Přejít k článku

Přejít na obsah

Co je tak špatného na tom, že mluvím sprostě?

Co je tak špatného na tom, že mluvím sprostě?

Mladí lidé se ptají

Co je tak špatného na tom, že mluvím sprostě?

„Sprostě jsem začala mluvit asi kvůli tomu, že jsem chtěla zapadnout mezi spolužáky.“ Melanie *

„Nemyslel jsem si, že je to problém. Sprostě se mluvilo všude, jak ve škole, tak i doma.“ David

PROČ druhé pohoršuje, když sprostě mluví mladí, ale málokdo se pozastaví nad tím, když tak mluví dospělí? Rozhoduje o tom, jestli je v pořádku takhle mluvit, opravdu pouze věk? Vzhledem k tomu, že používání vulgárních slov je tak rozšířené a že existuje dvojí měřítko, pokud jde o věk, se možná oprávněně zeptáš: Co je tak špatného na tom, že mluvím sprostě?

Slyšíš to všude

Skutečnost je taková, že hrubé výrazy dnes člověk slyší na každém kroku. Někteří mladí lidé říkají, že kdyby dostali desetikorunu za každé sprosté slovo, které slyší ve škole, nemuseli by nikdy v životě pracovat a jejich rodiče by mohli v klidu odejít do důchodu. „Když se spolužáci baví mezi sebou, sprostá slova jen lítají,“ říká 15letá Eva. „Když to slyšíš každý den, je těžké mluvit jinak.“

Jsi podobně jako Eva obklopen lidmi, kteří pro hrubá slova nejdou daleko? Mluvíš tak i ty? * Pokud ano, přemýšlej o tom, proč to děláš. Když to zjistíš, bude pro tebe snazší s tím přestat.

Zkus si tedy odpovědět na následující otázky:

Co mě nejčastěji vede k tomu, že mluvím sprostě?

□ Něco mě naštve nebo zklame

□ Chci na sebe upozornit

□ Chci zapadnout mezi kamarády

□ Chci působit drsně

□ Dělám to ze vzdoru

□ Něco jiného ․․․․․

Kdy používám sprostá slova nejvíc?

□ Ve škole

□ V práci

□ V e-mailech, esemeskách nebo při komunikaci přes internet

□ Když jsem sám

Čím si to omlouvám?

□ Mluví tak kamarádi

□ Mluví tak rodiče

□ Mluví tak učitelé

□ Zábavní průmysl je toho plný

□ Nevidím v tom žádný problém — jsou to jen slova

□ Mluvím tak jen před lidmi, kterým to nevadí

□ Jiné důvody ․․․․․

Proč bys vůbec měl přestat mluvit sprostě? Je to opravdu tak špatné? Přemýšlej o následujících důvodech:

Nejsou to jen slova. Ježíš řekl: „Ústa mluví to, čím přetéká srdce.“ (Lukáš 6:45, Nový zákon, překlad České liturgické komise) Všimni si, že v našich slovech se neodráží to, jací bychom chtěli být, ale jací už jsme. I když možná mluvíš sprostě jen proto, že to dělají druzí, je z toho vidět, že ‚následuješ zástup‘ a že nejsi sám sebou. (2. Mojžíšova 23:2)

To ale není všechno. Lingvista James V. O’Connor říká: „Lidé, kteří mluví sprostě, bývají nepříjemní, kritičtí, cyničtí, výbušní, hádaví a věčně nespokojení.“ Například ti, kdo nadávají pokaždé, když se něco nepovede, tím dávají najevo, že se všechno musí dít podle jejich představ. Prostě se nedokáží vyrovnat s nezdarem. Na druhou stranu o těch, kdo hrubé výrazy nepoužívají, pan O’Connor říká, že to „často jsou klidní, . . . vyrovnaní lidé, kteří se přes každodenní nepříjemnosti dokáží přenést“. Do které skupiny bys chtěl patřit ty?

Kazí to tvou pověst. Podobně jako většině mladých lidí, i tobě pravděpodobně záleží na tom, jak vypadáš. Chceš na druhé udělat dobrý dojem. Víš ale, že tvoje slova na lidi působí mnohem víc než tvůj vzhled? Mají rozhodující vliv například na to,

▪ kdo se s tebou bude kamarádit.

▪ jestli budeš přijat do nějakého zaměstnání.

▪ jak si tě ostatní budou vážit.

Je pravda, že první dojem, který na lidi uděláme svým vzhledem, se může rychle vytratit, když otevřeme ústa. Pan O’Connor říká: „Ani nevíte, kolik příležitostí získat nové přátele vám uteklo nebo kolik lidí jste odradili či kolikrát si vás druzí téměř přestali vážit kvůli tomu, že jste bez přemýšlení vypustili z úst něco hrubého.“ Co z toho vyplývá? Pokud mluvíš vulgárně, ubližuješ tím sám sobě.

