Portoriko a jeho bohatství

KRYŠTOF KOLUMBUS s flotilou španělských lodí zakotvil 19. listopadu 1493 v zálivu jednoho překrásného karibského ostrova. Pojmenoval ho San Juan Bautista (Svatý Jan Křtitel). Na tomto ostrově se dlouho nezdržel, a poté co doplnil zásoby, pokračoval v druhé objevitelské výpravě.

Zlatavé, palmami lemované pláže a bujná tropická vegetace neudělaly na tohoto mořeplavce žádný zvláštní dojem. Kolumbus se totiž zaměřil na větší ostrovy a hledání bohatství.

Podle některých historiků doprovázel Kolumba na této cestě Španěl Ponce de León. Ten se rozhodl, že se na tento ostrov, kterému domorodci říkali Boriquén, ještě vrátí. Slyšel totiž, že zdejší obyvatelé nosí zlaté ozdoby, a tak byl přesvědčený, že se v místních horách skrývá zlato. O patnáct let později se skutečně vrátil a pokusil se ho najít. V roce 1521 Španělé vybudovali na severním pobřeží ostrova své hlavní sídlo. Ponce de León pojmenoval tento přístav „Puerto Rico“, což znamená „bohatý přístav“, protože doufal, že zde najde velké bohatství. *

Očekávání Ponce de Leóna se nenaplnilo. Malé zásoby zlata na Portoriku byly brzy vyčerpány a začaly se množit politické problémy. Ponce de León nakonec ostrov opustil a usadil se na území dnešního státu Florida.

Ostrov sice neoplýval nerostným bohatstvím, ale Španělé si přesto brzy uvědomili, jakou hodnotu pro ně má jeho hlavní město. Během 16. století z něj udělali bezpečný přístav, který chránil španělské lodě převážející zlato z amerického kontinentu do Španělska. Zanedlouho si San Juan získal pověst „nejbezpečnější španělské základny v Americe“.

Třináct metrů vysoké a šest metrů široké masivní zdi spolu s dvěma impozantními pevnostmi jsou dokladem toho, jak moc se místní obyvatelé snažili svoje město chránit. San Juan dnes patří mezi turisticky nejatraktivnější karibské přístavy. Když se návštěvníci procházejí podél městských hradeb a obdivují starobylé budovy, snadno si dokážou představit, jak asi vypadal život v koloniálním období.

Ve Starém San Juanu

Opevněná historická část města, které se říká Starý San Juan, je úplným opakem rušné a moderní metropole, která ji obklopuje. Starý San Juan vypadá jako loď plující v oceánu. Je téměř celý obklopen mořem a jeho mys, který svým tvarem připomíná příď lodi, vyčuhuje do Atlantiku. Na tomto strategickém místě leží španělská pevnost El Morro, která střežila vjezd do přístavu. Za El Morrem se po obou pobřežích tohoto úzkého výběžku táhnou opevněné hradby. Asi 1,5 kilometru na východ se nachází druhá pevnost, San Cristóbal, která chránila „záď“ před případnými útoky ze souše. Mezi těmito dvěma pevnostmi leží historické centrum San Juanu, které je od roku 1983 na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historická část města byla pečlivě zrekonstruována. Domy jsou natřeny pestrými pastelovými  barvami a jejich obyvatelé zdobí balkony s tepaným zábradlím různobarevnými květinami a dvorky zkrášlují tropickými rostlinami. Úzké uličky San Juanu jsou vydlážděné namodralými dlažebními kameny, které pocházejí ze železných dolů ve Španělsku. Vyráběly se z odpadu vzniklého při tavení železa a na Portoriko je přivážely španělské lodě, které je používaly jako zátěž.

Na hradbách pevnosti San Cristóbal až dosud bdí nad přístavem starověká španělská děla. Místo španělských galeon s nákladem zlata ale nyní do přístavu míří obrovské výletní lodě naložené turisty. Příjemná atmosféra a přívětiví obyvatelé ostrova přispívají k tomu, že San Juan patří mezi vyhledávané turistické cíle. Ve starém městě stále platí, že na ulicích mají přednost chodci, a tak přátelští řidiči často trpělivě čekají, než si turisté pořídí snímky z dovolené.

Čtyři vzácné ekosystémy

Přestože třetina obyvatel Portorika žije v San Juanu a okolí, tento ostrov nabízí mnoho dalších zajímavých míst. I když je poměrně malý, díky rozmanitému podnebí a terénu je rájem  pro rostliny a živočichy. Podívejme se alespoň na čtyři jedinečné ekosystémy, které se portorické úřady snaží chránit.

Národní les El Yunque je rezervace, ve které je chráněn jeden z mála tropických deštných pralesů v Karibiku. Jeho úbočí jsou zkrášlena mnoha vodopády. Zelenou vegetaci tohoto mlžného pralesa, kde stromovité kapradiny soupeří o místo s liánami a palmami, zpestřují oranžové květy bromélií. Žije zde také vzácný a ohrožený druh papouška, amazoňan portorický, a ozývá se tu rytmický vytrvalý zpěv rosničky coquí, která je symbolem tohoto ostrova.

