Jsem v zajetí dvou kultur — Jak to mohu zvládnout?
Mladí lidé se ptají . . .
Jsem v zajetí dvou kultur — Jak to mohu zvládnout?
„Rodiče pocházejí z Itálie, takže otevřeně dávají najevo své city a jsou vřelí. Teď žijeme v Anglii. Zde jsou lidé velmi zdrženliví a zdvořilí. Mám pocit, že nepatřím ani do jedné kultury — jsem příliš italský na to, abych byl Brit, a příliš britský na to, abych byl Ital.“ Giosuè, Anglie
„Učitel mi řekl, že když mluví, měl bych se na něj dívat. Když ale mluví tatínek a já se mu dívám do očí, vytkne mi, že je to drzé. Připadá mi, že jsem v zajetí dvou kultur.“ Patrick, alžírský imigrant žijící ve Francii
Je někdo z tvých rodičů imigrant?
□ Ano □ Ne
Liší se jazyk nebo kulturní prostředí ve škole od toho, na co jsi zvyklý doma?
□ Ano □ Ne
KAŽDÝ rok se miliony lidí stěhují do jiných zemí. Mnozí se setkávají s velmi náročnými situacemi. Najednou jsou obklopeni lidmi, kteří mluví jiným jazykem, mají jinou kulturu a jinak se oblékají. Výsledkem je, že jsou často terčem posměchu. To zjistila například Noor, když se s rodiči přestěhovala z Jordánska do Severní Ameriky. Vypráví: „Chodívali jsme jinak oblečení a lidé si z toho dělali legraci. A my jsme jejich styl humoru vůbec nechápali.“
S jiným problémem se setkala Nadia. „Narodila jsem se v Německu. Moji rodiče jsou ale Italové, takže mluvím německy s italským přízvukem. Spolužáci mi říkali ‚hloupá cizinka‘. Když ale přijedu do Itálie, mluvím italsky s německým přízvukem. A tak nevím, kam vlastně patřím. Ať jsem kdekoli, všude se cítím jako cizinka.“
S jakými dalšími potížemi se potýkají děti, jejichž rodiče jsou imigranti? A jak mohou svou situaci využít co nejlépe?
Kulturní propast a jazyková bariéra
Mladí, jejichž rodiče pocházejí z jiné země, zjišťují, že kulturní propast se někdy vytváří i doma. Čím to je? Děti se často přizpůsobují nové kultuře rychleji než rodiče. Například Aně bylo osm let, když se s rodiči přistěhovala do Anglie. „Můj bratr i já jsme si na Londýn zvykli velmi rychle,“ vypráví. „Pro rodiče, kteří předtím dlouho žili na malém portugalském ostrově Madeira, to však bylo dost náročné.“ Voeun, které byly tři roky, když se její rodiče přestěhovali z Kambodže do Austrálie, říká: „Rodiče se moc dobře nepřizpůsobili. Tatínek se na mě často zlobil, protože jsem nechápala jeho názory a způsob uvažování.“
Taková kulturní propast mezi mladými lidmi a jejich rodiči může být jako hradní příkop, který je od sebe odděluje. Další překážkou v rodině může být jazyková bariéra, která je jako hradní zeď postavená kolem příkopu. Její základ je položen tehdy, když se děti naučí nový jazyk rychleji než rodiče. Bariéra se pak zvětšuje, když děti začnou zapomínat rodný jazyk. Tím se v rodině velmi komplikuje smysluplná komunikace.
Ian, kterému je nyní 14 let, zjistil, že se taková bariéra mezi ním a rodiči vytvořila po tom, co se z Ekvádoru přestěhovali do New Yorku. Říká: „Mluvím teď víc anglicky než španělsky. Učitelé ve škole mluví anglicky, kamarádi mluví anglicky a se svým bratrem taky mluvím anglicky. Hlavou se mi pořád honí angličtina a na španělštinu už tam není místo.“
Máte podobné pocity jako Ian? Pokud jste s rodiči přijeli do cizí země v době, kdy jste byli ještě malí, možná vás nenapadlo, že někdy později by vám rodný jazyk mohl být k něčemu užitečný. A tak se mohlo stát, že jste jej zapomněli. Noor, o které jsme už mluvili, říká: „Tatínek trval na tom, abychom doma mluvili arabsky, ale my jsme nechtěli. Učit se arabštinu nám připadalo jako zbytečná zátěž. Kamarádi mluvili anglicky. Všechny televizní programy, na které jsme se dívali, byly v angličtině. K čemu by nám byla arabština?“
Teď, když jste starší, si možná začínáte uvědomovat, jaké výhody to má, když člověk dobře ovládá svůj rodný jazyk. Vy však zjišťujete, že je pro vás obtížné vybavit si slova, která vás dříve napadala automaticky. Třináctiletý Michael, jehož rodiče se z Číny přistěhovali do Anglie, říká: „Oba jazyky se mi pletou.“ Ornelle, které je 15 let a do Londýna se přestěhovala z Konga, přiznává: „Chci něco říct mamince v ngalštině, ale nejde mi to, protože jsem si už zvykla mluvit anglicky.“ Lee se narodila v Austrálii, ale její rodiče pocházejí z Kambodže. Mrzí ji, že nedokáže jejich jazykem mluvit plynule. Vypráví: „Když si povídám s rodiči a chci jim vysvětlit, co si o některých věcech myslím, tak najednou zjistím, že mi to nejde, protože jejich jazyk neumím tak dobře.“
Proč se vyplatí propast překonat?
