Přejít k článku

Přejít na obsah

Tam, kde řeka teče nazpátek

Tam, kde řeka teče nazpátek

Tam, kde řeka teče nazpátek

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V KAMBODŽI

VIDĚLI jste už někdy řeku, která teče nazpátek? Nebo les, který by byl půl roku pod vodou? Napadlo by vás, že lidé mohou žít v plovoucích domech, které se musí přesouvat, když voda opadá? Pokud vám to připadá neskutečné, možná byste svůj názor změnili po návštěvě Kambodže během monzunového období neboli období dešťů.

Každý den od poloviny května až do října se bezmračné ranní nebe postupně zatáhne a odpoledne se z temné oblohy spustí provazy deště. Po vyschlé a prašné zemi se nyní valí voda a řeky se vylévají z břehů.

Proč teče nazpátek?

Podívejte se prosím na průvodní mapu a všimněte si soutoku mohutné řeky Mekong s řekou Tonlesap. Jejich vody se zde spojují, ale již brzy se od hlavního toku Mekongu odděluje řeka Bassac. Obě řeky pak plynou na jih územím Vietnamu a vytvářejí obrovskou deltu Mekongu.

Krátce po začátku období dešťů se rozvodní dolní část delty. Stoupající voda zaplaví přítoky, které jsou po určitou část roku vyschlé. Jak monzun pokračuje, voda v řece Tonlesap již nemůže dále odtékat a její proud se obrací na sever, místo aby tekl na jih jako obvykle. Rozvodněná řeka tak teče nazpátek, dokud se její vody nevlijí do jezera Tonlesap.

Toto mělké jezero se nachází v nížinné oblasti a je vzdáleno asi 100 kilometrů od Phnompenhu, hlavního města Kambodže. V období sucha se rozkládá na ploše přibližně 3 000 km2. V monzunovém období se však rozlije tak, že zabírá čtyř- až pětinásobek své obvyklé rozlohy a stává se z něj největší sladkovodní jezero v jihovýchodní Asii.

Rýžová pole, cesty, stromy a vesnice se ocitají pod vodou. Hloubka jezera obvykle bývá 1 metr, ale nyní se rybáři ve svých lodích plaví nad vrcholky stromů vysokých 10 metrů. Tak rozsáhlé záplavy bývají v jiných částech světa vnímány jako přírodní katastrofa. Proč je tedy lidé v Kambodži většinou vítají?

Záplavy nemusí být katastrofou

Když řeka Tonlesap teče nazpátek, zanechává na místech, kam se rozvodnila, bohaté vrstvy naplavenin. A nejen to. Do jezera se dostane velké množství ryb z Mekongu, které se pak v tomto prostředí bohatém na živiny třou. Jezero Tonlesap je v celosvětovém měřítku vlastně jedním z nejbohatších zdrojů sladkovodních ryb. Po skončení období dešťů voda opadává tak rychle, že rybáři někdy sbírají ryby, které uvízly v korunách stromů.

Tyto každoroční záplavy vytvářejí dynamický ekosystém. Stromy a další rostlinstvo v zátopové oblasti mají oproti vegetaci v místech, kde k záplavám nedochází, odlišný růstový cyklus. Běžné je, že tropické stromy rostou pomalu, jejich listí opadává v období sucha a pak znovu vypučí v období dešťů. Stromy v oblasti jezera Tonlesap však listí shazují, až když jsou zaplaveny vodou. A místo aby se jejich růst během období dešťů zrychlil, je tomu naopak. Jakmile voda opadne a začne období sucha, na větvích se objeví pupeny a začnou rychle růst listy. Když voda z jezera odteče, na zemi zůstane vrstva tlejícího listí, které je pro stromy a další rostliny zdrojem živin v nadcházejícím období sucha.

Příbytky na kůlech a plovoucích plošinách

A co lidé? Někteří místní obyvatelé si budují malé domky na kůlech. V období sucha jsou jejich příbytky 6 metrů nad zemí. Když ale záplavy vrcholí, rybářské lodě a plechové škopky, ve kterých se někdy převážejí děti, „kotví“ přímo u vchodu do domu.

Další místní lidé žijí v plovoucích domech — domech, které stojí na plovoucích plošinách. Když se rodina rozroste, připojí se další plošina a dům se rozšíří. Odhaduje se, že na jezeře je asi 170 plovoucích vesnic.

Během dne se místní obyvatelé každého věku věnují rybolovu. Používají při tom rybářské pasti a sítě. Jak hladina vody stoupá nebo klesá, lidé někdy přesouvají své domy, a dokonce celé vesnice, až o několik kilometrů, aby zůstali blízko současného břehu nebo výnosnějších lovišť.

Zboží, které místní obyvatelé potřebují, se prodává na dlouhých kanoích, které slouží jako obchody s potravinami nebo plovoucí tržiště. Kanoe se používají dokonce jako „autobusy“. Na vodě plave i škola, ve které se děti učí. V zemi, kde řeka teče nazpátek, se zkrátka vše, od rostlin až po lidi, podřizuje rytmu vody.

[Mapa na straně 23]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

období sucha

období dešťů

KAMBODŽA

jezero Tonlesap

Tonlesap

Mekong

PHNOMPENH

Bassac

delta Mekongu

VIETNAM

[Obrázek na straně 23]

Chlapec pádluje po řece Tonlesap

[Obrázky na straně 23]

Stejná vesnice v období sucha a v období dešťů

[Podpisky obrázku na straně 23]

Mapa: podkladem je fotografie od NASA/Visible Earth imagery; fotografie vesnice: FAO/Gordon Sharpless