Z dálky to vypadá, jako by úbočí El Yunque byla zahalena do stříbrného závoje. Tuto barvu mají díky listům stromu yagrumo, který se v pralese rozmnožil poté, co se tudy před několika lety prohnal hurikán Hugo. Takový bujný růst je dobrým znamením. Jeden biolog, který v rezervaci pracuje, vysvětlil: „Po přírodní katastrofě se prales dokáže vzpamatovat téměř bez cizí pomoci. Opravdovou hrozbou jsou pro něj zásahy lidí.“ Rezervace je domovem asi 225 druhů stromů, 100 druhů kapradin a 50 druhů orchidejí. Díky rozmanitosti zdejšího rostlinstva byl tento prales zařazen organizací UNESCO mezi biosférické rezervace.

Biosférická rezervace Guánica. Na světě je už jen asi 1 procento tropických suchých lesů. Vynikající ukázku tohoto typu lesa můžete najít jen několik hodin jízdy od El Yunque. V Guánice najdete většinu druhů endemických ptáků, kteří žijí na Portoriku, a také 750 druhů rostlin, z nichž je 7 procent ohroženo. Neobvyklé rostliny přitahují kolibříky a také velké množství motýlů. Tento les je lemován nedotčeným  pobřežím, kde kladou svá vajíčka karety obrovské a kožatky velké.

Mangrovy a korálové útesy. Do rezervace Guánica patří také pobřežní pás s mangrovovým lesem. „V naší rezervaci je pro mangrovy perfektní prostředí, protože zde není žádné znečištění způsobené průmyslem nebo zemědělstvím,“ vysvětluje jeden ze správců parku. „Mangrovový porost představuje ideální prostředí pro množení ryb, které žijí v korálových útesech.“ Na Portoriku se nacházejí také jedinečné světélkující zátoky, což je další turistická atrakce, která závisí na zdravých mangrovech. (Viz  rámeček níže.)

Pobřežní korálové útesy jsou chráněné před rozsáhlým rybolovem a některé ostrůvky a podvodní útesy byly označeny za národní park. V těchto podmořských zahradách se naskýtá nádherná podívaná potápěčům, kteří zde mohou zblízka pozorovat želvy, kapustňáky a mnoho druhů pestrobarevných ryb.

Přestože Portoriko nijak nezaujalo Kolumba a zklamalo dobyvatele, kteří hledali bohatství, návštěvníci v dnešní době jsou z něj nadšeni. V jejich očích Portoriko bohatstvím přímo oplývá, a to bohatstvím v podobě přírodních krás.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 16]

JEDINEČNÁ OBSERVATOŘ

Za návštěvu rozhodně stojí také observatoř v Arecibu, která leží asi 80 kilometrů západně od San Juanu. Může se pochlubit největším radioteleskopem na světě, jehož kulaté zrcadlo má průměr 305 metrů. Díky tomu, že je teleskop tak velký, mohou astronomové pozorovat objekty, které se jinými teleskopy pozorovat nedají.

[Podpisek]

S laskavým svolením Arecibo Observatory/David Parker/Science Photo Library

[Rámeček a obrázek na straně 17]

 „KOUPÁNÍ VE HVĚZDÁCH“

Na ostrově Vieques — jen co by od pobřeží Portorika kamenem dohodil — se nachází malá Bioluminiscentní zátoka. Toto jméno si právem zaslouží, protože je v ní údajně největší koncentrace světélkujících mořských organismů na světě. Kdykoli tato maličká stvoření z kmene obrněnek něco vyruší, začnou zářit zelenavě modrou barvou. Tento jev je jedním z nejpozoruhodnějších přírodních úkazů.

Lidé, kteří si přijdou prohlédnout lagunu v noci, si světélkování všimnou už v momentě, kdy se od jejich lodi rozprchnou vylekané ryby. V tmavé vodě po nich zůstanou zelené šmouhy, které připomínají padající hvězdy. Když člověk ve vodě plave, každý jeho pohyb je v potemnělé noci jasně vidět. A když pak zvedne ruce nad hladinu, vypadá to, jako by z nich kapaly zářící hvězdy. Jeden nadšený návštěvník prohlásil: „Je to jako koupání ve hvězdách!“

[Obrázek na straně 15]

El Morro

[Obrázek na straně 15]

Pohled na historické centrum z pevnosti San Cristóbal

[Obrázek na straně 15]

Starý San Juan

[Obrázek na straně 16]

Stromovitá kapradina v pralese El Yunque

[Obrázek na straně 16 a 17]

Pobřeží v rezervaci Guánica

[Podpisek]

© Heeb Christian/age fotostock

[Obrázek na straně 17]

Portoričtí papoušci

[Obrázek na straně 17]

Korálový útes

[Podpisek obrázku na straně 14]

Passport Stock/age fotostock

[Podpisky obrázku na straně 15]

Všechny fotografie: Passport Stock/age fotostock

[Podpisky obrázku na straně 17]

Papoušci: U.S. Geological Survey/Fotografie: James W. Wiley; útes: © Stuart Westmorland 2005; plavec: Steve Simonsen