Krok 7

Buďte příkladem

Proč je to důležité? Slovy dětem předáváme často jenom informaci, ale svými skutky je učíme, jak jednat. Rodiče například dětem říkají, že mají být uctivé a mluvit pravdu. Když pak ale křičí jeden na druhého nebo na děti a když se pomocí lží snaží vyhnout nepříjemným závazkům, dětem tak vštěpují model jednání dospělých. Napodobování rodičů je totiž „jeden z nejúčinnějších způsobů, jak se děti učí,“ říká doktor Sal Severe, autor odborných publikací.

Proč je to náročné? Rodiče jsou nedokonalí. Apoštol Pavel napsal: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Římanům 3:23) K otázce ovládání se v řeči učedník Jakub uvedl: „Jazyk, ten nemůže zkrotit nikdo z lidí.“ (Jakub 3:8) Kromě toho není ničím neobvyklým, že trpělivost svých rodičů děti zkoušejí až do krajnosti. „Je neuvěřitelné, jak snadno mě naše holky dokážou rozčílit,“ říká Larry, otec dvou dcer, který je jinak klidný a nemá problém se sebeovládáním.

Co pomáhá: Snažte se být dobrým — ne dokonalým — příkladem. A na své případné chyby reagujte tak, aby si z toho děti vzaly poučení. Chris, otec dvou děvčat, říká: „Když na děti vyjedu nebo když udělám rozhodnutí, které na ně má nepříznivý dopad, připustím svou chybu a omluvím se jim. Tím je učím, že i rodiče dělají chyby a že se všichni musíme snažit své chování zlepšovat.“ Kostas, o kterém byla zmínka již dříve, říká: „Zjistil jsem jednu věc — díky tomu, že se já omluvím, když mi povolí nervy, i moje dcery se naučily omluvit se, když udělají něco nesprávného.“

Jehova Bůh říká: „Nedrážděte své děti, ale dál je vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:4) Když ten, kdo má autoritu, něco říká a něco jiného dělá, děti to dráždí stejně jako dospělé, a možná ještě víc. Proto je užitečné, aby si rodiče na konci každého dne položili následující otázky: ‚Kdybych za celý den neřekl ani slovo, co by se děti naučily z mého jednání? Odpovídalo by to tomu, co se jim snažím vštípit slovy?‘

[Praporek na straně 9]

„Ty . . ., který vyučuješ jiného, sám sebe nevyučuješ?“ (Římanům 2:21)

[Obrázky na straně 9]

Když se rodič omluví, učí tím dítě, aby jednalo stejně