Co říká Bible

Co se děje při smrti?

LIDÉ jakožto Boží pozemští synové neměli nikdy umírat. (Římanům 8:20, 21) Když Jehova poprvé mluvil s Adamem o smrti, nezmínil se o ní jako o něčem, s čím měl člověk normálně počítat, ale jako o trestu za neposlušnost vůči Bohu. (1. Mojžíšova 2:17) Adam chápal, co smrt znamená, protože viděl umírat zvířata.

Adam však zhřešil, a tak za to musel zaplatit tím, že ve věku 930 let zemřel. (1. Mojžíšova 5:5; Římanům 6:23) Za svou neposlušnost byl z Boží rodiny vyhnán a Bůh ho již nepovažoval za svého syna. (5. Mojžíšova 32:5) Bible uvádí, jaké smutné následky to mělo pro celé lidstvo: „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt,  a tak se smrt rozšířila na všechny lidi.“ (Římanům 5:12)

Co se děje s našimi myšlenkami?

Bible také říká: „Je nahodilost, která se stává lidským synům, a nahodilost, která se stává zvířeti, a stává se jim stejná nahodilost. Jako umírá jeden, tak umírá druhý; a všichni mají jen jednoho ducha, takže neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem, protože všechno je marnost. Všichni jdou k jednomu místu. Všichni vzešli z prachu a všichni se vracejí do prachu.“ (Kazatel 3:19, 20) Co znamená výrok, že se všichni vracejí do prachu?

Vyjádření ‚vracejí se do prachu‘ nám připomíná to, co Bůh řekl prvnímu člověku: „Jsi . . . prach a do prachu se vrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19) To znamená, že lidé jsou podobně jako zvířata hmotným stvořením. Nejsme duchovními bytostmi, které pouze přebývají v hmotném těle. Naše schopnost přemýšlet nemůže po smrti těla nijak přetrvat. O člověku, který zemře, Bible říká: „Jeho duch vychází, on jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“ (Žalm 146:4)

Pokud je to tedy tak, v jakém stavu se mrtvý člověk nachází? Boží slovo na to jasně odpovídá: „Živí si . . . uvědomují, že zemřou; ale pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic.“ (Kazatel 9:5) Bible o smrti nemluví jako o nějakém příteli, který by nás uvedl do lepšího života, ale naopak jako o ‚posledním nepříteli‘, protože při ní končí veškerá naše činnost. (1. Korinťanům 15:26; Kazatel 9:10) Znamená to tedy, že se smrtí končí i veškeré naděje člověka?

Dobrá zpráva týkající se smrti

Pro miliony lidí je smrt podobná spánku, z něhož se probudí. Ježíš jednou o svém zesnulém příteli Lazarovi učedníkům řekl: „Náš přítel Lazar si šel odpočinout, ale cestuji tam, abych ho probudil ze spánku.“ Na cestě k pamětní hrobce se Ježíš setkal se zástupem truchlících lidí. Když k hrobce přišel, nechal ji otevřít a zvolal: „Lazare, pojď ven!“ A muž, který byl mrtvý už čtyři dny, z ní vyšel. (Jan 11:11–14, 39, 43, 44) Lazarovo tělo se už rozkládalo, a tak Ježíš ukázal, že Bůh je schopen si o mrtvém člověku zapamatovat všechno — tedy jakou měl osobnost, vzpomínky a jak vypadal. Mrtvým lidem může znovu vrátit život. Při jiné příležitosti Ježíš řekl: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho [tedy Ježíšův] hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29)

Z Bible se dozvídáme další dobrou zprávu, která zní: „Jako poslední nepřítel má být přivedena vniveč smrt.“ (1. Korinťanům 15:26) Na zemi již nikdy nebudou truchlící lidé, kteří by museli jít na hřbitov pochovat milovaného člověka. Bible říká: „Smrt již nebude.“ (Zjevení 21:4) Nesouhlasíte snad s tím, že to, co Bible říká o smrti, nám poskytuje útěchu?

ZAJÍMALO BY VÁS?

▪ Jsou mrtví při vědomí? (Kazatel 9:5)

▪ Je smrt beznadějným stavem? (Jan 5:28, 29)

[Praporek na straně 29]

„Jeho duch vychází, on jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“ (Žalm 146:4)