Mladí lidé se ptají . . .

Proč se mnou nikdy nikdo nepočítá?

„Připadá mi, že o víkendu se všichni náramně baví, jenom já ne.“—Renee

„Děcka se spolu vždycky sejdou a něco podnikají, ale mě nechají trčet doma!“—Jeremy

JE NÁDHERNÝ den a ty zrovna nemáš nic v plánu. Zdá se ale, že jsi jediný. Všichni ostatní totiž někde jsou a dobře se baví. Jen s tebou už zase nikdo nepočítal.

Nebýt někam pozvaný je už samo o sobě dost frustrující, ale závěry, které si z toho člověk dělá, bývají ještě horší. Snad si říkáš: ‚Možná, že se mnou není něco v pořádku. Proč o mou společnost nikdo nestojí?‘

Proč to tak bolí

Touha zapadnout do kolektivu a být uznávaný je zcela normální. Člověk je tvor společenský, a proto mu kontakt s druhými přináší potěšení. Předtím než Jehova stvořil Evu, řekl o Adamovi: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám.“ (1. Mojžíšova 2:18) Je tedy jasné, že druhé k životu potřebujeme; byli jsme tak prostě stvořeni. A právě proto nás tak zraňuje to, když nás druzí přehlížejí.

Zvlášť hluboké zklamání můžeme prožívat tehdy, když s námi druzí nepočítají opakovaně nebo když v nás ti, které bychom chtěli mít za přátele, vyvolají pocit, že pro ně nejsme dost dobří. Mladá Marie říká: „Existují party mladých, kteří si spolu užijí spoustu legrace, ale z jejich jednání vycítíte, že na to, aby vás vzali mezi sebe, nejste dost dobří.“ Když tě druzí mezi sebe neberou, může to v tobě vyvolat pocity osamělosti a marnosti.

Někdy můžeš cítit osamělost i ve chvílích, kdy je kolem tebe spousta lidí. Nicole říká: „Možná to zní divně, ale pamatuji si, jak jsem se cítila hrozně osamělá na jednom společenství. Příčinou asi bylo to, že kolem mě sice byla spousta  lidí, ale nikdo z nich mi nebyl zvlášť blízký.“ Někteří mladí lidé se cítí osamělí dokonce i na křesťanských sjezdech. Meagan říká: „Zdá se, že všichni znají všechny, jenom mě nezná nikdo!“ Mladá Maria má podobné pocity. Říká: „Připadá mi, že kolem mě je spousta přátel, jen já žádné nemám.“

Vůči pocitům osamělosti není imunní nikdo, dokonce ani ti, kdo jsou zdánlivě oblíbení a šťastní. Jedno biblické přísloví říká: „I při smíchu může bolet srdce.“ (Přísloví 14:13) Když jsou pocity osamělosti stravující a dlouhodobé, může si to na člověku vybrat svou daň. V Bibli se píše: „Kvůli bolesti srdce je zkrušený duch“, nebo jak říká jiný překlad: „Trápení srdce deptá ducha.“ (Přísloví 15:13; Starý zákon — Překlad s výkladem) Pokud se někdy cítíš zdeptaný kvůli tomu, že tě druzí mezi sebe neberou, co s tím můžeš dělat?

Jak s osamělostí bojovat

Abys nad pocity osamělosti zvítězil, zkus uplatnit následující návrhy:

▪ Zaměř se na své klady. (2. Korinťanům 11:6) Polož si otázku: „Jaké jsou mé silné stránky?“ Přemýšlej o svých vlohách a pěkných vlastnostech a napiš si je sem.

․․․․․

Když se cítíš odstrčený, své klady — třeba ty, které sis napsal výše — si připomeň. Máš sice také své slabosti, na jejichž odstranění bys měl pracovat, ale snaž se na své chyby příliš nezaměřovat. Místo toho se na sebe dívej jako na někoho, kdo na sobě pracuje. Všechno sice ještě není tak, jak má být, ale něco se ti už přece jen podařilo. A právě na to se zaměřuj.

▪ Rozšiř se. (2. Korinťanům 6:11–13) Při seznamování se s druhými buď iniciativní. Připusťme, že to není jednoduché. Devatenáctiletá Liz říká: „Skupiny lidí ti možná nahánějí strach, ale když půjdeš jen za jedním z nich a řekneš ‚ahoj‘, zapadneš do té skupiny snáz, než si myslíš.“ (Viz rámeček „Jak vést konverzaci“.) Když je řeč o přehlížení, dej pozor, abys právě ty nebyl tím, kdo přehlíží druhé, například letité. Dospívající Cori vzpomíná: „Když mi bylo 10 nebo 11, měla jsem kamarádku, která byla mnohem starší. Ale i přes ten věkový rozdíl jsme si byly opravdu blízké.“

Přemýšlej o dvou dospělých lidech ve vašem sboru, které bys rád poznal líp.

