Okouzlující růže z Afriky

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V KENI

„Jsou to ty nejkrásnější květiny, jaké jsem kdy viděla!“ „Je to nejlepší dárek pro blízkého člověka.“ „Růží dáš najevo, že ti na někom záleží.“

TĚMITO slovy se o růžích vyjádřili obyvatelé Nairobi a možná to podobně cítíte i vy. Ze všech kvetoucích rostlin, ať už planých nebo šlechtěných, si žádné nevysloužily takový věhlas jako právě růže. Už po staletí rozvíjejí lidskou představivost. Opěvovali je básníci a na svých plátnech je zachycovali malíři. Shakespeare ji proslavil nesmrtelnými slovy z Romea a Julie: „Copak je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ Růže vytvářely a upevňovaly přátelství, urovnávaly napjaté vztahy a přinášely radost mnoha nemocným.

Růže jsou navíc velkým přínosem i z ekonomického hlediska. V mnoha zemích, kde jsou příznivé klimatické podmínky pro pěstování květin, jsou růže hlavním zdrojem zahraničních příjmů. Například v Keni v jednom nedávném roce tvořily přes 70 procent z mnoha milionů květin, které byly z této země exportovány. Keňa je tak jedním z hlavních vývozců růží na světě.

Do té doby, než člověk objevil okouzlující vlastnosti těchto květin, rostly v přírodě pouze planě jako keře. Díky pečlivým šlechtitelským metodám se dnes z více než sto druhů planě rostoucích růží podařilo vypěstovat tisíce odrůd těchto květin. Výsledkem je, že se růže stala známou po celém světě a můžete ji koupit téměř v každé zemi. Nejoblíbenější a nejrozšířenější odrůdou jsou čajohybridy.

 Z farmy do vaší vázy

Většina lidí nakupuje růže v květinářství nebo v supermarketu. Tyto květiny se pěstují komerčně na velkých farmách a vyžadují mnohem více pozornosti než odrůdy, které rostou na zahradě. Návštěva jedné takové farmy nedaleko Nairobi nám odhalila, kolik zvláštní péče se musí těmto květinám věnovat, než se dostanou na trh.

Stejně jako kdekoli jinde v Keni, i tady se komerční farma snadno pozná podle rozlehlých fóliovníků. (Viz fotografii na straně 26.) V nich je o růže postaráno v několika ohledech. Nově naroubované rostliny jsou křehké a potřebují ochranu před nepříznivým počasím. Prudký déšť, vítr nebo přímé sluneční světlo by mohly způsobit velkou pohromu. Růže také vyžadují stálou teplotu, a proto je nezbytné, aby se do fóliovníků snadno dostával chladný vzduch a aby bylo možné odvádět teplý vzduch pryč.

Ve fóliovnících jsou mladé rostliny vysázeny do řad podle stadia růstu. Na této farmě se pěstuje několik odrůd růží. Některé odrůdy ze skupiny čajohybridů se řežou na délku něco málo přes 70 centimetrů, jiné na délku 35 centimetrů. Na jednom hektaru roste až 70 000 růží.

Jak rostliny získávají potřebné živiny? Růže nejsou zasazeny do běžné půdy, ale do pemzy (vyvřelé horniny), která leží na polyetylenových fóliích. Pemze se dává přednost proto, že na rozdíl od běžné půdy se v ní nešíří nemoci rostlin. K zalévání se používá zavlažovací systém. Přímo nad záhony vedou tenké trubky, ze kterých stříká voda smíchaná ve správném poměru se živinami. Pemza je propustná hornina, a tak přebytečná voda proteče na fólii a je možné ji znovu použít.

Navzdory odborné péči se růže mohou nakazit mnoha nemocemi, které jsou způsobeny především plísněmi. K nim patří  plíseň šedá (Botrytis cinerea) a padlí růžové (Sphaerotheca pannosa), které napadají listy a výhonky. Pokud rostliny nejsou chráněny, mohou nemoci zásadně ovlivnit jejich kvalitu. Pomoci může postřik proti plísním.

Když se začnou objevovat barevná poupata, znamená to, že růže jsou připraveny ke sklizni. Řez se provádí opatrně, a to v době, kdy se korunní plátky ještě nerozvinuly. Díky tomu se životnost a stálobarevnost květů prodlužuje. Doba sklizně se však může trochu lišit podle odrůdy. Důležité je řezat růže buď ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je vysoká vlhkost, a květiny proto vadnou pomaleji. Nařezané růže se potom dají do chladírny, a tak zůstanou déle čerstvé.

Květiny pak procházejí další důležitou fází — tříděním. Rozdělují se podle barvy a velikosti. Na základě objednávek zákazníků se potom balí a nakonec jsou připraveny k prodeji. Z této farmy se růže přepraví na hlavní letiště v Nairobi a odtud se exportují tisíce kilometrů daleko do Evropy. Růže rychle podléhají zkáze, a proto se musí dostat na domácí nebo zahraniční trh do 24 hodin po sklizni.

Až vám příště někdo dá kytici růží nebo ji koupíte v květinářství či supermarketu, pamatujte na to, že možná urazily dlouhou cestu, než se k vám dostaly. Mohou být až z Afriky. Díky těmto okouzlujícím květinám si možná ještě více budete vážit jejich Stvořitele, Jehovy Boha. (Žalm 115:15)

[Rámeček a obrázky na straně 26]

Podařilo se už vyšlechtit modrou růži?

Růže se díky šlechtění od své původní podoby velmi změnila. Rozhodně to však neznamená, že se už dále měnit nebude. V tomto oboru se totiž používá mnoho nových postupů šlechtění a pěstování. Málokteré rostliny mají květy v tolika rozmanitých barvách jako růže. Které růže se vám líbí nejvíc? Bílé, žluté, růžové, karmínové nebo rudé? Většina z těchto barev je výsledkem různých šlechtitelských metod.

Věděli jste například, že i když jsou růže spojovány obvykle s červenou barvou, původně tuto barvu nikdy neměly? Tato čeleď rostlin nemá gen, který způsobuje červené zbarvení. Jasně červená barva je výsledkem genetické mutace, která se objevila kolem roku 1930, a díky ní se podařilo vyšlechtit sytě červené růže, jaké známe dnes. Mezi všemi odrůdami růží však jedna barva dlouho chyběla — a to modrá. Delfinidin, gen, který způsobuje modré zbarvení, se totiž v čeledi růžovitých rostlin přirozeně neobjevuje. Po letech společného výzkumu se však v roce 2004 podařilo jedné australské a jedné japonské firmě vyšlechtit pomocí genetického inženýrství „modrou“ růži. Bude ale zapotřebí dalšího úsilí, aby se dosáhlo sytější modré barvy.

[Obrázek]

Fóliovník

[Obrázek na straně 25]

Růže v době sklizně