Přejít k článku

Přejít na obsah

Mohou šťastnou budoucnost zajistit lidé?

Mohou šťastnou budoucnost zajistit lidé?

Mohou šťastnou budoucnost zajistit lidé?

Nastěhovali jste se do nového cihlového domu. Je nádherný, právě takový jste si vždycky přáli. Budoucnost vypadá skvěle. Ale už za několik let se objeví závažné konstrukční vady, a dům musí být zbourán. Jste z toho zdrceni. V takové situaci však nejste sami. Stejné problémy se objevily ve všech domech v okolí. Zjistilo se, že příčinou je špatný projekt a vadné cihly.

PODOBNĚ i ve světě jsou velké problémy. Zdá se, že základní struktura společnosti se rozpadá, a to navzdory množství experimentů v sociální a politické sféře a úžasným pokrokům ve vědě a technologii. V mnoha zemích je na denním pořádku nezákonnost a anarchie. Přiměje tato zoufalá situace lidi k tomu, aby své problémy vyřešili a konečně vytvořili dobrou vládu? Uvažujme o tom, co o historii lidstva řekli někteří odborníci.

„Vyzkoušeli jsme všechno“

Ve snaze změnit svět k lepšímu, myslitelé — řeckým filozofem Platónem počínaje a německým politickým filozofem a socialistou Karlem Marxem konče — navrhovali různé politické ideologie. A s jakým výsledkem? Článek v časopise New Statesman uvedl: „Neodstranili jsme chudobu ani jsme nenastolili světový mír. Spíše jsme dosáhli přesného opaku. Není to tím, že bychom se nesnažili. Vyzkoušeli jsme všechno, od komunismu až po tržní hospodářství; od Společnosti národů až po nukleární zastrašování. Za svět bez válek jsme vedli tolik bojů, že není rozumné věřit, že víme, jak je ukončit; a centra našich měst vypadají, jako by tam právě došlo k vojenskému útoku.“ V článku se dále psalo: „Na začátku [dvacátého] století jsme byli nadšení, věřili jsme tomu, že vědci nás zachrání, a na jeho konci nevěříme ani jedinému slovu z toho, co říkají.“

Eric Hobsbawm, emeritní profesor ekonomie a sociálních dějin na Londýnské univerzitě, v roce 2001 napsal, že politické systémy „stojí před epochou, kdy dopad lidské činnosti na přírodu a planetu dosáhne obrovských rozměrů“. K tomu, aby tyto problémy byly vyřešeny nebo zmírněny, „bude zapotřebí takových opatření, která by téměř jistě nenašla podporu u voličů ani by nezískala přední místa v průzkumu preferencí spotřebitelů. To z dlouhodobého hlediska nevypadá nijak slibně ani pro demokracii, ani pro tuto planetu.“

Vzhledem k tomu, co lidem v blízké budoucnosti hrozí, světově proslulý astrofyzik a autor bestsellerů Stephen Hawking položil otázku: „Jak může lidstvo přežít následujících sto let ve světě, který je v chaosu z hlediska politického, společenského i ekologického?“

Proč lidé neuspěli?

Bible jako jediná uspokojivě vysvětluje, proč lidé ve snaze vládnout si sami selhali. Poskytuje totiž poctivé hodnocení stavu lidstva. Uvažujme například o čtyřech základních skutečnostech.

Všichni jsme nedokonalí. „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Římanům 3:23) Stejně jako vadné cihly mohou vést k tomu, že dům se začne rozpadat a hroutit, i zděděná nedokonalost lidí se projevuje způsoby, které mohou vést k rozpadu společnosti. Patří k nim korupce, nepoctivost, chamtivost a zneužívání moci. To není nic nového. Už před třemi tisíci lety jeden moudrý pisatel Bible zapsal, že „člověk panuje nad člověkem k jeho škodě“. (Kazatel 8:9)

Skutečnost, že lidé jsou nedokonalí a mají slabosti, berou v úvahu i vládní představitelé a soudy, a proto vytvářejí spoustu různých zákonů. Jsou si však plně vědomi toho, že nelze vydat zákon, který by nařizoval projevovat lásku k bližnímu a mít touhu poslouchat zákony.

