Stromy rostoucí ve vodě

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V AUSTRÁLII

Poskytují útočiště mnoha ohroženým druhům savců, ptáků a plazů. Přispívají také k čistotě životního prostředí, protože dokážou z vody odfiltrovat znečišťující látky. Na jižní Floridě je na nich závislých asi 75 procent ryb lovených sportovními rybáři a 90 procent komerčně lovených ryb. Vytvářejí bariéru, která chrání pobřežní oblasti před bouřemi a přílivovými vlnami. O jaké stromy se jedná? O mangrovy.

MANGROVOVÉ porosty pokrývají více než polovinu všech pobřeží v tropických oblastech. Jsou to stromy nebo keře, ke kterým patří zástupci několika čeledí. Obvykle rostou v přílivové oblasti mezi souší a mořem, kde se mísí slaná a sladká voda. Ačkoli je tato brakická voda natolik slaná, že v ní většina rostlin nepřežije, mangrovům se v ní daří dobře. Jak je to možné? Používají několik pozoruhodných metod a někdy je i kombinují.

Život ve slané vodě

Některé mangrovy v sobě mají filtr, který brání soli, aby pronikla povrchem kořenů. Tyto filtry jsou tak účinné, že žíznivý cestovatel může kořen rozlomit a získat z něj sladkou vodu. Jiné druhy mangrovů sůl přijímají a hromadí ji v sobě. Ukládají ji například do starých listů, které pak odpadnou.

Ještě další druhy sůl přijmou, ale rychle ji zase vyloučí, obvykle zvláštními žlázami na listech. Kdybyste takový list olízli, byl by velmi slaný. U jednoho druhu mangrovů však musíte být opatrní. Vylučuje totiž z listů mléko, které způsobí dočasnou slepotu, pokud se vám dostane do oka. Mléko ale má i určité léčivé vlastnosti a používá se při léčbě vředů a bodnutí hmyzem.

Jak dokážou přežít

Většina rostlin potřebuje ke svému životu dobře provzdušněnou půdu. Avšak půda, ve které rostou mangrovy, je obvykle silně promáčená. Klíčem k jejich přežití jsou dýchací kořeny, jež vyčnívají nad zem a mohou přijímat vzduch přímo z atmosféry. Tyto kořeny mají nejrůznější tvary. Některé vyrůstají ze země a zase se do ní vrací. Vytvářejí přitom útvary, které trochu připomínají kolena.

Jiné kořeny vyrůstají kolmo ze země. Dalším druhem kořenů jsou chůdovité kořeny, které vyrůstají z dolní části kmene. Ještě jiné kořeny vyrůstají u základny stromu a nad úrovní okolní půdy vytváří na kmeni zkroucené deskovité útvary. Tyto rozmanité kořenové systémy zajišťují mangrovům nejen přísun vzduchu, ale také stabilitu v měkké půdě.

Jak se rozmnožují

Jeden druh stromů, které tvoří mangrovové porosty, má velké kulaté plody plné semen nepravidelných tvarů. Když plod dozraje, doslova exploduje a tak se semena dostanou do vody. Příliv a odliv některá z nich odnese, a ta se nakonec uchytí na jiných místech.

Semena určitých druhů mangrovů vyklíčí ještě na stromě, což je v rostlinné říši něco velmi neobvyklého. Takové semenáčky později ze stromu spadnou, a než někde zakoření, voda je může unášet několik měsíců nebo i rok.

Způsob, jak semenáčky ve vodě plavou, zvyšuje jejich šance, aby se uchytily v přílivové  zóně s brakickou vodou, což je pro mangrovy ideální prostředí. Ve slané vodě, která více nadnáší, plavou semenáčky na hladině vodorovně, ale když se dostanou do brakické vody, začnou plavat svisle. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se zachytí na bahnitém dně.

Ve světě mangrovů

Mangrovy tvoří základ složitého potravního řetězce. Spadané listí a jiné zbytky vegetace jsou zdrojem potravy pro mikroorganismy. Ty zase slouží jako potrava pro další živočichy. Mangrovové porosty jsou pro mnoho druhů zvířat domovem, lovištěm nebo prostředím, kde se rozmnožují či vychovávají mláďata.

