýbou světovou ekonomikou, jsou částí utlačujícího systému, který Všemohoucí Bůh již brzy odstraní.

Prorok Izajáš takovým utiskovatelům klade závažnou otázku: „Co budete dělat v den, kdy vám bude věnována pozornost, a ve zkáze, až přijde zdaleka?“ (Izajáš 10:3) Jehova takové lidi připraví o jejich byznys tím, že zničí nespravedlivý systém, který podporují.

Božím záměrem však je víc než jen zakročit proti těm, kdo utlačují druhé. Pro přímé lidi má připraven svět, ve kterém už žádné bezpráví nebude existovat. Prostřednictvím vlády, která je daleko schopnější než vlády lidské, umožní všem lidem vést uspokojující, radostný život oproštěný od veškeré chudoby. Aby se vám v té době dobře dařilo, nebudete k tomu potřebovat velké dědictví, dobré konexe ani obchodnického ducha. Díky čemu si ale můžeme být jistí, že k takovým změnám skutečně dojde?

Ježíš Kristus, kterého Jehova pověřil vládou nad lidstvem, o této nádherné budoucnosti mluvil jako o „znovustvoření“. (Matouš 19:28) Toto slovo v sobě nese myšlenku obnovy neboli vzniku nového života. Použitím výrazu „znovustvoření“ Ježíš zdůraznil, že Jehova, náš láskyplný Stvořitel, dá spravedlivým lidem příležitost žít v takových podmínkách, v jakých si to pro ně původně přál. Mezi mnoho příjemných věcí, které lidstvu v té době zajistí, bude patřit i to, že jednou provždy odstraní ekonomické tlaky a tíseň, jež dnes mnozí lidé zažívají.

Bible o vládě Ježíše Krista prorocky říká: „On . . . osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka. Bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání. Z útlaku a z násilí vyplatí jejich duši, a jejich krev bude v jeho očích drahocenná.“ (Žalm 72:12–14)

Tato nádherná budoucnost se otevírá i před vámi. Chcete-li však odpovídat požadavkům, jež pravý Bůh stanovil pro lidi, kteří budou žít v novém světě, musíte se nejprve dozvědět, jaká je jeho vůle, a pak ji konat. Na základě biblického poznání dělejte moudrá rozhodnutí. Uchovávejte si živou naději na nádhernou budoucnost, kterou Bůh pro lidstvo připravil. Rozhodně nebudete zklamáni. Boží slovo totiž slibuje: „Ne navždy bude . . . chudý zapomenut, ani naděje mírných nikdy nezanikne.“ (Žalm 9:18)

[Poznámka pod čarou]

^ 6. odst. Dva další biblické texty, v nichž se mluví o tom, že Bůh se o trpící lidi zajímá, jsou například Žalm 35:10 a Žalm 113:7.

[Praporek na straně 9]

Otevírá se před vámi nádherná budoucnost

[Rámeček a obrázek na straně 10]

Měl bych se přestěhovat za lepším živobytím?

Bible lidem neříká, kde mají žít a pracovat. Na základě biblických zásad se však člověk může rozhodnout, zda by bylo rozumné se z ekonomických důvodů přestěhovat do jiné země. Uvažujte o následujících otázkách a o příslušných biblických zásadách, které se k nim vztahují.

1. Nenechal jsem se ovlivnit planými historkami? Přísloví 14:15 říkají: „Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích.“ Jeden muž z východní Evropy se přestěhoval do jisté bohaté země, ale pak poznamenal: „Slyšel jsem, že peníze tu rostou jak listí na stromech. Pořád jsem ale ještě nenašel ty stromy.“

2. Mám vyrovnaný názor na potřeby své rodiny? Nepletu si náhodou skutečné potřeby s nerealistickými touhami? Je pravda, že otcové mají odpovědnost postarat se o svou manželku a děti po hmotné stránce. (1. Timoteovi 5:8) Ale mají také Bohem svěřenou odpovědnost poskytovat svým dětem vedení v mravním a duchovním ohledu. (5. Mojžíšova 6:6, 7; Efezanům 6:4) Když se otec přestěhuje jinam, možná se mu podaří zaopatřit svou rodinu po hmotné stránce lépe. Ale když se se svými dětmi neuvidí celé týdny, měsíce, nebo dokonce roky, v mravním ani duchovním směru jim nebude schopen předat nic.

3. Uvědomuji si, že v důsledku dlouhodobého odloučení budeme s manželkou oba vystaveni většímu nebezpečí, že se dopustíme cizoložství? Boží slovo manželské partnery vybízí, aby vzájemně brali ohled na sexuální potřeby toho druhého. (1. Korinťanům 7:5)

4. Uvědomuji si, že pokud budu pracovat v jiné zemi ilegálně, může to vést k tvrdému postihu od tamních úřadů? Praví křesťané jsou povinni dodržovat zákony země, ve které žijí. (Římanům 13:1–7)

[Obrázky na straně 8 a 9]

Bez ohledu na to, zda jsme chudí nebo bohatí, biblické zásady jsou praktické pro každého

[Podpisek obrázku na straně 7]

Nahoře: © Trygve Bolstad/Panos Pictures