Přejít k článku

Přejít na obsah

Mají pověry oporu v Bibli?

Mají pověry oporu v Bibli?

Co říká Bible

Mají pověry oporu v Bibli?

JEDEN novinář rok nesedl do letadla, protože mu věštec předpověděl, že zemře při letecké nehodě. Lidé nejrůznějších povolání a ze všech společenských vrstev, včetně politiků, obchodníků, herců, sportovců a vysokoškolských studentů, věří všemožným pověrám. Když pociťují nejistotu, jsou ve stresu či zažívají nějakou úzkost, myslí si, že je tyto zvyky ochrání před nebezpečím a pomohou jim dosáhnout jejich cílů.

Na různé pověry lidé pohlížejí jako na zvyky, které jsou tu již odedávna a které mají své kouzlo, anebo je považují za neškodný způsob, jak získat vnitřní klid. Již zesnulá antropoložka Margaret Meadová poznamenala: „Na pověrách se ukazuje, jak silně dokážeme toužit, aby se něco stalo, a jak mocné může být přání předejít něčemu, čeho se obáváme. Tím, že jim napůl věříme a napůl ne, získáváme určitý pocit bezpečí, aniž se cítíme zotročeni.“ Je však dobré, aby si ti, kdo se chtějí líbit Bohu, položili otázku: Měli by být křesťané pověrčiví?

Odkud pověry pocházejí

Lidé všeobecně se obávají mnoha věcí — mimo jiné mají strach z neznáma, ze smrti a z toho, co bude po ní. Satan, vzpurný Boží odpůrce, se snaží lidi zotročit, a proto takové obavy ještě přiživuje zlomyslnými lžemi. (Jan 8:44; Zjevení 12:9) Ve snaze odvést lidi od Boha není sám. Bible ho označuje jako „panovníka démonů“. (Matouš 12:24–27) Kdo jsou démoni? Stali se jimi andělé, kteří se k Satanově vzpouře proti Bohu připojili za dnů Noema. Od té doby se snaží na lidi působit. A jedním z nástrojů, které k tomu používají, jsou právě pověry. (1. Mojžíšova 6:1, 2; Lukáš 8:2, 30; Juda 6)

Mnohé z nich jsou založeny na jedné ze Satanových lží, totiž že neviditelná část člověka přežívá jeho smrt a pak se může vrátit a ovlivňovat životy druhých. Bible ale říká, že „pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic“ a že po smrti „není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrost“. (Kazatel 9:5, 10)

Jsou „něčím odporným Jehovovi“

Mnoho lidí Satanovým lžím věří. Již před několika staletími však Bůh dal svému lidu, Izraelitům, v tomto směru jasné pokyny: „Neměl by se v tobě najít nikdo,“ říká Boží Slovo, „kdo používá věštění, kdo provozuje magii, ani nikdo, kdo hledá znamení, ani kouzelník, ani ten, kdo spoutává jiné zaklínáním, ani nikdo, kdo se radí se spiritistickým médiem nebo s tím, kdo z povolání předpovídá události, ani nikdo, kdo se dotazuje mrtvých. Každý, kdo tyto věci dělá, je totiž něčím odporným Jehovovi.“ (5. Mojžíšova 18:10–12)

Je však smutné, že Izraelité se tím vždy neřídili. Například v době proroka Izajáše někteří věřili, že dobrá sklizeň závisí na tom, zda si získají přízeň „boha Štěstí“. Tato pověrečná představa měla hrozné následky. Izraelité přišli o Jehovovo schválení a on jim přestal žehnat. (Izajáš 65:11, 12)

Ani s příchodem křesťanství se Jehovův názor na pověry nijak nezměnil. Apoštol Pavel vybízel pověrčivé obyvatele Lystry, aby „se odvrátili od těchto marných věcí k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno v nich“. (Skutky 14:15)

Vymanit se z jejich vlivu

Zvyků vycházejících z pověrčivosti dnes existuje bezpočet, ale jejich společným jmenovatelem je to, že postrádají jakoukoli logiku. Pověry vedou lidi mimo jiné k tomu, že místo aby za své neúspěchy převzali zodpovědnost, svádí je na to, že zkrátka neměli štěstí.

Mnozí se však z vlivu pověr dokázali vymanit. Ježíš řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:32) Clementina, která žije v Brazílii, se předpovídání budoucnosti věnovala 25 let. Vypráví: „Věštění pro mě bylo jediným zdrojem obživy. Biblická pravda mě ale od pověr osvobodila.“ A skutečně, díky pravidelnému studiu Bible a upřímným modlitbám k Jehovovi můžeme získat vnitřní klid a vyrovnanost. To nám pomůže uvažovat racionálně, a tak se budeme rozhodovat moudře a vyhneme se zbytečným problémům a obavám. (Filipanům 4:6, 7, 13)

V Bibli jsou položeny otázky: „Jaké podílnictví má světlo s tmou? Jaký je dále soulad mezi Kristem a Belijalem [Satanem]?“ Z těchto slov jasně vyplývá, že praví křesťané by s pověrami neměli mít nic společného. (2. Korinťanům 6:14–16)

ZAJÍMALO BY VÁS?

▪ Na koho se v Izajášově době spoléhali pověrčiví Izraelité, místo aby se obraceli k Bohu? (Izajáš 65:11, 12)

▪ K čemu apoštol Pavel vybízel pověrčivé obyvatele Lystry? (Skutky 14:15)

▪ Měli by být praví křesťané pověrčiví? (2. Korinťanům 6:14–16)

[Obrázky na straně 10]

Dodržování pověr lidem dodává falešný pocit bezpečí