Pokud jste svůj rodný jazyk částečně zapomněli, není to žádné neštěstí. Můžete se ho totiž znovu naučit. Nejprve si ale budete muset uvědomit, jaké výhody vám to přinese. Giosuè, kterého jsme už citovali v úvodu, říká: „Jazyk rodičů jsem se naučil proto, že jsem jim chtěl být blízko citově a především duchovně. Díky tomu, že jsem jazyk zvládl, jsem dokázal pochopit jejich pocity. A jim to zase pomohlo, aby chápali mě.“
Mnozí mladí křesťané se učí jazyk rodičů z toho důvodu, že chtějí jiným imigrantům předávat dobrou zprávu o Božím Království. (Matouš 24:14; 28:19, 20) Salomão, která s rodiči přijela do Londýna, když jí bylo pět let, vysvětluje: „Je perfektní, když dokážete vysvětlit biblické texty ve dvou jazycích. Rodný jazyk jsem málem zapomněla, ale teď, když jsem v portugalském sboru, dokážu plynule mluvit anglicky i portugalsky.“ Patnáctiletý Oleg, který nyní žije ve Francii, říká: „Mám radost z toho, že můžu pomáhat druhým. Dokážu vysvětlovat Bibli lidem, kteří mluví rusky, francouzsky nebo moldavsky.“ Noor si uvědomila, že je potřeba více kazatelů mezi arabsky mluvícími lidmi. Vypráví: „Chodím teď do kurzu a snažím se pochytit všechno, co jsem zapomněla. Změnila jsem svůj postoj. Teď chci, aby mě někdo opravoval, a chci se učit.“
Co můžete udělat pro to, abyste jazykem svých rodičů dokázali mluvit plynule? V některých rodinách zjistili, že děti se oba jazyky naučí dobře tehdy, když se doma mluví výhradně rodným jazykem. * Můžete také rodiče požádat, aby vám pomohli naučit se jejich jazykem psát. Stelios vyrostl v Německu, ale jeho mateřštinou je řečtina. Říká: „Rodiče si se mnou každý den povídali o nějakém biblickém verši. Přečetli verš nahlas a já jsem ho pak napsal. Teď umím číst a psát německy i řecky.“
Pokud dobře znáte dvě kultury a dokážete mluvit dvěma nebo více jazyky, má to jednoznačné výhody. Díky znalosti obou kultur můžete lépe chápat pocity druhých a snadněji odpovídat na jejich otázky týkající se Boha. Bible uvádí: „Muž se raduje z odpovědi svých úst, a jak dobré je slovo v pravý čas!“ (Přísloví 15:23) Preeti, která se narodila v Anglii a jejíž rodiče jsou z Indie, vysvětluje: „Znám obě kultury, a proto se ve službě cítím jistěji. Chápu lidi obou národností. Vím, čemu věří a jaké mají názory.“
„Bůh není stranický“
Pokud tedy máte pocit, že jste v zajetí dvou kultur, nenechte se tím sklíčit. V podobné situaci se ocitli někteří lidé, o nichž se píše v Bibli. Například Josef se narodil v hebrejské kultuře, ale jako chlapec byl prodán do Egypta, kde strávil zbytek života. Rodný jazyk však nikdy nezapomněl. (1. Mojžíšova 45:1–4) Díky tomu pak mohl své rodině pomoci. (1. Mojžíšova 39:1; 45:5)
Timoteus, který hodně cestoval s apoštolem Pavlem, měl řeckého otce, ale židovskou matku. (Skutky 16:1–3) To, že vyrůstal ve dvou odlišných kulturách, se mu však nestalo překážkou. Dokázal naopak chápat kulturní rozdíly, a tak mohl pomáhat druhým, když sloužil jako misionář. (Filipanům 2:19–22)
Dokážete se i vy dívat na svou situaci jako na výhodu spíše než na překážku? Pamatujte na to, že „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost“. (Skutky 10:34, 35) Jehova vás má rád kvůli tomu, kým jste, ne kvůli tomu, odkud pocházíte. V tomto článku jsme citovali výroky mladých lidí, kteří své znalosti a zkušenosti využívají k tomu, aby lidem ze své etnické skupiny pomáhali dozvědět se o našem nestranném a láskyplném Bohu Jehovovi. Chcete následovat jejich příklad? Pokud ano, určitě vám to přinese velkou radost. (Skutky 20:35)
Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají . . .“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb
[Poznámka pod čarou]
^ 21. odst. Další praktické podněty najdete v článku „Jak vychovávat své děti v cizí zemi — Problémy a výhody“, který vyšel ve Strážné věži z 15. října 2002.
K ZAMYŠLENÍ
▪ Setkal ses už s nějakou kulturní propastí nebo jazykovou bariérou?
▪ Jak si s takovými problémy můžeš poradit?
[Obrázek na straně 20]
Když ovládáš jazyk svých rodičů, může to posílit vztahy v rodině