Proč mi rodiče nedůvěřují?
Mladí lidé se ptají
Proč mi rodiče nedůvěřují?
„Chtěla bych, aby mi rodiče dali trochu víc volnosti. Ne že bych měla v plánu rovnou se ‚vydat do světa‘, ale ráda bych třeba jen zašla za tetou, aniž by si máma hned myslela, že se chystám utéct z domova.“ Sára, 18 *
„Vždycky se ptám rodičů, proč mi nevěří, když chci jít někam s přáteli. A oni mi většinou řeknou: ‚Tobě věříme, ale tvým kamarádům ne.‘ To mě fakt štve.“ Kristina, 18
S DŮVĚROU je to podobné jako s penězi. Je těžké ji získat a snadné o ni přijít, a ať jí člověk má sebevíc, nikdy jí není dost. „Pokaždé, když chci někam jít,“ říká 16letá Iliana, „máma s tátou mě zasypou otázkami typu ‚kam jdeš, s kým tam jdeš, co budeš dělat a kdy se vrátíš‘. Vím, že na to jako rodiče mají právo, ale jde mi to na nervy.“
Taky si někdy myslíš, že by ti rodiče mohli důvěřovat víc? Pokud ano, co pro to můžeš udělat? Nejdřív se podívejme na to, proč je v mnoha rodinách otázka důvěry tak ožehavým tématem.
Náročné období
Bible říká, že „muž opustí svého otce a svou matku“. (1. Mojžíšova 2:24) Totéž samozřejmě platí i o ženách. Důležitým účelem dospívání je tedy jak u kluků, tak i u holek příprava na období dospělosti — na to, že jednou odejdeš z domova a možná založíš vlastní rodinu.
Do dospělosti se ale nedostaneš nějakými pomyslnými dveřmi, když dosáhneš určitého věku. Spíše tam vedou schody, které během dospívání musíš vyjít postupně. Není nijak překvapivé, že se s rodiči asi vždycky neshodneš na tom, kam už jsi po těchto schodech došel. „Je mi dvacet a ještě pořád je to problém,“ říká Maria, která má pocit, že jí rodiče nedůvěřují, pokud jde o výběr přátel. „Rodiče si myslí, že kdybych se dostala do nějaké špatné situace, nedokázala bych odejít. Snažila jsem se jim vysvětlit, že jsem to několikrát už udělala, ale pro ně to není žádný argument.“
Jak je vidět z Mariiných slov, otázka důvěry může být mezi rodiči a dospívajícími zdrojem značného napětí. Je tomu tak i u vás
doma? Pokud ano, co můžeš udělat pro to, aby ti rodiče důvěřovali víc? A pokud mají rodiče nějaký oprávněný důvod, proč ti důvěřovat přestali, jak to můžeš napravit?Ukaž, že se na tebe dá spolehnout
Křesťanům v prvním století apoštol Pavel napsal: „Prokazujte, co sami jste.“ (2. Korinťanům 13:5) I když Pavlova slova nebyla určena hlavně mladým lidem, uvedená zásada je velmi užitečná. To, do jaké míry ti druzí důvěřují, často závisí na tom, do jaké míry je na tebe spolehnutí. To neznamená, že se od tebe očekává dokonalost. Chyby totiž děláme všichni. (Kazatel 7:20) Ale zamysli se: Nechováš se náhodou tak, že je pochopitelné, když ti rodiče příliš nedůvěřují?
Apoštol Pavel například napsal: „Přejeme [si] chovat se ve všem poctivě.“ (Hebrejcům 13:18) Polož si tedy otázku: Jednám s rodiči na rovinu a říkám jim otevřeně, kam jdu a co budu dělat? Uvažuj o výrocích několika mladých lidí, kteří se nad sebou v tomto ohledu museli vážně zamyslet.
Lori: „Tajně jsem si mailovala s jedním klukem, kterého jsem měla ráda. Rodiče na to přišli a řekli mi, abych s tím přestala. Sice jsem to slíbila, ale neudělala jsem to. A tak to šlo asi rok. Psali jsme si dál, rodiče to zjistili, já jsem se omluvila a slíbila, že toho nechám, a pak jsem to udělala znovu. Došlo to tak daleko, že mi rodiče nemohli věřit už vůbec v ničem.“
Co myslíš, proč rodiče přestali Lori důvěřovat? A jak mohla ukázat, že dokáže jednat zodpovědně, už když s ní o tomto problému mluvili poprvé? Napiš svou odpověď sem.
