‚Ničivé stroje‘ na obzoru

„Zkažená mysl člověka vždy hledala způsoby, jak lidský talent použít k zotročování, ničení nebo podvádění bližních.“ Horace Walpole, anglický spisovatel z 18. století

LETECTVÍ přineslo světu mnoho dobrého. Přesto se výše citovaná slova Horace Walpolea prokázala jako pravdivá. Dokonce ještě před tím, než se lidem podařilo vzlétnout, přemýšleli o mnoha způsobech, jak by létající stroje mohli využít ve válce.

V roce 1670, více než 100 let před tím, než se uskutečnil první let balonu s lidskou posádkou, se k létajícím strojům vyjádřil italský jezuita Francesco Lana. Napsal, že „Bůh nikdy nedovolí, aby byl takový stroj zkonstruován. Zabrání tak mnoha škodám, kterými by se narušily občanské a politické systémy ve společnosti.“ S určitou předvídavostí dodal: „Vždyť každý přece [chápe], že žádné město by nebylo chráněno před náhlými útoky, protože létající stroje by se mohly objevit v kteroukoli hodinu přímo nad městskou tržnicí a mohly by tam vyložit svou posádku. Totéž by se mohlo stát na dvorech soukromých domů a na lodích, které křižují oceány . . . Dokonce aniž by musely přistát, mohly by tyto stroje shazovat kusy železa, které by převrátily lodě a zabily lidi, a mohly by zničit plavidla řeckým ohněm a bombami.“

Když byly na sklonku 18. století konečně vynalezeny horkovzdušné a vodíkové balony, Walpole se obával, že se rychle stanou „ničivými stroji lidské rasy“. A měl pravdu. Už koncem roku 1794 začali generálové francouzské armády používat vodíkové balony k výzvědné činnosti nad nepřátelskými liniemi a k řízení pohybu svých vojsk. Balony našly uplatnění i v americké občanské válce a také v prusko-francouzské válce v sedmdesátých letech 19. století. A během dvou světových válek byly hojně používány americkými, britskými, francouzskými a německými jednotkami při průzkumných misích.

Smrtícím nástrojem se balon stal ve druhé světové válce. Japonská armáda tehdy poslala směrem na Spojené státy 9 000 balonů naložených bombami. Více než 280 jich do Severní Ameriky doletělo.

Na scénu přicházejí létající bitevní lodě

I letadlo už bylo od svého zrodu považováno za potenciální válečnou zbraň. V roce 1907 Alexander Graham Bell řekl: „Jen velmi málo lidí ví, jak blízko je teď Amerika k vyřešení otázky, která zásadním způsobem ovlivní válčení po celém světě — mám na mysli sestrojení skutečné létající bitevní lodě.“ Ve stejném roce list The New York Times citoval vzduchoplavce kapitána Thomase T. Lovelace, který  řekl: „Za dva až pět let bude mít každý velký národ válečné létající lodě a bitevníky, stejně jako má dnes torpédové čluny a torpédoborce.“

Jen o tři měsíce později byli bratři Wrightové požádáni Spojovacím sborem Spojených států, aby sestrojili první vojenské letadlo. List The New York Times z 13. září 1908 vysvětlil, proč má armáda o letadlo zájem. Bylo v něm uvedeno: „Granát by mohl být shozen do komína válečné lodě a mohl by způsobit obrovskou škodu stroje a dokončit své zkázonosné dílo výbuchem kotlů.“

Bell se nemýlil, protože letadlo skutečně ‚zásadním způsobem ovlivnilo válčení po celém světě‘. Už v roce 1915 výrobci letadel vyvinuli kulomet nasměrovaný dopředu, jehož střelba byla synchronizována s točící se vrtulí. Ke stíhačkám brzy přibyly bombardéry, které se ve druhé světové válce staly ještě většími a ničivějšími zbraněmi. Dne 6. srpna 1945 bombardér B-29 Superfortress shodil na Hirošimu první atomovou bombu, která kdy byla ve válce použita. Město srovnala se zemí a zabila 100 000 lidí.

Pouze o dva roky dříve, v roce 1943, Orville Wright v soukromém rozhovoru vyjádřil lítost nad tím, že letadlo bylo vynalezeno. Během dvou světových válek viděl, že se letadlo opravdu stalo hrozivou zbraní. A s výrobou laserem naváděných střel a takzvaných chytrých bomb se jejich smrtící účinek ještě zvýšil, když proti sobě bojoval „národ proti národu“. (Matouš 24:7)

[Obrázky na straně 22 a 23]

1. Japonský balon naložený bombami

2. Přehradový balon

[Podpisek]

Library of Congress, Prints & Photographs Division, FSA/OWI Collection, LC-USE6-D-004722

3. B-29 Superfortress

[Podpisek]

USAF photo

4. Stíhací bombardér Fighter F/A-18C Hornet

5. Neviditelný stíhací bombardér F-117A Nighthawk Stealth Fighter

[Podpisek]

U.S. Department of Defense