Všichni podléháme smrti. „Nevkládejte důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, kterému nepatří záchrana. Jeho duch [neboli životní síla] vychází, on jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“ (Žalm 146:3, 4) Šalomoun, král starověkého Izraele, který je pokládán za jednoho z nejmoudřejších panovníků všech dob, si uvědomoval, jak marná nakonec může být jeho tvrdá práce. Napsal: „Nenáviděl jsem, ano já, všechnu svou tvrdou práci, na níž jsem pod sluncem tvrdě pracoval a kterou zanechám tomu, kdo přijde po mně. A kdo ví, zda se prokáže být moudrý, nebo pošetilý? A přece převezme řízení veškeré mé tvrdé práce . . . Také to je marnost.“ (Kazatel 2:18, 19)

Nemáme schopnost dobře si vládnout. „Pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jeremjáš 10:23) I kdyby lidé byli dokonalí, Bible ukazuje, že podle původního Božího záměru nedostali ani právo vládnout si sami, ani schopnost vládnout si dobře. Proč například lidi dráždí představa, že jiný člověk nebo skupina lidí jim bude říkat, co mají dělat, nebo jim bude stanovovat morální a etická měřítka? Důvodem je, že lidé byli stvořeni tak, aby vedení v životě hledali u vyšší autority, než jsou oni sami. Touto autoritou je Bůh. (Izajáš 33:22; Skutky 4:19; 5:29)

Lidstvo je pod vlivem neviditelného panovníka. „Celý svět leží v moci toho ničemného“, Satana Ďábla. (1. Jana 5:19) Jestliže vedení určitého podniku je zcela zkorumpované a nepostižitelné, co pro nápravu věcí může udělat obyčejný zaměstnanec? Málo, pokud vůbec něco. Totéž platí i v případě nápravy problémů, které způsobují neviditelní panovníci tohoto světa — ničemní duchovní tvorové pod nadvládou Satana. Bible o těchto panovnících mluví jako o ‚vládách‘, ‚autoritách‘, ‚světovládcích této tmy‘ a ‚ničemných duchovních silách v nebeských místech‘. (Efezanům 6:12)

Bible však nejen ukazuje, proč lidstvo selhává a že světu vládnou neviditelní panovníci. Obsahuje také dobrou zprávu — existuje totiž spolehlivé řešení všech našich problémů, a tudíž pevný základ pro naději.

Řešení je v rukou Stvořitele

Kdyby bylo jen na nás, tyto problémy bychom nikdy nevyřešili. Ani ten nejinteligentnější, nejmocnější a nejbohatší člověk nemá moc nad žádnou ze čtyř skutečností, o kterých jsme se zmínili. * Jak ale bude vysvětleno v následujícím článku, Stvořitel na nás nezapomněl ani nás neopustil. Jako právoplatný svrchovaný Panovník země odstraní každou překážku, která stojí v cestě našemu štěstí. (1. Jana 4:8) A co víc, udělá to brzy. Jak to víme?

Dubnové číslo tohoto časopisu vysvětlovalo, že světové události a podmínky ve společnosti jasně ukazují, že jsme hluboko v „posledních dnech“ současného světa. (2. Timoteovi 3:1; Matouš 24:3–7) Konec ale nenastane formou nukleárního holocaustu nebo srážkou s asteroidem ani žádným jiným způsobem, při kterém by bez rozdílu byli zničeni lidé dobří i špatní. Naopak, konec nastane v důsledku Božího zásahu, který bude zaměřen pouze na ničemné, včetně těch, kdo se neústupně zastávají vlády lidí. (Žalm 37:10; 2. Petra 3:7) Tím Bůh ukončí utrpení, které působili jeho odpůrci. * (2. Tesaloničanům 1:6–9)

Otázku toho, kdo bude vládnout nad zemí, potom Stvořitel vyřeší tím, že plnou autoritu dá panství, které je označováno jako ‚Boží království‘. (Lukáš 4:43) Jak se dočtete dále, díky této světové vládě se před lidmi otevírá zcela nová perspektiva.

[Poznámky pod čarou]

^ 17. odst. Viz článek „Je filantropie řešením?“ na straně 19.

^ 18. odst. Odpověď na otázku „Proč Bůh připouští utrpení?“ najdete v knize Co Bible doopravdy říká?, strana 106. Vydali svědkové Jehovovi.

[Rámeček a obrázek na straně 5]

VADNÉ „CIHLY“ LIDSKÉ SPOLEČNOSTI

▪ Všichni jsme nedokonalí

▪ Všichni podléháme smrti

▪ Nemáme schopnost dobře si vládnout

▪ Lidstvo je pod vlivem neviditelného panovníka

[Rámeček na straně 6]

LIDÉ ZEMI NEZNIČÍ

Bible poskytuje mnoho dokladů o tom, že záměrem Stvořitele je, aby země byla bezpečným a pokojným domovem pro bohabojné lidi. Uvažujte o tom, co říkají následující biblické texty.

„Založil zemi na jejích stanovených místech; nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy.“ (Žalm 104:5)

„Důkladně jsi upevnil zemi, aby zůstala stát.“ (Žalm 119:90)

„Generace odchází a generace přichází; ale země zůstává až na neurčitý čas.“ (Kazatel 1:4)

„Země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ (Izajáš 11:9)

„[Jehova je] Tvůrce země a její Původce, Ten, kdo ji pevně založil, kdo ji nestvořil prostě nadarmo, kdo ji utvořil, dokonce aby byla obývána.“ (Izajáš 45:18)