Například stovky druhů ptáků využívají mangrovy k hnízdění, hledají tam potravu nebo tam odpočívají při migraci. Jen v mangrovových porostech státu Belize jich žije více než 500 druhů. Také mnoho druhů ryb se v mangrovových ekosystémech rozmnožuje nebo je na nich závislých kvůli potravě. Například v sundarbanském mangrovovém lese, který leží mezi Indií a Bangladéšem, se vyskytuje přes 120 druhů ryb.

V mangrovových porostech se dobře daří i nejrůznějším rostlinám. Na východním pobřeží Austrálie bylo na mangrovech objeveno 105 druhů lišejníků. Roste tam mimo jiné i mnoho kapradin, orchidejí a cizopasných rostlin. Mangrovy po celém světě poskytují  neocenitelné služby rostlinám i zvířatům — od lišejníků po tygry. Užitek z nich mají také lidé.

Velký užitek pro člověka

Mangrovy nejen přispívají k čistotě životního prostředí, ale jsou také přímo či nepřímo zdrojem řady surovin a produktů, ke kterým patří palivové dříví, dřevěné uhlí, třísloviny, léčiva a krmivo pro hospodářská zvířata. Lidé tu navíc sbírají med a loví ryby, korýše a měkkýše. Někteří námořníci si kdysi dokonce mysleli, že na mangrovech rostou ústřice, protože při odlivu je mohli snadno sbírat z kořenů.

Mangrovové porosty poskytují i další suroviny, které se používají ve stavebnictví nebo v papírenském, textilním a kožedělném průmyslu. Užitek z mangrovů má také rybářství a turistika.

Ačkoli si lidé stále více uvědomují, jak důležité mangrovové porosty jsou, jejich rozloha se každý rok zmenšuje přibližně o 1 000 kilometrů čtverečních. Často jsou ničeny kvůli zdánlivě výnosnějším projektům, jako je získávání zemědělské půdy nebo stavba domů. Mnozí lidé považují mangrovové močály za bahnitá a páchnoucí území zamořená moskyty a myslí si, že je lepší se jim vyhnout.

Pravda je ale taková, že mangrovy slouží k prospěšným účelům, a dokonce zachraňují životy. Jejich přizpůsobivé kořeny, kterými dýchají a filtrují mořskou vodu, vytvářejí bohaté a složité ekosystémy. Na těchto porostech je závislý rybolov, dřevařský průmysl i divoká zvířata. Mangrovy také chrání pobřeží před erozí, protože tlumí sílu ničivých hurikánů, které by jinak mohly připravit o život tisíce lidí. Jistě bychom měli být vděční za to, že takové rostliny existují.

[Rámeček a obrázek na straně 24]

Sběr medu v mangrovových porostech

Největší mangrovové porosty jsou v Sundarbanu, což je část rozlehlé delty řeky Gangy na hranicích Indie a Bangladéše. Jedné skupině místních obyvatel se říká Mowalis. Na mangrovech závisí jejich živobytí. Mají však jedno z nejnebezpečnějších povolání.

Mowalis jsou sběrači medu. Každý rok v dubnu a květnu se vydávají do proměnlivého světa mangrovů a hledají plástve včely zlaté. Tyto velké včely dorůstají velikosti přes tři centimetry. Jsou navíc agresivní a dokážou ubodat k smrti i slona.

Sběrači medu proto s sebou mají pochodně z mangrovových větví a listů. Dým z pochodní včely zažene. Moudří sběrači neodnesou plástev celou, ale část ponechají na místě, aby ji včely mohly obnovit. Díky tomu se mohou pro med vracet každý rok.

Včely nejsou pro sběrače medu jediným nebezpečím. Ohrožují je také krokodýli a jedovatí hadi, kteří v mangrovech žijí. Když sběrači odchází z lesa s nasbíraným medem a voskem, někdy je přepadnou zloději. Největší hrozbou pro sběrače medu jsou však bengálští tygři. Každý rok připraví o život 15 až 20 sběračů.

[Podpisek]

Zafer Kizilkaya/Images & Stories

[Obrázky na straně 23]

Mangrovům i jejich semenáčkům se dobře daří v prostředí, kde by většina jiných rostlin uhynula

[Podpisky]

Nahoře vpravo: Zach Holmes Photography/Photographers Direct; dole vpravo: Martin Spragg Photography (www.spraggshots.com)/Photographers Direct