․․․․․
Beverly: „Rodiče mi vůbec nevěřili, když šlo o kluky. A teď už chápu proč. S pár klukama, kteří byli o dva roky starší než já, jsem totiž flirtovala. Dlouhé hodiny jsme si telefonovali, a když jsme byli na nějakém společenství, nebavila jsem se skoro s nikým jiným než s nima. Rodiče mi na měsíc zabavili telefon a nedovolili mi chodit nikam, kde byli i oni.“
Proč myslíš, že Beverly důvěru svých rodičů ztratila, a co mohla udělat pro to, aby si ji znovu získala?
․․․․․
Annette: „Když jsem chodila na základní školu, s kamarádkou jsme si z jedné akce přinesly každá plechovku piva, i když jsme věděly, že by nám to rodiče nedovolili. Chtěly jsme si je pak jen tak vypít. Maminka mojí kamarádky tu její plechovku našla a pak se provalilo, že jednu mám i já. Nejhorší bylo vidět ten zklamaný výraz mojí mamky.“
Kdyby Annette byla tvoje mladší sestra, co bys jí poradil(a), aby si důvěru mamky získala zpět?
․․․․․
Jak získat ztracenou důvěru zpět
Co když ti podobně jako těmto mladým lidem rodiče kvůli tvému chování důvěřovat přestali? Pokud to tak je, neboj se, že se to nedá změnit. Jak si tedy můžeš důvěru rodičů znovu získat?
Pravděpodobně ti budou důvěřovat víc, když budou vědět, že je na tebe spolehnutí. Uvažuj o tomto znázornění: Když si někdo vezme půjčku a pravidelně ji splácí, získá si důvěru banky a ta mu v budoucnosti možná půjčí i větší částku. A totéž platí i v rodině. Pokud dokážeš, že ti rodiče mohou věřit v malých věcech, budou ti zřejmě v budoucnosti důvěřovat také ve větších.
To pochopila i Annette. Říká: „Když jsi mladší, neuvědomuješ si, jak je důležité, aby ti druzí věřili. Teď už jsem zodpovědnější a chci se chovat tak, abych důvěru rodičů neztratila.“ Co z toho vyplývá? Místo stěžování si na to, že ti rodiče málo důvěřují, se snaž si svým jednáním jejich důvěru zasloužit.
Například můžeš přemýšlet o tom, zda se na tebe dá spolehnout v následujících oblastech. Zaškrtni, na čem ještě musíš pracovat.
□ Být doma ve smluvenou dobu
□ Chodit včas
□ Plnit si povinnosti
□ Mít v pokoji pořádek
□ Používat zodpovědně telefon
□ Dodržovat sliby
□ Zodpovědně zacházet s penězi
□ Vstávat bez pobízení
□ Říkat pravdu
□ Přiznat chybu a omluvit se
□ Jiné ․․․․․
Můžeš si dát za cíl, že v tom, co máš zaškrtnuté, budeš zodpovědnější? Řiď se následujícími radami z Bible: „[Odložte] starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování.“ (Efezanům 4:22) „Ať vaše Ano znamená ano.“ (Jakub 5:12) „Mluvte každý z vás pravdu se svým bližním.“ (Efezanům 4:25) „Poslouchejte své rodiče ve všem.“ (Kolosanům 3:20) Časem si tvého pokroku jistě všimnou i druzí — včetně tvých rodičů. (1. Timoteovi 4:15)
Ale co když máš pocit, že ti i přes tvé snahy rodiče nedůvěřují tak, jak by měli? Zkus si o tom s nimi promluvit. Nestěžuj si ale, že oni ti důvěřují málo. Místo toho se jich uctivě zeptej, co ty můžeš udělat pro to, aby ti věřili víc. Řekni jim, co konkrétně pro to chceš udělat.
Neočekávej ale, že rodiče své stanovisko změní ihned. Nejdřív se asi budou chtít přesvědčit, že své sliby opravdu plníš. Využij to tedy a ukaž, že se na tebe dá spolehnout. Časem ti možná rodiče budou důvěřovat víc. Tak tomu bylo i v případě Beverly, o které jsme se už zmínili. „Mnohem snazší je důvěru ztratit než ji získat,“ říká a dodává: „Teď už mi naši zase trochu věří a je to fajn pocit.“
Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb
[Poznámka pod čarou]
^ 3. odst. Jména v tomto článku byla změněna.
K ZAMYŠLENÍ
▪ Proč se možná rodiče zdráhají důvěřovat ti víc, i když pro to děláš, co můžeš?
▪ Když chceš, aby ti rodiče víc věřili, proč v tom hraje důležitou roli komunikace?
[Praporek na straně 29]
Snaž se chovat tak, aby druzí viděli, že ti mohou důvěřovat
[Nákres a obrázek na straně 28]
Dospívání je jako stoupání po schodech, na jejichž konci se z tebe stane zodpovědný dospělý člověk
[Nákres]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
DOSPĚLOST
DOSPÍVÁNÍ
DĚTSTVÍ