․․․․․

Na příštím shromáždění bys za nimi mohl zajít a dát se s nimi do řeči. Zeptej se jich, jak poznali pravdu. Čím víc se budeš snažit získat přátele v „celém společenství bratrů“, tím menší bude pravděpodobnost, že si budeš připadat odstrčený a osamělý. (1. Petra 2:17)

▪ Svěř se někomu dospělému. (Přísloví 17:17) Když si o svých pocitech promluvíš se svými rodiči nebo s jiným dospělým člověkem, možná se tím tvůj pocit osamělosti zmírní. Právě to zjistila jedna 16letá dívka. Nejdřív se velmi trápila tím, že je odstrčená. „Stále jsem si lámala hlavu nad tou situací, kvůli které jsem se tak cítila. Pořád jsem se tím v mysli zaobírala. Pak jsem si o tom ale promluvila s mamkou a ta mi poradila, jak se s tím mám vyrovnat. Když se ze svých pocitů vypovídáte, opravdu vám to pomůže.“

Pokud si někdy potřebuješ o svých neustávajících pocitech osamělosti promluvit, na koho se můžeš obrátit?

․․․․․

▪ Přemýšlej o druhých. (1. Korinťanům 10:24) Bible říká, že bychom měli ‚s osobním zájmem upírat oči nejen na své vlastní záležitosti, ale i na záležitosti ostatních‘. (Filipanům 2:4) Je pravda, že když se cítíš opomíjený, můžeš snadno propadnout smutku či depresi. Avšak místo aby ses utápěl v pocitech zoufalství, zkus udělat něco pro ty, kdo potřebují pomoc. Možná se ti dokonce podaří tímto způsobem navázat nová přátelství.

Přemýšlej o někom, například v rodině nebo ve sboru, kdo by tvou společnost nebo pomoc  ocenil. Napiš si jméno tohoto člověka do následujícího řádku a vepiš si tam také, v čem konkrétně bys mu mohl pomoci.

․․․․․

Když budeš o druhých přemýšlet a něco pro ně dělat, nebudeš mít tolik času zabývat se sám sebou. Díky tomu získáš pozitivnější náhled na život i lepší přístup k druhým, a pro ně tak bude příjemnější být v tvé společnosti a případně se s tebou spřátelit. V Příslovích 11:25 se říká: „Kdo velkoryse svlažuje jiné, bude také sám velkoryse svlažován.“

▪ Dobře si vybírej. (Přísloví 13:20) Je lepší mít jen několik dobrých přátel, kterým na tobě záleží, než mnoho takzvaných přátel, kvůli nimž by ses mohl dostat do problémů. (1. Korinťanům 15:33) Uvažuj o mladém Samuelovi, o němž se píše v Bibli. Ve svatostánku se mohl cítit osamělý. Jeho spolupracovníci Chofni a Pinechas jednali špatně a nebyli zrovna dobrou společností, přestože to byli synové velekněze. Kdyby chtěl Samuel mezi ně zapadnout, rovnalo by se to duchovní sebevraždě. Ale Samuel se o to ani nesnažil. Bible uvádí: „Zatím chlapec Samuel rostl a byl stále milejší jak ze stanoviska Jehovova, tak z lidského.“ (1. Samuelova 2:26) Kterým lidem byl Samuel stále milejší? Pinechasovi a Chofnimu určitě ne. Ti se zřejmě Samuelovi kvůli jeho příkladnému chování vyhýbali. Díky svým pěkným vlastnostem si Samuel získal ty, kdo se řídili Božími měřítky. I pro tebe budou dobrými přáteli ti lidé, kteří milují Jehovu.

▪ Buď pozitivní. (Přísloví 15:15) Čas od času se osamělý cítí každý — přinejmenším do určité míry. Co v takové situaci dělat? Místo aby ses neustále zaobíral negativními věcmi, snaž se dívat na svět z té lepší stránky. Nemůžeš sice ovlivnit všechno, co se v tvém životě stane, ale pamatuj, že můžeš ovlivnit to, jak na různé věci reaguješ.

Pokud se tedy cítíš opomíjený, podnikni pozitivní kroky a změň buď danou situaci, nebo alespoň svůj pohled na ni. Nikdy neztrácej ze zřetele, že Jehova nás zná a ví, jaké máme potřeby a jak je co nejlépe uspokojit. Pokud tedy zápasíš s neustálými pocity osamělosti, modli se v té věci k Jehovovi. A buď si jistý, že „on sám tě podpoří“. (Žalm 55:22)

Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají . . .“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb

 K ZAMYŠLENÍ

▪ Jaké pozitivní kroky můžeš podniknout, pokud si připadáš odstrčený?

▪ Které biblické texty ti pomohou mít na sebe vyrovnaný názor a neužírat se negativními myšlenkami?

[Rámeček a obrázek na straně 12]

Jak vést konverzaci

▪ Usmívej se. Když druzí uvidí, že jsi usměvavý, dají se s tebou ochotněji do řeči.

▪ Představ se. Řekni, jak se jmenuješ a odkud jsi.

▪ Ptej se. Aniž bys byl indiskrétní, taktně se druhých zeptej na něco z jejich života.

▪ Naslouchej. Nepřipravuj si v mysli, co řekneš dál. Především naslouchej. Další otázka nebo myšlenka tě napadne sama od sebe.

▪ Uvolni se. Rozhovorem se ti mohou otevřít dveře k novému přátelství. A tak se z toho těš!