Ukazuješ tím, že si nevážíš Stvořitele řeči. Představ si, že daruješ svému kamarádovi tričko nebo kamarádce halenku. Jak by ti bylo, kdybys zjistil, že je používají jako hadr na podlahu nebo rohožku u dveří? A teď přemýšlej o tom, jak se asi cítí náš Stvořitel, když s darem řeči zacházíme špatně. Není divu, že nám Boží Slovo radí: „Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba a jekot a utrhačná řeč spolu s veškerou špatností.“ (Efezanům 4:31)

Teď už asi chápeš, proč by bylo dobré sprostá slova vyřadit ze svého slovníku. Pokud tento zlozvyk máš, jak ho můžeš překonat?

Zaprvé: Ty sám se musíš rozhodnout, že s tím chceš přestat. Pokud nepochopíš, v čem to pro tebe bude užitečné, pravděpodobně se ti to nepovede. Co z níže uvedeného by motivovalo tebe?

□ Chci dělat radost Stvořiteli řeči

□ Chci si získat větší úctu druhých

□ Chci si rozšířit slovní zásobu

□ Chci být lepším člověkem

Zadruhé: Zjisti, co tě k tomu vede. Melanie říká: „Když jsem mluvila sprostě, připadala jsem si drsná. Nechtěla jsem, aby se mnou druzí zametali. Chtěla jsem mít navrch a umět si to s druhými vyřídit tak jako všichni moji kamarádi.“

A jak jsi na tom ty? Abys proti zvyku mluvit sprostě mohl bojovat účinně, musíš zjistit, proč to vlastně děláš. Pokud je to například jen kvůli tomu, že tak mluví i druzí, musíš pracovat na tom, abys posílil své sebevědomí. Zdravá sebedůvěra je nejen velkou pomocí k tomu, abys s tímto zlozvykem skoncoval, ale také základem pro to, aby se z tebe stal vyrovnaný dospělý člověk.

Zatřetí: Nauč se vyjadřovat jinak. Nestačí jen „kousnout se do jazyka“ pokaždé, když chceš říct nějaké sprosté slovo. Pokud se chceš tohoto zlozvyku zbavit, musíš si obléknout „novou osobnost“. (Efezanům 4:22–24) Díky tomu se dokážeš lépe ovládat, získáš větší sebeúctu a budou si tě víc vážit i ostatní.

Následující verše ti pomohou, aby sis novou osobnost nejen oblékl, ale také aby sis ji udržel.

Kolosanům 3:2: „Upínejte svou mysl k věcem nahoře.“

Co to znamená v praxi: Vypěstuj si ocenění pro to, co je správné. To, o čem přemýšlíš, se bude odrážet v tom, co říkáš.

Přísloví 13:20: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“

Co to znamená v praxi: To, jak mluví tvoji přátelé, může ovlivnit i tvůj způsob vyjadřování.

Žalm 19:14: „Ať se řeči mých úst a rozjímání mého srdce stanou před tebou příjemnými, Jehovo.“

Co to znamená v praxi: Jehova si všímá, jak s darem řeči zacházíme.

Bojíš se, že to nezvládneš? Co kdybys tedy využil tabulku na této straně a zapisoval si do ní, kolikrát jsi sprosté slovo použil? Tak můžeš sledovat svůj pokrok. Možná budeš překvapený, jak rychle se ti podaří tvůj slovník vylepšit.

Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb

[Poznámky pod čarou]

^ 3. odst. Jména v tomto článku byla změněna.

^ 8. odst. Křesťané mají dobrý důvod sprostě nemluvit. Bible totiž říká: „Ať z vašich úst nevychází žádné zkažené slovo.“ „Ať je váš výrok vždy s milostivostí, okořeněný solí.“ (Efezanům 4:29; Kolosanům 4:6)

K ZAMYŠLENÍ

Jak může sprostá řeč ovlivnit to,

▪ jací lidé s tebou budou chtít kamarádit?

▪ jestli budeš přijat do nějakého zaměstnání?

▪ co si o tobě druzí budou myslet?

[Tabulka na straně 21]

SLEDUJ SVŮJ POKROK

Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

1. týden ․․․․․․ ․․․․․ ․․․․․ ․․․․․․ ․․․․․ ․․․․․ ․․․․․․

2. týden ․․․․․․ ․․․․․ ․․․․․ ․․․․․․ ․․․․․ ․․․․․ ․․․․․․

3. týden ․․․․․․ ․․․․․ ․․․․․ ․․․․․․ ․․․․․ ․․․․․ ․․․․․․

4. týden ․․․․․․ ․․․․․ ․․․․․ ․․․․․․ ․․․․․ ․․․․․ ․․․․․․

[Obrázek na straně 20]

Hodnotného dárku si člověk určitě váží a podle toho s ním zachází. Proč tedy špatně zacházet s darem řeči?